Umělá inteligence (AI): Univerzitní učitelé ve Velké Británii byli vyzváni k přezkoumání hodnocení studentů kvůli obavám z nového nástroje umělé inteligence

13. 1. 2023

čas čtení 8 minut
 

ChatGPT je schopen vytvářet vysoce kvalitní seminární práce s minimálním přispěním člověka
 
ChatGPT vyvolává  obavy z možného těžko odhalitelného plagiátorství a otázky ohledně platnosti seminárních prací jako  formy hodnocení studentů


Přednášející na britských univerzitách byli vyzváni, aby přehodnotili způsob hodnocení svých kurzů kvůli obavám, že studenti již používají nový velmi efektivní nástroj umělé inteligence, který je schopen vytvářet vysoce kvalitní seminární práce s minimálním přispěním člověka.

ChatGPT, nejnovější chatbot společnosti OpenAI, kterou v roce 2015 založili Elon Musk, Sam Altman a další, je veřejně dostupný teprve několik týdnů, ale již vyvolal obavy z potenciálu těžko odhalitelného plagiátorství a otázky ohledně platnosti seminární práce jako  formy hodnocení studentů.

Je to  "změna hry", která bude pro univerzity a školy výzvou. Odborníci se obávají, že žáci, kteří budou tuto technologii používat k vypracovávání domácích úkolů, se stanou závislými na odpovědích generovaných umělou inteligencí, aniž by získali potřebné znalosti a dovednosti.
 
Na univerzitních katedrách byly zřízeny pracovní skupiny, které mají posoudit náročnost této nejnovější iterace technologie generování textů umělou inteligencí, přičemž se očekává, že bude nutné aktualizovat metody hodnocení v některých kurzech. Odborníci přiznávají, že se cítí jak zaujati, tak znepokojeni.

V jednom případě se pracovníci katedry informatiky na University College London nedávno rozhodli změnit hodnocení. Dříve měli studenti v rámci závěrečné práce na kurzu na výběr mezi hodnocením založeným na seminární práci a na dovednostech, ale možnost seminární práce byla zrušena.

Geoff Barton, generální tajemník Asociace vedoucích pracovníků škol a univerzit, mezitím připustil, že školy se budou muset vypořádat s tím, jak využít výhod ChatGPT a zároveň se vyvarovat negativních důsledků.

"Stejně jako u všech technologií i zde existují určité zábrany, aby byla používána zodpovědně a ne jako povolení k podvádění, ale nic z toho není nepřekonatelné," řekl. Naproti tomu newyorské školy již zakázaly používání ChatGPT na všech zařízeních a sítích kvůli obavám, že bude podporovat plagiátorství.

Dr. Thomas Lancaster, počítačový vědec působící na Imperial College London, známý především svým výzkumem akademické integrity, o podvádění a plagiátorství, uvedl, že se v mnoha ohledech jedná o něco úplně nového. 



Řekl: „Určitě jde o zásadní obrat ve vzdělávání, kde musí univerzity provést velké změny. Musí se přizpůsobit dříve než později, aby se ujistili, že studenti jsou hodnoceni spravedlivě, že všichni soutěží za rovných podmínek a že stále mají dovednosti potřebné i mimo univerzitu.

Už několik let existuje technologie, která umí generovat text. Velkou změnou je, že tato technologie je nyní  zabalena do velmi pěkného rozhraní, kde s ní můžete komunikovat, téměř jako byste mluvili s člověkem. Takže je to zpřístupněno mnoha lidem.“

Vzhledem k tomu, že ChatGPT je schopen vymyslet nespočet originálních kombinací slov, Lancaster řekl, že bude obtížnější odhalit a prokázat plagiát, ačkoli se již pracuje na vylepšení detekčního softwaru. "Je to neuvěřitelně ošemetný problém, protože se to objevilo téměř z ničeho nic... Byl bych úplně šokován, kdyby tu nebyli studenti, kteří již GPT pro hodnocení používají."

Australské univerzity již signalizovaly návrat k většímu využívání osobních zkoušek ve snaze chránit integritu hodnocení. Lancaster však uvedl, že plošný návrat ke zkouškám není řešením, a navrhl místo toho používat ústní prezentace a živé testy, které by studentům umožnily prokázat, že danému předmětu rozumí.

