Nemocnice al Šífa: Dosavadní izraelské záběry neprokázaly, že by komplex v Gaze byl nervovým centrem útoků na Izrael

17. 11. 2023

čas čtení 5 minut
The Nation: Televize CNN má v zvyku vysílat videa izraelské armády obsahující falešné informace. Pak když se poukáže na to, že informace jsou falešné, CNN ty materiály přestříhá, ale už neinformuje diváky, že původní falešné informace byly odstraněny.
Před dobytím nemocnice Dar al-Šifa se Izraelské obranné síly velmi snažily vykreslit tento zdravotnický komplex jako velitelské ústředí Hamásu, odkud byly plánovány útoky na Izrael, píše odborník na Blízký východ Julian Borger.

Doposud předložené důkazy tomu však příliš neodpovídají. Videozáznamy IDF ukazují pouze skromné sbírky ručních zbraní, většinou útočných pušek, nalezených v rozsáhlé nemocnici.

To naznačuje přítomnost ozbrojenců, ale ne tak propracované nervové centrum, jaké bylo zobrazeno v animovaných grafikách předložených médiím před obsazením al-Šify a znázorňujících síť dobře vybavených podzemních komor.

Dokonce i dosud pořízená videa vyvolávají při zkoumání otázky. Analýza BBC zjistila, že záběry mluvčího IDF, který ukazuje zjevný nález tašky se zbraní za přístrojem na magnetickou rezonanci, byly natočeny několik hodin před příchodem novinářů, kterým je údajně ukazoval.

Na videu, které bylo ukázáno později, se počet zbraní v tašce zdvojnásobil. IDF tvrdila, že její video toho, co našla v nemocnici, je nesestříhané, natočené na jeden záběr, ale analýza BBC zjistila, že bylo sestříháno.

 

Izraelské síly tvrdí, že místo stále pečlivě zkoumají. Videoprezentace al-Šifa sice ukázala, že hlavní zařízení leží hluboko pod zemí, a je dost možné, že se k nim izraelští vojáci ještě nedostali, takže toho může být ještě mnohem více. Snaha prezentovat to, co bylo dosud nalezeno, jako významné, však jistě podnítí skepsi vůči všemu, co bude prezentováno později.

Je otázkou, nakolik grafická prezentace sítě pod al-Šifou vycházela z toho, co už Izrael věděl; jeho vlastní architekt tam vybudoval rozsáhlý sklepní prostor v době, kdy Izrael naposledy přímo okupoval Gazu, tedy do roku 2005.

To vše je významné z hlediska Ženevských konvencí, které zakazují vojenské operace proti nemocnicím, pokud "nejsou využívány k páchání, mimo své humanitární povinnosti, činů škodlivých nepříteli". Tato výjimka, zakotvená v článku 19 čtvrté Ženevské úmluvy, výslovně uvádí: "Přítomnost ručních palných zbraní a střeliva, které byly těmto bojovníkům odebrány a dosud nebyly předány příslušné službě, se nepovažuje za činy škodlivé nepříteli".


Izrael ratifikoval Ženevské úmluvy v roce 1951 a tvrdí, že dodržuje zásadu proporcionality podle mezinárodního humanitárního práva, podle níž přímá vojenská výhoda očekávaná od vojenské operace převažuje nad civilními škodami, které lze v jejím důsledku rozumně očekávat. Právě dodržování těchto zásad je předmětem sporu.

"Izrael nepředložil ani zdaleka takovou úroveň důkazů, která by odůvodňovala úzkou výjimku, na jejímž základě mohou být nemocnice podle válečného práva cílem útoků," uvedl Mai El-Sadany, právník zabývající se lidskými právy a výkonný ředitel Tahrir Institute for Middle East Policy ve Washingtonu.

"Ve vzácných případech, kdy je ochrana zrušena, by Izrael musel poskytnout civilistům smysluplnou možnost evakuace a dokonce i tak by všichni civilisté, kteří zůstanou v nemocnici po příkazu k evakuaci, byli stále chráněni pravidly proporcionality," dodal El-Sadany. "Ve všech fázích tohoto právního posouzení se Izrael dopustil propastných nedostatků. Poskytl fotografie a videozáznamy, které zdaleka neodpovídají jeho původním tvrzením."

V určitém okamžiku by tyto otázky mohly být předloženy k formálnímu posouzení. Izrael Mezinárodní trestní soud neuznává, ale tento soud uznává Palestinu jako svého člena a od roku 2021 vede vyšetřování možných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti na okupovaných palestinských územích.

Případný takový rozsudek by byl vynesen až za několik let. Bezprostředněji a přímo mají podrobnosti náletu na Šifu dopad na mezinárodní klima, v němž Izrael vede svou válku. Země jako Spojené království, Německo a především USA se brání výzvám k příměří s odůvodněním, že akce Izraele představují legitimní sebeobranu. Každý den bez přesvědčivých důkazů odůvodňující nálety ztěžuje prosazení tohoto argumentu.

Bidenova administrativa nejenže obhajovala izraelské operace, ale předložila nezávislá tvrzení založená na vlastních zpravodajských informacích o nemocnici. John Kirby, mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost, údajné tamní zařízení Hamásu charakterizoval spíše jako velitelský "uzel" než centrum a možný sklad zbraní.

Dosavadní absence důkazů začíná připomínat minulá selhání amerických zpravodajských služeb, z nichž nejdramatičtější byla ta, která předcházela invazi do Iráku. To dále izoluje Washington na světové scéně a prohlubuje již tak značné rozpory uvnitř administrativy samotné.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3758

Diskuse

Obsah vydání | 21. 11. 2023