Migrační politika EU: Krutá a krátkozraká blamáž

14. 1. 2023

čas čtení 4 minuty

Na řeckém ostrově Lesbos tento týden proběhl soud s 24 dobrovolníky nevládních organizací v případu, který zpráva Evropského parlamentu odsoudila jako "kriminalizaci solidarity". Všichni čelili obvinění v souvislosti s pomocí poskytovanou migrantům prchajícím před syrskou občanskou válkou v letech 2015-2016. Dobrovolníci, kteří byli obviněni z přístupu k rádiovým kanálům řecké pobřežní stráže a z nezákonného vstupu do zakázaných zón na ostrově Lesbos, riskovali roky vězení, než byla většina obvinění z procesních důvodů stažena. Drakonické zacházení s těmito dobrovolníky, které se stále častěji opakuje i jinde v Evropě, však již dosáhlo svého hlavního cíle: organizace, pro kterou pracovali, se již neodvažuje působit u Lesbosu, kde v říjnu při pokusu o přeplavbu z Turecka zahynulo nejméně 22 lidí, píše se v redakčním komentáři deníku Guardian.

 
Zatímco jsou idealističtí mladí Evropané a bývalí uprchlíci odváděni na lavici obžalovaných za pokusy o záchranu životů na moři, evropské vlády přemýšlejí, co ještě lze udělat pro posílení obrany bohatého kontinentu proti chudým a zoufalým osobám. V arktickém městě Kiruna právě proběhlo první zasedání svolané v rámci půlročního švédského předsednictví Evropské unie. Předchází únorovému summitu, jehož hlavním tématem bude snížení počtu neregulérních migrantů.

Švédská vláda, na kterou má vliv radikální ultrapravicové strany Švédští demokraté, na jejíž podpoře je závislá, prosazuje myšlenku omezení přístupu k obchodu pro země, které nespolupracují při snižování příchodu  svých občanů přes evropské hranice. Je také zjevné, že smysluplného pokroku v celoevropském migračním paktu, který byl poprvé navržen před dvěma lety, nebude dosaženo pod dohledem Stockholmu.

Přetrvávající absence mechanismu sdílení uprchlíků mezi členskými státy vede ke stále tvrdšímu zacházení s migranty na hranicích a k pokračujícímu nárůstu nelegálního odsunu. Podél hranic Maďarska, Chorvatska a Rumunska dochází k otevřenému porušování práva EU a úmluv OSN, zatímco migranti živoří v mrazivé zemi nikoho. V Itálii nová vláda Giorgia Meloniové zavedla legislativu, která ztěžuje život nevládním organizacím, které se snaží provádět pátrací a záchranné mise ve Středozemním moři. Země jako Rakousko obhajují britskou protizákonnou a nerealizovatelnou odstrašující strategii deportace imigrantů do Rwandy jako cestu pro EU.

Vzhledem k tomu, že počet neregulérních migrantů stále roste, historie bude tento přístup hodnotit jako praktické i morální selhání. Výzvy 21. století, které přináší globální migrace a demografické změny, nebude možné řešit brutálním uzavíráním příklopů. Nedávná dlouhodobá prognóza agentury Frontex, pohraniční agentury EU, která byla letos sama obviněna ze spoluúčasti na nelegálním odsunu, označila za budoucí hnací sílu zvýšené migrace z globálního jihu klimatickou nouzi, nedostatek potravin, rostoucí nerovnost a rychlé demografické změny. Předpokládá se, že počet obyvatel Afriky se do roku 2050 zvýší o polovinu. S tím, jak budou chudší země mládnout, bude Evropa nadále stárnout a její potřeba migrujících pracovních sil bude stále naléhavější. Tyto "megatrendy", jak je popisuje dokument agentury Frontex, vyžadují reakci, která přesahuje rámec cynického kooptování xenofobní agendy radikálně pravicových stran.

Švédský velvyslanec při EU Lars Danielsson tento týden uvedl, že "migrace je téma, s nímž můžete vyhrát nebo prohrát volby prakticky v každém členském státě". Po krachu, kdy politici, jako je předseda Švédských demokratů Jimmie Åkesson, spojili problémy ekonomické nejistoty modrých límečků s imigrací, se to stalo pravdou. Hlavní evropští lídři se však musí zabývat širšími souvislostmi. V příštích desetiletích budou argumenty pro řádné legální cesty migrace a mnohem větší hospodářskou pomoc poskytovanou za hranicemi Evropy zdrcující. Bohužel šance, že k takovému rozhovoru dojde během šesti měsíců švédského předsednictví EU, jsou mizivé.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4591

Diskuse

Obsah vydání | 17. 1. 2023