Proč se Rusko nejspíše nerozpadne podél regionálních hranic

17. 4. 2023

čas čtení 2 minuty
Ani národnost, ani regionalismus nebudou hybnou silou transformace ruské ekonomické a geografické struktury. Neruské republiky jsou příliš malou částí Ruska jako celku - a ruské regiony jsou si navzájem příliš podobné, namítá sociolog Alexej Gusev.

Vyhrocené napětí, stále tvrdší politický režim a nerovnoměrné rozdělení státní podpory nepochybně změní ekonomicko-geografickou strukturu Ruska. Na rozdíl od SSSR na konci 80. let a Ruska na počátku 90. let však národnostní otázka ani regionální federalismus nebudou patřit k hybným silám těchto změn.

Přístup, který začíná vyloučením dvou sil, které jsou nejčastěji označovány za pravděpodobné aktéry, které mají nastoupit po kolapsu ruského impéria, může mnohým připadat buď jako odmítnutí reality, nebo v horším případě jako obrana stávajícího systému. Koneckonců, pokud na těchto silách nezáleží, jaké síly sehrají příslušnou roli?

V budoucnosti ovšem pravděpodobně nedojde pouze k fragmentaci současného ruského centra, ale také k napětí mezi lokacemi s větším počtem základen ekonomické aktivity oproti těm, které primárně spoléhají na jediný sektor ekonomiky.

Ale co je možná nejvíce znepokojivé je to, že pokud postruská budoucnost nebude ovlivněna nacionalismem nebo regionalismem, pak to, co se téměř jistě objeví, bude válka všech proti všem. A to je recept na katastrofu a důvod, který mnozí uvádějí pro snahu udržet Ruskou federaci pohromadě "za každou cenu".

To by mohlo dávat smysl, kdyby argument přednesl někdo, kdo věří, že takový výsledek je možný. Ale Gusev dává jasně najevo, že věří, že ekonomické a geografické mapy země budou překresleny, jen jinak, než je očekáváno. Jeho vize tedy ukazuje na mnohem větší noční můru pro téměř každého, než by tomu bylo v případě, kdyby velkou roli sehrály nacionalismus a regionalismus.

Zdroj v ruštině: ZDE

2
Vytisknout
3770

Diskuse

Obsah vydání | 20. 4. 2023