Zakázat dezinformace? Jsou lidé schopni rozlišit pravdu od lži?

8. 2. 2023 / Karel Červený

čas čtení 6 minut

V pořadu CNN 360° se řešilo, zda by měla být zavedena cenzura dezinformací. Poslanec SPD tvrdil, že jde o zavádění totalitních praktik, které tady vládly před revolucí. Že tehdy se zakazovaly myšlenky a články ze zahraničí jako nástroje západní propagandy. Řekl něco v tom smyslu, že občané nejsou hloupí a dokáží rozeznat pravdu od lží. Jeho výstup byla typická ukázka stereotypního myšlení. Tento vzorec myšlení už dnes neplatí, protože je naprosto diametrálně jiná doba a působí více synergických vlivů než tehdy.


Lži včera a dnes

Jak na dezinformace? Einstein řekl: Problémy nelze řešit způsobem myšlení, který vedl k jejich vzniku. Tedy musíme je řešit naprosto jiným přístupem a nástroji.

Kdysi – za socialismu bylo demagogie poměrně málo. Byla velmi jednoduchá, čitelná a stupidní. Trvala léta a byla pořád stejná. Téměř všichni si z ní dělali legraci. Šlo většinou o hesla a poučky. Všichni jsme věděli, že jdou od strany a vlády na popud Moskvy. A se svobodnou myslí jsme se s tím naučili žít.

Dnes je situace nesmírně složitá a komplikovaná. Díky sociálním sítím typu Facebook (Twitter, TikTok apod.) se na lidi valí o čtyři řády informací více, než před rokem 1989. Mozky konzumentů dnešních sociálních sítí se pod záplavou drbů a informací rychle unaví. Kritické myšlení se lidem častěji a častěji vypíná, až se jednou vypne (ve vztahu k sítím) úplně. A pak do mozku proudí stovky informací, které už žádný bdělý strážce nehlídá, ani neposuzuje. Tvůrce a odesílatel manipulací a lží je pro většinu lidí neznámý a lidem se zdá, že není nebezpečný, protože se tváří jako výhradně technologická společnost. A ty by neměly mít snahu nás ohlupovat. Ale mají. Stovky informací za týden (které např. zaznamenáme při rolování v telefonu) nám velmi pomalu a nenápadně mění hodnotový systém, vzorce myšlení, postoje a vzorce chování. Měníme se, aniž bychom si to uvědomovali. Jak se měníme? Vlivem emočně zabarvených lživých a manipulativních výroků se posilují pudy a instinkty. Oslabují se - myšlení, vyšší city, jako je empatie, soucit s trpícími, láska k lidem, hrdost na to, co se společně podaří (např. boj se zlem) a sounáležitost a soudržnost ve společenství, které koná dobro.

Kdo za tím stojí?

Za posíláním dezinformací a kamuflovaných lží skrze Facebook, Twitter, TikTok apod. jsou skupinové zájmy diktátorů a nadnárodních skupin, které mají zájem na erozi vztahů mezi lidmi. Poštvávají proti sobě různé skupiny:

  • mladé proti starým (musíme je živit)

  • většinu proti rasám a etnikům (holota prašivá)

  • nevzdělané proti vzdělaným (vystudovali za naše peníze)

  • chudé proti bohatým (kdo ví, kolik toho nakradli, poctivé milióny to nejsou, každý krade)

  • konzervativce proti liberálům (pohroma LGBT)

  • pravičáky proti levičákům (všechno by rozdali darmožroutům, kteří nepracují)

  • Čechy proti Ukrajincům (vláda jim pomáhá na náš úkor)

  • státy NATO proti sobě (Maďarsko a Turecko jako pátá kolona)

  • státy EU proti sobě – vyzdvihováním rozdílů, kdo na čí úkor má výhody (Německo nás válcuje)

  • všechny proti všem.

Rozdělená společnost je nestabilní a dá se ještě efektivněji rozvracet. Lze podporovat vznik extrémních stran, které půjdou na ruku diktaturám.

Efektivita klamu

Dnešní nástroje propagandy a lží jsou tisíckrát účinnější než za komunismu. Lidé, kteří nejsou dost vzdělaní či imunní proti dezinformacím je třeba chránit zákonem, protože když se počet indoktrinovaných lidí zvedne na milión, tak bude pozdě bycha honit a udržet demokracii, jak ji známe.

Není pravda, že cenzuru nepotřebujeme, protože lidé jsou dost moudří a dokáží rozeznat dobro od zla. Lež na sítích není nikdy „nahá“. Vždy se tváří jako pravda oděna v zářivý šat různých pravděpodobných vysvětlení. Lidé, kteří nemají vypěstované kritické, systémové a synergické myšlení právě na líbivé, chytlavé a pravděpodobné informace skočí. Kdesi jsem četl údaj, že každý den přibývá asi deset tisíc závislých na telefonech a sociálních sítích. Aniž by o tom dotyční věděli. Jak dlouho bude trvat, než zhloupne devět miliard lidí? (Naštěstí ti chudí zůstanou dlouho ušetřeni).

Závislí budou vždy tvrdit, že závislí nejsou, ale nevědí, že vymývání mozků a indoktrinace je pomalý neznatelný proces. A nebezpečný. Profesor Manfred Spitzer tomu říká digitální demence a varuje před tím rodiče dětí. I když všichni konzumenti sítí a mobilů vliv na mozek popírají, čas strávený na sítích a zestejňování názorů (McDonalizace společnosti) jsou vypovídající.

Podle mého názoru nikdo ze závislých nemůže úplně rozpoznat nebezpečí manipulací a dezinformací. Stát proto musí najít efektivní mechanismy, jak své občany ochránit od útlého věku. Vyvážené a fungující. Tajemství úspěchu spočívá ve využití Pravidla 80/20 a synergických efektů. Nazývejme to ochranou před dezinformacemi či cenzurou, je to jedno. Prevence musí být, protože léčba téměř neexistuje. Mozky jsou postiženy trvale.













Zdroje:

AIKEN Mary: Nebezpečný efekt. Nakladatelství ZEĎ, 2016.

ALVAREZOVÁ Alexandra: Průmysl lží. Triton 2017.

NUTIL Petr: Média, lži a příliš rychlý mozek. Průvodce post-pravdivým světem. Nakladatel. Grada 2019.

SPITZER Manfred: Digitální demence. Nakladatelství HOST. 2014

TÁBORSKÝ Jiří: V síti dezinformací. Nakladatelství Grada 2019.





PhDr. Karel Červený, MSc., MBA, DBA

Autor knihy Nápady pro život a byznys – Paretovo pravidlo 80/20 v praxi.



-2
Vytisknout
5127

Diskuse

Obsah vydání | 10. 2. 2023