Turecko po odstoupení Ruska od dohody o exportu obilí posílá na Ukrajinu dělostřelectvo

10. 7. 2023

čas čtení 3 minuty
Ukrajina brzy obdrží z Turecka pásové samohybné houfnice T-155 Firtina, řekl v rozhovoru pro Ukrinform brigádní generál Oleksij Gromov, zástupce náčelníka hlavního operačního ředitelství generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny.

"Očekává se, že dorazí nové systémy, které dosud nebyly použity jednotkami ozbrojených sil Ukrajiny, jako je Firtina," řekl, aniž by přesně specifikoval, kolik kusů Kyjiv obdrží.

Toto je první veřejné prohlášení o dodávkách tureckého dělostřelectva ráže 155 mm ozbrojeným silám Ukrajiny. Dříve Ankara dodávala Ukrajině pouze munici ráže 155 mm, ale ne samohybná děla.

Firtina je turecká modifikace korejské houfnice K9 Thunder. Je vybavena vylepšenou věží, podvozkem a systémem řízení palby. Firtina je dělostřeleckou jednotkou s nejdelším dostřelem v turecké armádě. Dostřel dosahuje od 18 do 40 km, v závislosti na projektilu.

Kromě toho mají samohybná děla vysokou rychlost střelby a mohou vypálit tři výstřely na cíle ve vzdálenosti 8 až 25 km za 15 sekund. Turecké ozbrojené síly jsou vyzbrojeny asi 300 takovými děly.

Informace o dodávkách tureckého dělostřelectva na Ukrajinu se objevily uprostřed zpráv o záměru Ruska odstoupit od dohody o obilí. Den předtím ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že "neexistují žádné důvody pro další pokračování černomořské iniciativy, která vyprší 17. července".

Ve skutečnosti dohoda o obilí prakticky přestala existovat, píše Bloomberg. Ukrajinské černomořské přístavy jsou téměř prázdné, protože společné centrum pověřené inspekcí lodí vázne. Několik zbývajících plavidel je obtížné zkontrolovat. Ve snaze dohodu zachránit zvažuje EU o možnosti ústupků Rosselchozbank, která se stala terčem sankcí.

V pátek 7. července se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj setkal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, aby diskutovali o dohodě o obilí. Ten uvedl, že prodloužení dohody bylo ztíženo "vojenskou lobby".

Dohodu o odblokování ukrajinského vývozu obilí přes Černé moře uzavřely loni v létě Rusko, Turecko a Ukrajina za zprostředkování OSN. Od té doby bylo na světové trhy dodáno téměř 33 milionů tun ukrajinských zemědělských produktů.

Současně bylo podepsáno memorandum mezi Ruskem a OSN o zrušení omezení vývozu ruských zemědělských produktů a hnojiv.

Současně si Moskva opakovaně stěžovala, že podmínky dohody nejsou plněny, hrozila, že od ní odstoupí, a požadovala, aby byla Rosselchozbank připojena k systému SWIFT. Prezident Vladimir Putin zároveň tvrdil, že ukrajinské obilí se nedostává do nejchudších zemí. OSN jeho prohlášení popřela.

14. června si ruská hlava státu opět stěžovala na dohodu o obilí a řekla, že Moskva byla opět podvedena - nic nebylo uděláno, pokud jde o liberalizaci dodávek z Ruska. "Nyní přemýšlíme, jak se z této dohody s obilím dostat. Navíc tyto koridory, po kterých plují lodě, jsou neustále využívány nepřítelem k vypouštění dronů, námořních dronů," řekl Putin.

Ve skutečnosti v dohodě 4 stran mezi Ruskou federací, Ukrajinou, Tureckem a OSN není ani slovo, že by někdo měl zajistit připojení ruských bank nebo banky ke SWIFTu, řekl Andrej Sizov, generální ředitel společnosti SovEcon: "Je to takový kus papíru, že Rusko nezasahuje (do vývozu obilí) - to je vše."

Memorandum s OSN (podepsané ministrem obrany Sergejem Šojgu) uvádí, že organizace přispěje k odstranění bariér pro ruská hnojiva a potraviny. Ale je to jen smlouva a smlouvě budoucí, právně neplatný dokument, poznamenává Sizov: "Obvykle je po něm uzavřena dohoda. A tady byl dokonce samostatný, takže nebylo pochyb, bylo v něm napsáno, že tento dokument neukládá žádné povinnosti žádné straně."

Zdroj v ruštině: ZDE

1
Vytisknout
65058

Diskuse

Obsah vydání | 12. 7. 2023