Plné náruče baget: Francouzi přispůsobují nákupní zvyklosti podmínkám pandemie

27. 3. 2020

čas čtení 4 minuty
Tradiční každodenní rituál nákupu baget ve Francii začíná být spojován s morálními, občanskými úvahami a úvahami o dopadu na veřejné zdraví. Než nový koronavirus obrátil svět vzhůru nohama, nic z toho by nebylo představitelné.


Jít pro čerstvou bagetu představuje vhodnou záminku pro opuštění domova. Existuje však jedna významná výjimka: Město na středomořském pobřeží, kde starosta lidem právě tohle zakázal, aby je udržel uvnitř.

Nicméně odříci si křupavé potěšení z čerstvě upečené bagety se také stalo významným činem - malou obětí v nové éře, kdy jsou oběti žádány po mnohých. Pro některé lidi je opuštění každodenních nákupů pečiva s ohledem na zachování zdraví samo o sobě významný čin, jako gesto solidarity s lékaři a sestrami bojujícími za záchranu životů.

Pro většinu lidí znamenal nový koronavirus mírné nebo středně závažné příznaky, jako je horečka a kašel, které ustoupily během dvou až tří týdnů. Pro některé, zejména starší a s předchozími zdravotními problémy, ale může znamenat vážnější nemoc, včetně zápalu plic a smrti.

Někteří z Francouzů nyní nakupují bagety ve velkém a zmrazují je. V normálních časech by šlo o gastronomický skandál. Ale rozmrazování a ohřívání je nyní pragmatickým kompromisem zohledňujícím občanské a zdravotní hledisko, který je jistě lepší než se bagety zcela odříci.

Francouzi po staletí pekli chleba tvarovaný do dlouhých bochníků a asi před 120 lety se v Paříži pro ně začalo používat slova "bageta" (baguette), neboli "klacek". Miliony Francouzů každoročně zkonzumují miliardy baget. Jedlíci používají krajíce coby nástroje k nabírání jídla z talířů na vidličky. Kůrka umožňuje snadné uchopení, zatímco načechraná střídka nasává omáčky a šťávu z vařeného masa. Slanost bagety zvýrazňuje chutě, zatímco pachová neutralita umožňuje zvládat i ty nejzralejší sýry.

"Je nenahraditelná... Je dobrá ke všemu," vysvětluje z pod roušky obchodník Yves Lagrellette, zatímco provádí týdenní nákup v Le Vesinet západně od Paříže. Koupil pět baget najednou, k zamražení. Dříve kupoval jednu denně.

Když vláda zakázala volný pohyb osob, dala také pekařům výjimku s možností pracovat každý den v týdnu, pokud chtějí.

Pekařka Margot Hazardová tvrdí, že se svým manželem Cyrilem mají pocit, že jejich chleba a koláče vnášejí do situace kousek normality. "Práce je momentálně opravdu tvrdá," říká Hazardová. "Někteří zákazníci jsou velmi znepokojeni tím, že se dotýkáme jejich chleba a drobných. Všichni jsou tak trochu na hraně. A my také."

Avšak "je to mimořádně důležité pro morálku všech," dodává. "Je důležité, že lidé jedí, co chtějí jíst, aby udrželi svého ducha při síle."

"Život bez chleba, sýra a vína není francouzský," tvrdí.

Avšak ve městě Sanary-sur-Mer na pobřeží Středozemního moře nákup jen jediné bagety sebou nese riziko pokuty ve výši až 135 eur. Starosta Ferdinand Bernhard tvrdí, že by lidé neměli používat nákup chleba jako záminku ke každodennímu vycházení.

"Každý, kdo bude přistižen, jak vychází z pekařství jen s jedním bochníkem, bude pokutován," prohlásil starosta v telefonickém rozhovoru. "Pokud vycházíte jen jednou týdně, snižujete riziko sedminásobně - pro vás, pro pekaře, vaše i jeho okolí."

"Tohle není čas na lidské náladičky. Prioritou je neonemocnět," dodává. "Můžete si chleba zmrazit. Můžete žít bez něj."

"Není to oběť. Je to adaptace."

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
6198

Diskuse

Obsah vydání | 31. 3. 2020