Moc, rovnost, nacionalismus: Jak tato pandemie změní svět
28. 3. 2020
Někteří analytikové vidí důvody pro optimismus, například v pozitivním ekologickém dopadu pandemie na severní Itálii a na Čínu. Země, které se dosud nenáviděly, jako Írán a Spojené arabské emiráty, nyní spolupracují, alespoň dočasně. Na Filipínách došlo k příměří s komunistickými vzbouřenci. Zdůrazňuje se, že jsme všichni na sobě globálně závislí a že jsou důležitáý multilaterální řešení, píše Simon Tisdall.
Pesimistické názory zastupuje Stephen Walt, profesor mezinárodních vztahů na Harvardské univerzitě: "Pandemie posílí stát a nacionalismus. Vlády zavedou mimořádná opatření a po ukočení krize je nebudou chtít zrušit. COVID-19 také zrychlí přesun moci a vlivu ze Západu na Východ. Reakce v Evropě a v Americe byla ve srovnání s Čínou, Jižní Koreou a Singapurem pomalá a chaotická a dále to poškodilo značku Západu. Zaznamenáme další ústup od hyperglobalizace, občané budou očekávat, že je národní vlády budou ochraňovat a státy a firmy budou chtít omezit svou budoucí zranitelnost. COVID-19 vytvoří svět, který bude méně otevřený, méně prosperující a méně svobodný."
Svou nabídkou pomoci Itálii a dalším těžce postiženým zemím prosazuje Čína svou pověst globálního vůdce. Koronavirus se stal měkkým nástrojem moci pro Čínu jak předstihnout svého soupeře USA. Čína šíří celosvětově propagandu v mnoha jazycích o tom, jak je úspěšná v boji proti koronaviru i jinde, a chválí efektivnost svého modelu vlády.
Naproti tomu Donald Trump vytvořil celosvětový dojem, že je naprosto neschopný. Pokud budou i nadále Spojené státy absentovat na mezinárodní scéně, Čína zřejmě využije této krize k vytvoření nových pravidel pro správu světa.
Vývoj směrem k centralizované, autoritářské vládě se už projevuje v zemích, jako je Indie, Brazílie a Turecko, typicky v Číně a v Rusku a ve Evropě dochází k vzestupu pravicových nacionalisticko-populistických hnutí a stran. Některé z nich sledují Čínu a také se snaží proměnit koronavirus ve zbraň ku svému prospěchu.
Viktor Orbán zavedl mimořádný stav, v jehož rámci budou ti, kdo rozšiřují falešné informace, či blokují reakci státu na krizi, odsouzeni na pět let do vězení.
Vlády zemí jako Egypt následují příkladu Číny a vyhošťují zahraniční novináře, omezují přístup médií a veřejnou diskusi.
Od Bolívie přes Indii, Srí Lanku a Irák až po USA, Británii a Francii, tam všude byly odloženy volby, parlamenty suspendovány a země byly uzamčeny.
Oslabení multilaterálních fór a institucí, které bylo zřejmé už před touto krizí, je další známkou zmenšujícího se světa.
Pandemie zřejmě tvrdě zasáhne chudší země s omezenými zdroji, uprchlíky a lidi ve válečných zónách. Může to vyvolat obrovské nepokoje. Pokud se nákaza rozšíří v silně obydlených městských centrech, bude zřejmě zcela nemožné ji zvládnout. To je strach, děsící v této chvíli jihoafrická ghetta.
Globální ekonomická krize by ochromila mezinárodní obchod a vyvolala nezaměstnanost v chudších zemích, vyvážejících zboží. Zvlášť postiženi by byli Syřané, Afghánci, Somálci, obyvatelé Jižního Súdánu a Jemenci. Proto minulý týden OSN zahájila apel o 2 miliardy dolarů humanitární pomoci. Má to zabránit milionům úmrtí.
Pandemie odhalila chronickou nepřipravenost a nepevnost, symbolizovanou chronicky podfinancovaným zdravotnictvím dokonce i v bohatých zemích. Jestliže vlády začnou na potlačení nepokojů používat armády, společnosti se začnou rozkládat.
Podrobnosti v angličtině ZDE
Diskuse