Ačkoli ChatGPT představuje obrovský krok vpřed ve vývoji generování textů umělou inteligencí, není neomylný. "Může to znít velmi věrohodně, ale čím více detailů nebo faktů potřebujete jako součást odpovědi, tím je pravděpodobnější, že algoritmus vytvoří něco, co vypadá dobře, ale je úplně špatně," řekl Michael Draper, profesor právního vzdělávání na univerzitě ve Swansea a odborník na akademickou integritu a podvádění.


Podle něj by se univerzity mohly pokusit tento způsob podvádění zakázat, podobně jako zakazují jiné formy podvádění, například esejistické mlýny, kterým studenti platí za vytvoření originální práce, kterou pak odevzdají. Draper řekl: "Pokud připravujeme studenty na svět práce a pokud je nám na pracovišti tento druh technologie dán k dispozici, pak si myslím, že bychom ho měli spíše přijmout než zakázat."

Michael Webb, ředitel pro technologie a analytiku ve společnosti Jisc, která poskytuje síťové a IT služby pro vysoké školy, souhlasil. Řekl: "Prvotní reakcí by mohlo být zablokování těchto nástrojů, aby se zabránilo podvádění studentů, ale to není ani možné, ani vhodné. Ve skutečnosti bychom je měli považovat za další krok po kontrole pravopisu nebo gramatiky: technologii, která může všem usnadnit život.

"Nemusíme se vracet k ústním zkouškám: je to skvělá příležitost pro odvětví, aby prozkoumalo nové techniky hodnocení, které měří studenty spíše na kritické myšlení, schopnost řešit problémy a uvažovat než na schopnost psát seminární práce."



Otázka pro  ChatGPT: Napište esej na univerzitní úrovni o příčinách první světové války. Esej by měla být napsána z pohledu Spojeného království a měla by používat britskou angličtinu.

Odpověď: První světová válka, známá také jako Velká válka, byla celosvětovým konfliktem, který trval od roku 1914 do roku 1918 a v jehož důsledku zahynuly miliony lidí. Příčiny války jsou složité a různorodé, ale lze je obecně rozdělit na dlouhodobé, krátkodobé a bezprostřední.

Jednou z hlavních dlouhodobých příčin války bylo soupeření o kolonie a zdroje mezi hlavními evropskými mocnostmi. Na konci 19. a na počátku 20. století Britské impérium a další evropské státy rozšiřovaly svá impéria a hledaly nová území, která by mohly využívat kvůli zdrojům a trhům. To vedlo k napětí mezi hlavními mocnostmi, které soupeřily o kontrolu nad stejnými oblastmi.

Další dlouhodobou příčinou byly závody ve zbrojení mezi hlavními mocnostmi. V letech předcházejících válce země jako Německo, Francie a Velká Británie intenzivně investovaly do svých vojenských kapacit, včetně budování velkých armád a námořnictva. Tyto závody ve zbrojení vedly k atmosféře nedůvěry a strachu mezi hlavními mocnostmi, protože se každá z nich obávala, že se ostatní stávají příliš mocnými.

Mezi krátkodobé příčiny války patří atentát na rakousko-uherského arcivévodu Františka Ferdinanda v roce 1914 a systém spojenectví, který existoval mezi hlavními evropskými mocnostmi. Atentát na arcivévodu, který spáchal člen bosensko-srbské nacionalistické skupiny, vedl k tomu, že Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku, což následně vedlo k zapojení dalších zemí v důsledku jejich spojenectví.

Mezi bezprostřední příčiny války patří mobilizace armád velmocí v reakci na vypuknutí války a Schlieffenův plán, což byla vojenská strategie, kterou Německo vypracovalo s cílem rychle porazit Francii, než se zaměří na Rusko.

Závěrem lze říci, že příčiny první světové války byly složité a různorodé. K vypuknutí války v roce 1914 přispělo soupeření o kolonie a zdroje mezi hlavními evropskými mocnostmi, závody ve zbrojení mezi hlavními mocnostmi, atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda, systém spojenectví, mobilizace armád a Schlieffenův plán.

Zdroj v angličtině ZDE

2
Vytisknout
6631

Diskuse

Obsah vydání | 17. 1. 2023