Ruská agrese na Ukrajině: Rostoucí rivalita mezi Wagnerem a ruským ministerstvem obrany je podle britského ministerstva obrany "klíčovým faktorem" ukončení náboru vězňů

11. 2. 2023

čas čtení 16 minut
- Nejnovější zpravodajská zpráva britského ministerstva obrany uvádí, že klíčovým faktorem údajného ukončení náboru vězňů ruskou žoldnéřskou skupinou je pravděpodobně "stále přímější rivalita mezi ruským ministerstvem obrany a skupinou Wagner".

Zakladatel skupiny Wagner Jevgenij Prigožin ve čtvrtek uvedl, že skupina "zcela zastavila" nábor vězňů pro boj na Ukrajině.

Skupina začala s náborem vězňů v rozsáhlém ruském vězeňském systému loni v létě a nabízela odsouzeným milost, pokud přežijí šest měsíců na Ukrajině.

Neposkytla informace o tom, kolik odsouzených vstoupilo do jejích řad, ale údaje ruské vězeňské služby zveřejněné v listopadu ukázaly, že počet vězňů v zemi se od srpna do listopadu snížil o více než 20 000, což je největší pokles za více než deset let.

Podle údajů zveřejněných v lednu se pokles z velké části zastavil. Britské ministerstvo píše, že údaje naznačují pokles tempa náboru vězňů od prosince.

Dodává:

"Zprávy o tvrdé realitě Wagnerovy služby na Ukrajině pravděpodobně pronikly mezi vězně a snížily počet dobrovolníků. Klíčovým faktorem ukončení programu je však pravděpodobně stále více přímá rivalita mezi ruským ministerstvem obrany a Wagnerem."

Skupina Wagner hraje stále významnější roli v ruské válce na Ukrajině, stojí v čele několikaměsíčního útoku na město Bachmut.

Americké zpravodajské služby v prosinci uvedly, že podle jejich názoru nasadila skupina Wagner na Ukrajině 40 000 odsouzených bojovníků, kteří tvoří naprostou většinu vojáků skupiny Wagner na Ukrajině.

V aktualizaci britského ministerstva obrany se dále uvádí, že pravidelná ruská armáda "pravděpodobně nyní nasadila také naprostou většinu záložníků povolaných v rámci 'částečné mobilizace'".

Ruské vedení stojí před obtížnou volbou: buď tolerovat oslabování svých jednotek, omezit cíle, nebo provést další formu mobilizace.

Přicházejí zprávy, že občané ruských měst jsou zděšeni, že se tam vracejí brutální zločinci, kteří byli propuštěni z vězení po půlroční službě ve Wagnerově armádě.

- Prigožin: Okupovat Doněck a Luhansk bude od nynějška trvat dva až  tři roky. Také hovoří o plánu Ruska okupovat Evropu až po kanál La Manche:



- Andrij Jermak, vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta, uvedl, že spolu s prezidentem Zelenským navštívili turecké velvyslanectví v Kyjevě, aby uctili památku obětí pondělního zemětřesení v Turecku a Sýrii.


- Ukrajinský státní energetický operátor Ukrenergo sdělil, že situace v energetickém systému země je po posledním ruském raketovém útoku a útoku dronem náročná, ale kontrolovaná.

"Již více než den nepřítel nepřetržitě útočí na energetická zařízení naší země. Včera v noci došlo k sedmnáctému útoku dronem v jižních a jihovýchodních regionech. Bohužel byly opět zasaženy tepelné elektrárny a hlavní síťové objekty.

Díky opravárenským četám se podařilo zabránit mimořádným výpadkům elektřiny."


- Rusko je připraveno k jednání s Ukrajinou, ale bez předchozích podmínek, uvedl podle státních médií náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin.

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak, který dříve uvedl, že "rozhovory nepřipadají v úvahu", v reakci na vyjádření ruského ministra napsal na Twitteru:

Den války: 106 raket, 30 bezpilotních letounů, desítky zničených budov, přes 1000 zabitých okupantů u Doněcku. A Putin s úsměvem prohlašuje: "My jsme války nezačali, my nezabíjíme". Definujte toto chování. Chtěli byste s ním uzavřít nějakou dohodu?


