Čínské výdaje na zbrojení jsou větší, než jak vypadají

27. 3. 2020

čas čtení 4 minuty
Po přepočtu na paritu kupní síly dosahuje vojenský rozpočet Pekingu asi 87 % amerického, upozorňuje Frederico Bartels.


Předběžná lekce plynoucí z čínského zacházení s koronavirovou infekcí říká, že Peking dosud manipuluje údaje tak, aby se hodily do žádaného narativu. To se již dlouho týká čínského obranného rozpočtu, do nějž stranaavláda opomíjí započítat některé údaje, aby udržela obraz nikoho neohrožující Lidové osvobozenecké armády. Nicméně existují způsoby, jak se k části zamlčovaných informací dostat.

Pokud zohledníte rozdíly ve struktuře zpráv, paritu kupní síly a cenu práce, zjistíte, že čínský obranný rozpočet za rok 2017 činil 87 % kupní síly amerického.

To protiřečí zavedené představě, že USA utrácí za své ozbrojené síly více než dalších 12 států dohromady, nebo že v ročních vojenských výdajích Čína za USA zaostává o takřka 400 miliard dolarů. Tato zavádějící srovnání jsou založena na prostém převodu čínských hlášení o vojenských výdajích z juanů na dolary, s použitím tržního kurzu. To ale vede ke zkreslenému obrazu. Musíme vzít v úvahu některé klíčové faktory, abychom přesně chápali, jak mnoho Peking investuje do svých ozbrojených sil.

Jedním z klíčových faktorů, a možná rozhodujícím, je způsob, jak Peking započítává výdaje na vojenský výzkum a vývoj. Jednoduše řečeno, vůbec je do vojenských výdajů nezahrnuje.

Další komplikace plynou z unikátních charakteristik čínských ozbrojených sil, jako je propojení vojenského a civilního sektoru, využití státních podniků, krádeže intelektuálního vlastnictví a začlenění stranických organizací do soukromých společností. Některé z těchto prvků jsou jednoduše nekvantifikovatelné.

Takže pokud chceme srovnávat zdroje, které Peking věnuje na obranu, s tím, co dělají jiné země, jediný způsob představuje odstranit z kalkulací všechny výdaje na výzkum a vývoj.

Několik studií hodnotilo paritu kupní síly (PPP), aby získalo přesnější obraz o tom, jak si vzájemně stojí obranné rozpočty jednotlivých zemí. PPP je skvělý nástroj normalizace nákladů na zboží a služby.

Nicméně nejde o dobrý index, pokud jde o náklady na práci v ozbrojených silách. Daleko lepší jsou tu vládní údaje o mzdách státních zaměstnanců. Můžeme porovnat mzdy státních zaměstnanců v Číně se mzdami v USA, abychom získali přibližný poměr umožňující srovnání nákladů na práci v obou zemích.

Zohledníme-li všechny zmíněné faktory, když zkoumáme data za rok 2017 zjistíme, že Lidová osvobozenecká armáda v Číně si může koupit ekvivalent 87 % rozpočtu Pentagonu. To vysvětluje, jak si Peking může dovolit armádu 2 milionů vojáků ve srovnání s 1,3 milionem vojáků USA. Jak válečné námořnictvo může každý rok zařadit do služby asi 14 bojových plavidel, zatímco U.S. Navy zhruba 5.

Během studené války byla řada odborů zpravodajských služeb věnována zkoumání sovětského obranného rozpočtu a toho, co znamená pro Spojené státy. Vloni výroční zpráva úřadu U.S.-China Economic and Security Review Commission společně s analýzou americké vojenské rozvědky (DIA) věnovala čínskému obrannému rozpočtu dohromady pět stran, bez debaty o metodologii nezávislých odhadů.

Pokud chceme s Čínou efektivně soupeřit, musíme ji lépe chápat. Velkým krokem tímto směrem je přesně zhodnotit, jaké zdroje směřují do čínských ozbrojených sil.

Právě teď máme velmi omezené veřejné znalosti o čínském obranném rozpočtu. Koneckonců, počítat s tím, že Peking publikuje přesné údaje, se ukázalo být špatnou strategií.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
6804

Diskuse

Obsah vydání | 31. 3. 2020