Koronavirus: Česko žije ve vydluženém čase. Kdo zaplatí?

8. 7. 2020 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty
Druhou vlnu koronavirové pandemie většina světových epidemiologů očekávala na podzim - nejspíše v říjnu, během chřipkové sezóny, zněly první predikce. Ve skutečnosti je ale již druhá vlna několik týdnů v běhu.


Obnovené šíření nového koronaviru na sebe nenechalo čekat v Číně, v USA (kde vlastně ani první vlna ještě neskončila, když odstartovalo rušení plošné karantény), zjevná je ale i obnova v sousedním Německu, včetně skandálu kolem ohniska v jatkách koncernu Tönnies. - Současné údaje z ČR přitom nelze srovnávat s daty z počátku pandemie (z března, dubna), kdy přece jen ještě existoval skromný pokus o plošné testování populace. Nyní totiž probíhá pouze vyšetřování blízkých kontaktů nakažených. Zatímco v některých dnech na vrcholu první vlny bylo denně prováděno alespoň 8 - 10 000 testů, nyní to také bývá kolem tisícovky. Proto popravdě řečeno dnes nevíme, jaká je přesně v Česku epidemiologická situace - a preventivní opatření ze strany Lotyšska, Estonska nebo Kypru vůči turistům z České republiky jsou více než pochopitelná.

Babišova vláda koronavirovou pandemii žádným způsobem nevyřešila, ani na reálném řešení problému žádným způsobem nepracuje. Na počátku rychle přijala plošná karanténní opatření, která zpomalila šíření choroby. Poté však tato opatření postupně rušila ve prospěch problematické "chytré karantény", aniž s ohledem na nevyhnutelné opětovné šíření infekce zajistila zásoby více či méně dostupných léků, nebo se aktivně zapojila do evropského úsilí o zajištění dostupné vakcíny. Pokud tedy vyjde najevo, že se skutečný počet nakažených v ČR neshoduje s optimistickými údaji tzv. chytré karantény (které se na řadě míst výrazně liší od údajů hygieniků), případně že se s ohledem na rozvolnění virus znovu rozšířil i ze zahraničí, zůstanou vlastně dvě možnosti: Buď plné obnovení plošné karantény (opatření ze své podstaty jen dočasné), nebo ještě problematičtější snahy o získání "stádní imunity". To vše v situaci, kdy začíná postupně vycházet najevo, že to zdaleka nejsou jen plíce, co virus u svých obětí často nevratně poškozuje, a že i u mladších osob může např. způsobit mrtvici - s možným následkem smrti ZDE.

Babišovu PR hru na "zvládnutí" pandemie proto dříve či později zaplatí zranitelné skupiny - senioři, chronicky nemocní - dále zdravotnický personál, který s druhou vlnou opětovně čeká ohromné přetížení, a nakonec ekonomika, jejíž stav už je v danou chvíli beztoho povážlivý a v nejbližších dnech ji čeká projevení se skryté nezaměstnanosti, kterou odhalí rušení ošetřovného a neúspěšné pokusy čerstvých absolventů o nalezení prvního místa.

Část nákladů bude ovšem možno prostřednictvím dalšího zadlužování státu odložit na účet příští generace.

Ta má tedy všechny předpoklady pro to stát se, byť nepřímou cestou, hlavním prohrávajícím v Babišově hře na boj s koronavirem.

Což je Babišovi osobně samozřejmě jedno, protože mladí lidé tak jako tak tvoří jen nepatrný zlomek jeho voličské základny.

Je to sice do jisté míry paradoxní, ale pokud se má České republice vůbec otevřít cesta k účinným opatřením proti koronaviru - opatřením, která by se efektivně dotkla příčin problému, nikoliv jen dočasně utlumila následky - předpokládá to nejprve kompletní výměnu dysfunkční politické reprezentace, která nemá nejmenší zájem něco reálného v dané věci podnikat, protože krizová situace velmi vyhovuje její snaze o získání mocenského monopolu v maďarském stylu.

Zda dosud tápající opozice dokáže konečně dovršit úsilí o sjednocení alespoň do dvou volebních bloků ZDE přitom zůstává nejasné stejně, jako otázka konkrétních opozičních plánů ve vztahu k pandemii.

Je nicméně nejvyšší čas na to, aby veřejná debata o druhé vlně COVIDu-19 v ČR začala na plné obrátky - a aby novináři i voliči systematicky nutili opoziční politiky jasně definovat, v čem by se jejich postup v dané věci od Babišovy vlády odlišoval.

0
Vytisknout
12451

Diskuse

Obsah vydání | 15. 7. 2020