Jevgenij Prigožin, šéf žoldnéřské skupiny Wagner, prohlásil, že ruské síly musí dobýt ukrajinskou pevnost Bachmut, aby mohly pokračovat ve svém tažení, ale uznal, že ukrajinské jednotky kladou tvrdý odpor.

Ruské síly se pokoušejí obklíčit a dobýt Bachmut, město ve východním Donbasu, které se stalo ústředním bodem ukrajinského odporu proti ruské invazi a snahy Moskvy získat zpět dynamiku na bojišti.


Řekl, že:

"Bachmut je potřeba, aby naši vojáci mohli pohodlně operovat. Proč se mu říká mlýnek na maso? Protože ukrajinská armáda vysílá další a další a další jednotky."

A dodal: Je asi předčasné říkat, že jsme blízko. Ukrajinské jednotky jsou dobře vycvičené."

- Návrh rezoluce OSN: Jakýkoli mír musí zachovat Ukrajinu nedotčenou

Návrh rezoluce, kterou má přijmout Valné shromáždění OSN v předvečer prvního výročí ruské invaze na Ukrajinu, zdůrazňuje potřebu míru zajišťujícího "svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost" Ukrajiny.

Návrh rezoluce od stoupenců Ukrajiny, který získala agentura Associated Press, je širší a méně podrobný než desetibodový mírový plán Volodymyra Zelenského, který oznámil v listopadu.

Mluvčí Valného shromáždění Paulina Kubiak uvedla, že reaktivované mimořádné zasedání shromáždění o Ukrajině začne 22. února. Hlasování se očekává následující den.

Náměstkyně ukrajinského ministra zahraničí Emine Džaparová minulý měsíc uvedla, že Zelenskyj chce přijet do OSN na výročí. Očekávání nové velké ruské ofenzívy ho však podle diplomatů může zdržet na Ukrajině.

Valné shromáždění OSN se stalo nejdůležitějším orgánem OSN, který se zabývá Ukrajinou, protože Rada bezpečnosti, která má za úkol udržovat mezinárodní mír a bezpečnost, je ochromena kvůli právu veta Ruska.

Návrh rezoluce podporovaný Ukrajinou byl ve čtvrtek večer rozeslán všem členským zemím OSN s výjimkou Ruska a jeho spojence Běloruska a jednání o textu začala podle diplomatů v pátek odpoledne.

V rezoluci se zdůrazňuje potřeba dosáhnout "co nejdříve" na Ukrajině "komplexního, spravedlivého a trvalého míru" v souladu se zásadami Charty OSN.

Charta stanoví, že všechny členské státy OSN "se ve svých mezinárodních vztazích zdrží hrozby silou nebo použití síly proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu" a musí spory řešit mírovou cestou.

Navrhovaná rezoluce opakuje předchozí požadavek Valného shromáždění, aby Rusko "okamžitě, zcela a bezpodmínečně stáhlo všechny své vojenské síly" z mezinárodně uznaných hranic Ukrajiny.

Rovněž znovu potvrzuje, že žádné území získané hrozbou nebo použitím síly nebude považováno za legální.

Se všemi válečnými zajatci, zadrženými a internovanými osobami musí být zacházeno v souladu s Ženevskými konvencemi, pokračuje návrh a vyzývá k "úplné výměně" válečných zajatců, propuštění nezákonně zadržovaných osob "a návratu všech internovaných osob a násilně převezených a deportovaných civilistů, včetně dětí".

Navrhovaná rezoluce vyzývá všechny země, aby "v duchu solidarity spolupracovaly na řešení globálních dopadů války na potravinovou bezpečnost, energetiku, finance, životní prostředí a jadernou bezpečnost a ochranu".

Vyjadřuje politování nad "hrozivými lidskoprávními a humanitárními důsledky agrese proti Ukrajině, včetně neustálých útoků na kritickou infrastrukturu na celé Ukrajině s ničivými důsledky pro civilní obyvatelstvo". Vyzývá k plnému dodržování mezinárodního humanitárního práva v oblasti ochrany civilního obyvatelstva a civilní infrastruktury.



- Podle místních představitelů ostřelovaly ruské jednotky v uplynulém dni ukrajinskou jižní Chersonskou oblast více než 60krát za použití dělostřelectva, protiletadlových děl, minometů a
tanků.

Tři civilisté utrpěli "zranění různého stupně závažnosti", uvádí se v příspěvku na Telegramu.

