Nevěřte, že antabus léčí COVID, nejsou žádná data z klinických testů

26. 3. 2020 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

Dostalo se ke mně přes Facebook, že v jakémsi pořadu Jaroslava Duška, který je nyní už smazaný, bylo zmíněno, že lékem na covid by mohl být antabus (účinná látka tohoto léku je disulfiram) a glukonát měďnatý.

Vyrazilo mi to dech, neboť přesně takovou kombinaci jsme úspěšně použili na myším modelu v našem článku v Nature pro potlačení experimentálních tumorů. A přesně takovou kombinaci už dlouho (deset let) navrhuji pro klinické testy u pacientů s metastazujícími rakovinami prsu a plic – a v některých klinických testech u onkologických pacientů se taková kombinace už používá. Výsledky bohužel neznáme.


Nicméně covid není rakovina a jako člověk, který mnoho let podrobně sleduje vědecké články o účinnosti antabusu proti různým nemocem, nemohu říci, že bych si myslel, že by antabus mohl být schopen léčit nějaké virové onemocnění. Ani nedávno spuštěné nadšení pro léčbu lymské boreliozy antabusem mi nepřijde nijak přesvědčivé.

V prvé řadě jediný způsob, jak prokázat, že nějaká látka léčí nějakou nemoc, jsou klinické testy. Kdo se chce bavit o nadějném léku proti covidu, musí se bavit nad daty z klinických testů. Klinické testy jsou kruté a ukazují, že většina látek, o kterých jsme si měli důvod myslet, že budou léčit, ve skutečnosti neléčí. 18. března např. byly publikovány výsledky klinického testu liponaviru a ritonaviru u pacientů s covidem a jsou negativní. Prostě to nefunguje.

V druhé řadě je třeba zdůraznit, že články o účinnosti antabusu proti různým nemocem, které jsou postaveny na výzkumu v laboratoři, jsou velmi často naprostý balast (80% takových článků určitě, i více). Takže i když najdete v odborné literatuře nějaký článek, který ukazuje, že antabus léčí nemoc X na laboratorní úrovni, nic to neznamená. Např. se často nepracuje s tím, že disulfiram (účinná látka antabusu) po požití antabusu v těle prakticky neexistuje.

Vědcům se ovšem hodí publikovat články o disulfiramu, protože je to velmi reaktivní látka, která ve zkumavce reaguje s kdejakou bílkovinou, a tak se hodí k tomu, aby vědec mohl ukázat, že jeho protein lze „targetovat“, tedy napadnout nějakým lékem. Mohou to být navíc vysoké koncentrace, které jsou úplně mimo to, co může mít pacient v těle i bezprostředně po požití disulfiramu (a ten je v řádu minut zlikvidován na jiné chemikálie v rámci metabolismu v těle).

Takže nevěřte tomu, že by antabus mohl léčit covid. Nevěřte ničemu, co není podloženo klinickými testy. Účinnost antabusu proti rakovině plic a prsu naopak už má nadějné klinické testy druhé fáze za sebou. Potřebujeme ale další a další klinické testy antabusu proti rakovině, abychom mohl prokázat, nebo vyvrátit, jeho účinnost.

1
Vytisknout
14048

Diskuse

Obsah vydání | 31. 3. 2020