Poslední příroda co zbyla, je v pangejtu u silnice

8. 7. 2019 / Beno Trávníček

Můžete dělat adaptační opatření, abyste v krajině udrželi vodu. Můžete leccos. Je vám to ale v podstatě k ničemu, když skoro neprší. Klimatologové říkají, že v rámci roku množství srážek zhruba zůstane, jen nám budou nadělovány méně často a v přívalových dávkách. Jenže v posledních letech to tak vůbec nevypadá. Jsem letitý zahrádkář, co chytá vodu ze všech okapů, které mu kde koukají ze střech, tak to dobře vím. Cca od roku 2015 je to prostě jinak. Pravda, je možné, že se to jednou vyrovná nějakou apokalyptickou povodní, ale to už jednak nebude bilance v jednom roce a navíc nic, kromě velkých přehrad, takovou extrémní vodu ani z části nepochytá.

Deficit srážek tedy narůstá a nesjpíš i dál bude (kéž by to tak nebylo - samozřejmě). Tady už jsou pouze tzv. adaptační opatření (jinak extrémně potřebná) na věc krátká. Prostě nemáte vodu, protože na střeše Evropy nezapršelo a přitéci na střechu nemá odkud. Hledat červené tlačítko pro spuštění deště je klasický humor. Vtip je ale v tom, že tlačítko existuje – jen je zelené.

Díky všeobecně dostupné moderní technice se už léta bavím sledováním pohybu oblačnosti v atmosféře, hlavně pokud se něco děje. Třeba když se rozvíjí oblačnost v situaci popisované jako "místy přeháňky či déšť, výjimečně lokální bouřky". Bydlím v tzv. pětadvacetitisícovém městě (i když už to není s odchodem armády úplně pravda), což je docela slušně velká vybetonovaná - vydlážděná - vyasfaltovaná, tedy zastavěná, plocha. Kolem města jsou typické velké - širé - rodné - lány namísto někdejších malých políček přerušovaných remízky, lesíky, alejemi, mezemi (bývalá Vysočina). V okolí ale máme (zatím ještě stále zelené) Žďárské vrchy, Železné hory nebo třeba kraj lesů a také prvních skautů Svojsíka a Wolkera, Lipnicko - Humpolecko.

Kde si myslíte, že víc nebo častěji prší – tam nebo u nás?

V "zelených" oblastech, kde se srážky lépe generují nebo i doplňují ty přicházející odjinud nebo v naší zcivilizované brodské kotlině, kterou leckterá oblačnost díky sloupci vyhřátého vzduchu (s výhodou ho využívají snad jen místní koníčkáři na větroních) spíš oblétne a vyprší se jinde. Že by prostor města a jeho nejbližšího okolí nějakou dešťovou oblačnost sám vygeneroval, je spíš pohádka z říše fantazie. Příčinou takového stavu je zejména množství zeleně v krajině - zeleně pestré, vícepatrové, zapojené, pokud možno adaptované na klimatické podmínky či takové adaptace schopné. 

Jde tu o transpiraci (koloběh vody). Tu velké množství zeleně v krajině podporuje, a tím tzv. malý vodní oběh, který zaručuje alespoň nějaké lokální deště, když oběh velký (Atlantický) poněkud kolabuje. To je tedy ono zelené tlačítko pro zapnutí deště. Masivní výsadba stromů a keřů na významné části našich velkých - širých - rodných lánů. Tlačítko poněkud drahé, komplikované, nikoli bez přemýšlení realizovatelné, ale o to funkčnější!

Proč na poušti většinou neprší?

Pojďme tedy už konečně nahlas vyzvat stát, který jsme si zřídili k veřejné službě, aby funkčním způsobem (když to nešlo po dobrém) donutil vlastníky zemědělské půdy k masivnímu a rychlému ozelenění krajiny na úkor velkolánů a také přimějme veřejnoprávní média, která jsme si zřídili, aby od teď nenechali politiky v klidu až do doby, kdy budou v krajině viditelné významné změny! Jestli se naše krajina nezačne měnit prvními masivními výsadbami nelesní zeleně už tento podzim, pak půjdu 16. listopadu na Letnou manifestovat za zdravý selský rozum.

0
Vytisknout
3625

Diskuse

Obsah vydání | 11. 7. 2019