Ruská armáda za uplynulý den 16krát zaútočila na město Cherson a poškodila obytné domy a budovu železničního nádraží.


- Zemfira, jedna z nejpopulárnějších ruských zpěvaček, byla podle ruského ministerstva spravedlnosti zařazena na seznam "zahraničních agentů" s odůvodněním, že podporovala Ukrajinu a kritizovala "zvláštní vojenskou operaci" Ruska v této zemi.

Zemfira, celým jménem Zemfira Ramazanova, "otevřeně podporovala Ukrajinu, pořádala koncerty v nepřátelských zemích a zároveň vystupovala proti zvláštní vojenské operaci a dostávala podporu ze zahraničních zdrojů", uvedla ruská státní tisková agentura Tass s odvoláním na prohlášení ministerstva.

Zemfira, etnická Volžská Tatarka narozená ve středoruském Baškortostánu, začala vystupovat v roce 1998 a získala si popularitu v Rusku a dalších bývalých sovětských státech.

Byla známá svým odporem k válce na Ukrajině a na jejích internetových stránkách se po určitou dobu objevoval slogan "Ne válce". Rusko údajně opustila a usadila se ve Francii poté, co Vladimir Putin loni v únoru nařídil svým vojskům invazi na Ukrajinu.

Osoby, které ruská vláda označila za "zahraniční agenty", byly často vystaveny policejním prohlídkám a dalším represivním opatřením. Mnozí z nich v uplynulém roce zemi opustili.

Na seznam "zahraničních agentů" ministerstvo zařadilo několik dalších osob, včetně opozičního politika Dmitrije Gudkova, politického analytika Abbase Galjamova a aktivistek Aleksandry Kazancevové a Taťjany Nazambajevové za "propagandu LGBT".


- Pracovníci Mezinárodního měnového fondu se příští týden ve Varšavě setkají s ukrajinskými představiteli. Ukrajina žádá o  mnohamiliardový úvěrový program, který by pokryl její finanční potřeby uprostřed války s Ruskem.

Agentura Reuters uvedla, že globální ratingová agentura Moody's v pátek snížila Ukrajině státní rating na stupeň Ca, očekává, že válka s Ruskem způsobí zemi dlouhodobé problémy. Na internetových stránkách Moody's se uvádí, že rating znamená, že dluhové závazky jsou "pravděpodobně v platební neschopnosti nebo velmi blízko ní".

- Polovina hlavních ruských bojových tanků na Ukrajině byla pravděpodobně ukořistěna nebo zničena v boji, uvedla vysoká představitelka americké obrany.

Celeste Wallanderová, náměstkyně ministra obrany pro mezinárodní bezpečnostní záležitosti, to uvedla v pátek na virtuální akci thinktanku Centrum pro novou americkou bezpečnost.

- Joe Biden využije svou cestu do Polska tento měsíc k posílení rozhodnosti pojenců a  bude usilovat o udržení koalice, která podporuje obranu Ukrajiny od ruské invaze před rokem, píše agentura Associated Press.

Návštěva amerického prezidenta, která se uskuteční ve dnech 20. až 22. února, přichází v době, kdy průzkumy veřejného mínění v USA i v zahraničí naznačují, že podpora pro zachování válečné pomoci Ukrajině v hodnotě desítek miliard dolarů slábne. Navíc republikáni, kteří nedávno převzali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, vyjádřili skepsi - nebo přímo nesouhlas - s pokračováním financování.

Mezitím se předpokládá, že Rusko v souvislosti s výročím plánuje obnovenou ofenzívu a v posledních týdnech zintenzivnilo dálkové útoky na ukrajinskou vojenskou a civilní infrastrukturu.

Tisková mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová uvedla, že Biden se setká s polským prezidentem Andrzejem Dudou a vedoucími představiteli bukurešťské devítky - spojenců NATO ve východní Evropě - aby s nimi projednal svou "neochvějnou podporu" alianci.

Zůstalo nejasné, zda se Biden pokusí navštívit Ukrajinu, jak to učinilo mnoho dalších západních představitelů a členů Kongresu.

- Rusko v pátek rozsáhle bombardovalo Ukrajinu a zasáhlo několik měst včetně hlavního města Kyjeva.
Ukrajina uvedla, že ruské síly vypálily více než 100 raket po celé zemi a provedly 12 leteckých a 20 ostřelovacích útoků a že Ukrajina sestřelila 61 raket.

