Tragická situace v českém školství

16. 11. 2023 / Lukáš Vítek

čas čtení 7 minut
Situaci ve školství nahlížím z pohledu mladého učitele, plátce pražského nájemného a živitele rodiny. Z takové pozice mohu říci, že je důležité mít před sebou odpovídající profesní a kariérní perspektivu, píše Lukáš Vítek, mladý učitel na pražském gymnáziu.

Trendy v českém školství posledních let mne hluboce znepokojují. Médii probíhají zkreslené informace o školství, nekriticky přebírané i veřejnoprávními médii z politických zdrojů. 

Neustále je operováno s imaginárním číslem průměrného platu, místo aby byl uváděn plat tabulkový. 

Výsledkem je, že pedagog ve skutečnosti vydělává o 10 až 15 tisíc méně, než je částka uváděná v médiích. 

V důsledku toho ve veřejnosti zakořenila představa o určitém ekonomickém statusu vysokoškolsky vzdělaných vyučujících, která je v rozporu se skutečností.

Komunikace mezi vyučujícími a běžnými lidmi se tak stává velice nesnadnou. Plánovanou stávku vnímám jako příležitost vyjasnit veřejnosti naléhavé zájmy a potřeby mé profese, které se ovšemže týkají i žaků a rodičů.

Zatímco platové ohodnocení stagnuje nebo vzhledem k inflaci a astronomickým cenám bydlení padá, požadavky na pedagogy ze strany veřejnosti (žáků a rodičů) spíše rostou. 

Příklad: vyučující jsou konfrontováni se snižující se kvalitou pozornosti u žáků, tzv. nepřetržitou částečnou pozorností neboli hyperpozorností. Bez pozornosti však nemůže probíhat proces učení. Vyučující je tedy nucen žáky více aktivizovat než dříve.

Rozevírají se tak nůžky mezi náročností práce na straně jedné a výrazně podprůměrným ekonomickým statusem vyučujícího na straně druhé. 

Za klíčovou informaci od vlády považuji, že ani tabulkové platy pedagogů se příštím rokem nezvýší. 

Slibované odměny jednoduše nebudou součástí mzdového výměru vyučujícího. Nejsou to „jisté peníze“.

Dobře to shrnul nápis na transparentu adresovaném ministru Bekovi: „Západní výkony za východní peníze.“ (Viz LN 16. 9. 23.)

Vyučující by měli své studenty motivovat. 

Čím jsou však aktuálně motivováni učitelé? Jak takovou klíčovou komoditu, za jakou společnost považuje vzdělání, může adekvátně zajišťovat relativně nezajištěný zaměstnanec? 

Má smysl vyvíjet tlak na někoho, kdo je z existenčních důvodů nucen si opatřit druhé, neoficiální zaměstnání?

 Málo diskutovaný problém učitelských výdělků je, že na rozdíl od jiných sektorů platy s délkou praxe v řádu let a desetiletí výrazně nerostou. 

Vyučující v důsledku toho není schopen zajistit základní potřeby pro své blízké. 

V ČR chybí kariérní řád pro učitele, jakým disponuje např. Slovinsko. 

V ČR dále chybí příplatky za vykonávání učitelské profese v působišti s vyššími životními náklady (např. Praha), jaké zná kupř. Francie. 

Není absurdní, že vyučující v Aši a vyučující v Praze měsíčně pobírají tutéž částku?

Průměrný věk českých učitelů je nyní téměř 50 let. 

Jelikož politikové nejsou schopni zajistit potřebný nábor nových pracovních sil do školství a motivovat mladé lidi, aby nastoupili učitelskou dráhu, plánují tito zákonodárci ještě více využít již nyní přetížené zaměstnance. 

Z toho důvodu politikové reálně uvažují o navýšení množství týdně odučených hodin v rozvrhu, tzv. přímé pedagogické činnosti (viz Události ČT ze 30. 4. 2023). 

Již nyní je ale na hranici lidských možností připravit přes 20 skutečně kvalitních hodin týdně, zvlášť přidají-li se k tomu další pracovní povinnosti. 

Trvá-li stav přepracovanosti roky, zákonitě vede ke ztrátě profesních kvalit a celkovému snížení kvality vzdělávacího systému. Stát tedy místo zvyšování kvality vzdělávání podniká kroky k jejímu snižování.

Za těchto okolností se domnívám, že angažovaní rodiče by se za vyučující svých dětí měli naučit nějak viditelně a slyšitelně stavět. 

Nepatří to nakonec k jejich roli? Nejsou to oni, kdo mohou na neochotném státu vymoci zlepšení a nápravu? Není společným zájmem nastolit podmínky pro dlouhodobě kvalitní vzdělávání? Domnívám se, že kritiku školství by stejnou měrou měla vyvažovat jeho aktivní a cílevědomá podpora.

Je třeba systematicky a vytrvale formovat základní povědomí o tomto veřejném zájmu. 

Nikdo přece nechce své životní síly nechat na podniku odsouzeném k pozvolnému upadání. 

Domnívám se, že klíč k problému záleží v informované veřejnosti. Ta bezpochyby má vyvíjet tlak na smysluplnější přerozdělování bohatství této země. 

Aby peníze šly tam, kam mají.

Upozorňuji na to, že stát v době, kdy velkofirmy hlásí rekordní zisky, odmítá tyto subjekty zdanit, čímž dále snižuje nyní již tak nízké investice do školství a místo toho omezené zdroje nerozumně investuje do předražené armádní techniky. 

Jak je zřejmé, odpor k investicím a požadavek vyšší kvality se vylučují. Bylo by potřeba, aby na místo toho stát poměrnou část HDP investoval do školství a vzdělávání, nikoli do nákupu nových zbraní. Jsem přesvědčený, že místo militarismu by byl lepší investicí do budoucnosti edukacionalismus.

Hluboce solidarizuji se svými kolegy na ZŠ, kterým jejich zaměstnavatel není schopen proplatit účast na letních kurzech. 

V důsledku toho tito kolegové zůstávají mimo povědomí o aktuálním stavu svého oboru. T

ito kolegové pořizují z vlastní kapsy často i pomůcky do výuky, protože rozpočet škol jejich nákup neumožňuje. 

Příklad: rozpočet pražské ZŠ se 300 žáky je jeden rok 800 000 Kč a další rok 500 000 Kč. 

Je vůbec možné, aby daná škola při tak nejistém a nevyváženém ročním rozpočtu dětem poskytla vzdělání v odpovídající kvalitě a míře? 

Hluboce solidarizuji s kuchařkami, uklízečkami a školníky. Jsou potřeba.

Zakončím citátem neuroložky a specialistky na hluboké čtení Maryanne Wolfové, autorky knihy „Čtenáři, vrať se“. Výrok se totiž vztahuje k nárokům, které na mne v dnešní době klade má vlastní aprobace:

„Umět v dnešní době představit různým dětem čtení není snadný úkol. Je to složitý soubor znalostí, za něž by se nemusel stydět inženýr, raketový vědec ani svatý." (7. kapitola

Shrnuto a podtrženo: Domnívám se, že zastaralé didaktické metody jsou důsledkem zastaralých tabulkových platů. Didaktické metody 21. století vyžadují pracovní podmínky 21. století.




1
Vytisknout
9763

Diskuse

Obsah vydání | 21. 11. 2023