Ruská centrální banka uspořádá mimořádné zasedání poté, co rubl klesl na 16měsíční minimum

15. 8. 2023

čas čtení 5 minut

Banka bude jednat o úrokové sazbě poté, co vysoké výdaje na válku na Ukrajině a pokles příjmů z vývozu vytvářejí další tlak na ruskou ekonomiku

 

Ruská centrální banka oznámila, že v úterý uspořádá mimořádné zasedání, na kterém bude diskutovat o výši své klíčové úrokové sazby poté, co rubl klesl na nejslabší hodnotu za téměř 17 měsíců.

Měna od začátku roku vytrvale ztrácí hodnotu a v pondělí ráno sklouzla za psychologicky důležitou úroveň 100 za dolar.

Letos oslabil rubl o 26 % v důsledku propadu příjmů z vývozu a rostoucích vojenských výdajů, čímž se stal třetí nejhorší světovou měnou v roce 2023. Tento pokles vedl k výzvám vysokých kremelských představitelů ke zvýšení výpůjčních nákladů.

 
 

V pondělí ráno centrální banka uvedla, že v poklesu rublu nevidí žádné ohrožení finanční stability Ruska, a pokles hodnoty měny přičetla poklesu objemu vývozu a rostoucí vnitřní poptávce po dovozu.

Odpoledne však Ruská centrální banka překvapivě oznámila, že její představenstvo se sejde v úterý, aby projednalo výši úrokové sazby, přičemž rozhodnutí bude zveřejněno v 10:30 moskevského času.

Od invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 zažívá rubl období turbulencí, dva týdny po začátku války klesl na rekordní minimum 150 za dolar a poté se prudce zotavil poté, co ruská centrální banka zavedla přísné kapitálové kontroly, které omezily tok peněz ze země.

Do loňského léta rubl stoupl na sedmileté maximum, protože nárůst cen ropy a plynu, částečně v důsledku invaze, pomohl Rusku zvýšit příjmy z vývozu, zatímco spotřebitelský dovoz klesl.

Od zavedení západních cenových limitů a embarga se příjmy z ruské ropy drasticky snížily, zatímco dovoz se zotavil. Vláda vydala miliardy na obranný průmysl, aby mohla pokračovat ve válce na Ukrajině, přičemž mnoho kritického zboží stále pochází ze zahraničí.

Pokles rublu se zrychlil poté, co přerušené červnové povstání Jevgenije Prigožina a jeho skupiny žoldnéřských bojovníků Wagnera přimělo Rusy k přesunu peněz na zahraniční účty.

Jeden z vysokých kremelských poradců v pondělí připustil, že slabý rubl má "negativní vliv" na "reálné příjmy obyvatelstva", ale uvedl, že Moskva očekává, že se měna brzy odrazí ode dna.

"Současný kurz se výrazně odchýlil od fundamentální úrovně a v blízké budoucnosti se očekává jeho normalizace," uvedl ekonomický poradce Vladimira Putina Maxim Oreškin v článku pro tiskovou agenturu Tass. "Je v zájmu ruské ekonomiky mít silný rubl."

Minulý týden ruská centrální banka podnikla kroky ke stabilizaci rublu, když až do roku 2024 držela nákupy zahraniční měny, "aby snížila volatilitu". Tento krok však okamžitě nezastavil pokles měny, což mezi ruskými politiky vyvolalo obavy z možnosti výrazného zvýšení spotřebitelských cen.

V krátkodobém horizontu by slabší rubl mohl úřadům pomoci financovat rozsáhlé válečné výdaje. Rusko prodává svou ropu v zahraniční měně a za současnou směnu si doma koupí více rublů. Vládní dokument, do kterého tento měsíc nahlédla agentura Reuters, ukázal, že Moskva zdvojnásobila svůj cíl výdajů na obranu do roku 2023 na více než 100 miliard dolarů, což představuje třetinu všech veřejných výdajů.

Klesající rubl by však mohl v Moskvě vyvolat vzpomínky na to, jak měna utrpěla během ruské finanční krize v roce 1998, a již vedl k vzácné veřejné kritice ruské centrální banky.

Televizní moderátor Vladimir Solovjov minulý týden řekl: "Ta zatracená centrální banka ani nevysvětluje, proč sakra kurz rublu vyskočil tak vysoko, že se nám v zahraničí smějí, že náš rubl je jednou ze tří nejslabších měn.

Co se to v téhle zemi děje! Jak k takovému kurzu došlo? Nakonec to povede ke zvýšení spotřebitelských cen, a to se bude shodovat s volební kampaní," dodal Solovjov s odkazem na ruské prezidentské volby plánované na březen 2024.

Kreml se chlubí hospodářskými vyhlídkami Ruska,  centrální banka předpovídá, že ekonomika letos poroste až o 2,5 %, a to navzdory ochromujícím západním sankcím.

Navzdory oslabujícímu rublu ruská statistická agentura Rosstat minulý týden oznámila, že ekonomika ve druhém čtvrtletí roku 2023 meziročně vzrostla o 4,9 %, což je první nárůst za posledních 12 měsíců.


Odborníci uvedli, že velká část hospodářského oživení byla uměle vyvolána vládními výdaji na válku, což zvyšuje vyhlídky na hospodářské zpomalení, pokud by byl konflikt zastaven.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2750

Diskuse

Obsah vydání | 17. 8. 2023