Kyjev uvedl, že Rusko zasáhlo energetická zařízení v šesti regionech, což způsobilo výpadky elektřiny na většině území Ukrajiny.

Útoky přišly den poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij ukončil cestu po evropských spojencích, kde u vedoucích představitelů lobboval za zbraně dlouhého doletu a stíhačky. Zelenskij prohlásil: "Londýn, Paříž, Brusel - všude jsem v posledních dnech hovořil o tom, jak posílit naše vojáky... Dostali jsme dobré signály."

- Dvě ruské střely s plochou dráhou letu vstoupily do vzdušného prostoru Moldavska a Rumunska, uvedla Ukrajina. Generál Valerij Zálužnyj, vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil, uvedl, že rakety Kalibr překročily moldavský vzdušný prostor v pátek v 10.18 hodin místního času. Poté v 10.33 hod. vletěly do Rumunska na křižovatku státních hranic a poté znovu přešly na západní Ukrajinu, uvedl.

- Moldavsko potvrdilo, že nejméně jedna raketa přeletěla jeho vzdušný prostor, a předvolalo si kvůli incidentu ruského velvyslance. Není to poprvé, co Rusko vyslalo své rakety do Moldavska, přičemž hrozí, že se konflikt rozšíří do celého regionu. V pátek odstoupila moldavská proevropská vláda, což ještě umocnilo pocit krize.

- Rumunské ministerstvo zahraničí kategoricky popřelo, že by  došlo k vstupu raket do jeho vzdušnoého prostoru..Uvedlo, že ruské střely s plochou dráhou letu se přiblížily na vzdálenost 35 km od severovýchodní hranice země, ale její území nenarušily.

- Spojené státy nemají v tuto chvíli "žádné indicie" o přímé vojenské hrozbě ze strany Ruska vůči Moldavsku nebo Rumunsku, uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Vedant Patel. "Udržujeme úzký kontakt a komunikaci s našimi moldavskými partnery a rumunskými spojenci."

- Kyjevský starosta Vitalij Kličko uvedl, že v rámci vlny ruských útoků bylo nad hlavním městem sestřeleno 10 ruských raket a že během páteční ranní špičky houkaly sirény a unavení civilisté se ukrývali. Jednalo se o první útok na hlavní město za poslední dva týdny.

- Ukrajina oficiálně požádala Nizozemsko o stíhačky F-16, uvedlo její letectvo. Nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová žádost potvrdila: "Musíme projednat dostupnost stíhaček F-16 s Američany a dalšími spojenci."

- Jakékoli rozhodnutí o dodávce stíhaček Ukrajině musí vzejít od NATO, uvedl polský premiér. Mateusz Morawiecki uvedl, že "některé země" na summitu EU v Bruselu nesouhlasily s jeho návrhy ohledně dodávek munice Kyjevu. Dodal, že Polsko "nevylučuje" uzavření dalších hraničních přechodů s Běloruskem s odkazem na "rostoucí napětí".

- Rusko zahájilo rozsáhlou ofenzívu na východě Ukrajiny a snaží se prolomit obranu u města Kreminna, uvedl ve čtvrtek gubernátor Luhanské oblasti. Serhij Hajdaj uvedl, že ruské jednotky přešly do útoku a snaží se postupovat na západ zimní krajinou plnou sněhu a lesů. Podle něj došlo k "maximální eskalaci" a velkému nárůstu střelby a ostřelování.

- Podle litevské ministryně sportu Jurgity Šiugždinienė bude skupina 35 zemí požadovat zákaz účasti ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách v Paříži v roce 2024. Mezinárodní olympijský výbor nedávno ustoupil od toho, aby sportovci z Ruska a Běloruska měli přímý zákaz, a zkoumá způsoby, jak by se mohli kvalifikovat na olympijské hry pod neutrální vlajkou.

- Marina Ovsjannikovová, bývalá redaktorka ruské státní televize, která přerušila živé vysílání na protest proti zahájení války na Ukrajině, popsala svůj "chaotický" útěk z domácího vězení v Moskvě a to, jak prchala přes celou Evropu a hledala azyl ve Francii.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3863

Diskuse

Obsah vydání | 14. 2. 2023