Některé členské země NATO možná vyšlou své vojáky na Ukrajinu, varuje bývalý šéf aliance

8. 6. 2023

 
Rasmussen, který působí jako oficiální poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v otázce místa Ukrajiny v budoucí evropské bezpečnostní architektuře, cestuje po Evropě a do Washingtonu, aby zjistil měnící se náladu před začátkem rozhodujícího summitu 11. července.

Varoval také, že i kdyby skupina států poskytla Ukrajině bezpečnostní záruky, ostatní státy nedovolí, aby byla otázka budoucího členství Ukrajiny v NATO ve Vilniusu vynechána z programu jednání.

Své výroky pronesl v době, kdy současný šéf NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že otázka bezpečnostních záruk bude ve Vilniusu na pořadu jednání, ale dodal, že NATO - podle článku 5 Washingtonské smlouvy - poskytuje plnohodnotné bezpečnostní záruky pouze řádným členům.

Myslím, že Poláci by vážně uvažovali o tom, že by šli do akce a sestavili koalici ochotných, pokud Ukrajina ve Vilniusu nic nezíská. Neměli bychom podceňovat polské pocity, Poláci mají pocit, že západní Evropa příliš dlouho neposlouchala jejich varování před skutečnou ruskou mentalitou."

Podle něj by bylo zcela legální, kdyby Ukrajina o takovou vojenskou pomoc usilovala.

Jeho překvapivá argumentace, že některé státy mohou považovat situaci za natolik závažnou, že použijí na Ukrajině vlastní vojáky, lze považovat za varování zemím, že rizika, včetně ohrožení jednoty NATO, nehrozí pouze v případě, že Ukrajině bude poskytnuta rychlá cesta ke členství v NATO nebo silné bezpečnostní záruky. Německo se nadále obává zajít příliš daleko, protože se bojí, že by tím vyprovokovalo Rusko.

Podle Rasmussena je nezbytné, aby Ukrajina dostala písemné bezpečnostní záruky, nejlépe ještě před summitem, ale mimo rámec NATO. Ty musí zahrnovat sdílení zpravodajských informací, společný výcvik Ukrajiny, zvýšenou výrobu munice, interoperabilitu NATO a dodávky zbraní dostatečné k tomu, aby Rusko odradily od dalšího útoku.

Uvedl, že "po pomalém začátku se nyní tyto myšlenky prosazují", a to i ve Francii.

Varoval však, že bezpečnostní záruky nebudou stačit.

Uvedl, že "někteří spojenci v NATO by mohli být pro bezpečnostní záruky, aby se vlastně vyhnuli skutečné diskusi o aspiracích Ukrajiny na členství. Doufají, že poskytnutím bezpečnostních záruk se této otázce vyhnou. Nemyslím si, že je to možné. Myslím, že otázka NATO bude na summitu ve Vilniusu nastolena. Mluvil jsem s několika východoevropskými lídry a existuje skupina tvrdých  středoevropských spojenců, kteří chtějí pro Ukrajinu alespoň jasnou cestu ke členství v NATO."

Podle něj historie ukázala, že je nebezpečné nechat Ukrajinu v čekárně NATO na neurčito. I kdyby se na summitu ve Vilniusu nepodařilo poskytnout Ukrajině pozvání ke vstupu do NATO, mohlo by se odkazovat na možnost prodloužení pozvání ve Washingtonu v příštím roce. Tato cesta ke členství by podle něj měla vyloučit stanovení předběžných podmínek, jako je například akční plán členství v NATO, který Švédsko ani Finsko v rámci své cesty ke členství nemusely realizovat.

"Cokoli menšího by bylo pro Ukrajinu zklamáním," řekl.