Hledají se účinné léky na COVID-19

26. 3. 2020 / Michal Giboda

čas čtení 5 minut



Téměř 15% pacientů postižených nemocí COVID-19 trpí těžkými klinickými příznaky. Řešením je účinná, cílená léčba, která zatím schází. Místo čekání na nově syntetizované léky, u kterých schvalovací procedury v různých státech světa mohou trvat měsíce až léta, se hledají léky, které jsou již registrované, schválené pro léčbu jiných onemocnění a jsou bez vedlejších příznaků.

Vědci doporučili k otestování několik existujících sloučenin, ale Světová zdravotnická organizace (WHO) se zaměřuje na 4 nejslibnější léky: na kombinaci dvou léků proti HIV, lopinaviru and ritonaviu a v hledáčku jsou i přípravky které se osvědčily při léčbě SARS a MERS při pokusech na zvířatech. Do seznamu je třeba přiřadit i dvě antimalarika, chlorochin a hydroxychlorochin ordinovaný v kombinaci s antibiotikem azithromycinem. Nový lék remdesivir je momentálně v centru zájmu celého světa. Jedna dávka už dorazila i do Prahy, a Státní ústav pro kontrolu léčiv i ministerstvo zdravotnictví udělaly potřebné legislativní kroky pro jeho aplikaci.

Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila velkou globální studii s názvem SOLIDARITY, jenž má shromáždit výsledky dosavadní léčby choroby COVID-19 různými léky. Je to výjimečný projekt s cílem sesbírat množství údajů o tisících pacientech z desítek států světa. Studie má mít jednoduchý design, aby se ji mohly zúčastnit i přetížené nemocnice s velkým počtem pacientů nemocných chorobou COVID-19. INSERM, francouzská agentura biomedicinského výzkumu, má koordinovat testování existujících léků v Evropě pod jménem Discovery.

Metodologie bude v souladu s WHO projektem a ověřovat se budou stejné léky jako v projektu WHO s výjimkou chlorochinu. Do projektu bude zahrnuto 3200 pacientů z nejméně 7 států světa, včetně 800 pacientů z Francie. Připojit se mohou i další země nebo nemocnice v Argentině, Íránu, Jižní Africe, a v dalších neevropských státech. WHO chce testovat léky, které mají ochránit nemocniční personál s vysokou expozicí infekci SARS-CoV-2. Bez nich by celý systém péče o nemocné zkolaboval. Přimlouvám se zato, aby pacienti zahrnutí do obou studií po celém světě byly laboratorně vyšetřeni stejnou metodou, schopnou kvantifikovat zatížení virusem (virus load) ve vzorku a ověřenou referenčními laboratořemi vybranými WHO. Jen po takovém atestu se získají srovnatelné výsledky.

Čínští vědci už ohlásili výsledky léčby téměř 100 pacientů antimalarikem chlorochin, ale nepublikovali je. WHO je proto požádalo o spolupráci při ověřování chlorochinu a druhého antimalarického léku hydroxychlorochinu. Pokusy na buněčných kulturách ukázaly patogenní efekt chlorochinu na SARS-CoV-2. Francouzi publikovali výsledky léčby dvaceti osob s diagnózou COVID-19 antimalarikem hydroxychlorochinem v kombinaci s antibiotikem azithromycinem, lékem známým jako Plaquenil.



Právě kombinaci těchto dvou léčiv vidí vědci jako klíčovou, protože samotné antimalarikum bez antibiotika je v léčbě koronaviru neúčinné. Léčba významně snížila množství virových částic ve výtěru z nosu. Jeho předpis české ministerstvo zdravotnictví omezilo jen na léčbu CoV-19.

Je známo, že řada antiparazitních léčiv je účinných i při léčbě široké škály nemocí neparazitární etiologie.

Chlorochin se kromě malárie používá k léčbě lupus erytematosus a revmatoidní artritidy. Jeho léčebný účinek na obě nemoci není úplně známý, ale předpokládá se, že působí na funkci imunitního systému, což může byt přínosem, protože jak lupus erytematosus, tak i revmatoidní artritida jsou závažná autoimunitní onemocnění.

Lék Ivermektin byl vyvinut v roce 1987 k léčbě říční slepoty lidí vyvolané červem Onchocerca volvulus. Dnes se jím léčí i růžovka (rosacea) a svrab vyvolaný roztočem Sarcoptes scabiei. Metronidazol byl primárně určen k léčbě infekcí způsobených jednobuněčnými parazity jako Giardia intestinalis nebo Trichomonas vaginalis. Později se zjistilo, že účinkuje i na anaerobní bakterie. Díky jeho imunosupresivnímu účinku je možné ho použit při terapii Crohnovy choroby, k eradikaci Helicobacter pylori ve střevě, a růžovky (rosacea).

Suramin, sto let známá droga, byla vyvinutá k léčbě africké spavé nemoci (vyvolávané Trypanosoma brucei gambiensis a rodesensis) a říční slepoty vyvolané vlasovcem Onchocerca volvulus . Klinická studie ukázala, že jediná intravenózní dávka suraminu může dramaticky, ale přechodně, zlepšit základní symptomy autismu. V současnosti však neexistují žádná schválená léčiva pro léčbu příznaků autismu. Prezentované ukázky aplikaci původních antiparazitních léku v léčbě chorob jiné etiologie se nazývá Serendipity. Je to jev neplánovaného štěstí v historii vědeckých objevů





0
Vytisknout
9884

Diskuse

Obsah vydání | 31. 3. 2020