Po rozhodnutí o dodávce západních tanků se Moskva znovu dožaduje jednání s Ukrajinou

8. 2. 2023

čas čtení 3 minuty
Ruské úřady začaly znova žádat o rozhovory s Ukrajinou poté, co USA a spojenci rozhodli o masivní dodávce tanků a obrněných vozidel pro možnou ukrajinskou ofenzívu.

Teze, že Moskva odmítá dialog, je lež, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov minulý čtvrtek v rozhovoru pro Rossija-24 a RIA Novosti.

Rusko je podle Lavrova na jednání připraveno a bude i nadále vyvracet tvrzení o opaku a "chce" také ukončení konfliktu s Ukrajinou, ačkoli si nepřeje, aby se tak stalo rychle. "Časový faktor není ten hlavní," řekl Lavrov.

Vyjednávání s Ukrajinou, jehož první a jediné kolo skončilo loni na jaře nerozhodně, je možné "bez předběžných podmínek", uvedla ve středu předsedkyně Rady federace Valentina Matvijenková.

"Naše pozice je jasná, srozumitelná a transparentní. Jsme připraveni na jednání. Ale pokud je kyjevský režim připraven na skutečná jednání, tak to nevidíme," vysvětlila (citoval TASS).

Podle Matvijenkové mají Spojené státy zájem na eskalaci konfliktu, což zvyšuje dodávky zbraní Ukrajině, včetně útočných.

Kyjiv v "první vlně" dodávek obrněných vozidel, na kterých se dohodly spojenecké státy v Ramsteinu, obdrží nejméně 140 tanků, řekl ukrajinský ministr zahraničí Dmitrij Kuleba.

"Toto jsou Leopardy 2, Challengery 2, M1 Abrams. A opravdu počítáme s Leclercem," vyjmenoval. Podle Kuleby se "tanková koalice" již skládá z 12 zemí a lze ji doplnit o nové členy.

Další balíček americké vojenské pomoci Ukrajině bude zahrnovat pozemní raketové systémy s dostřelem až 150 km (GLSDB).

Projektily, jejichž dostřel je dvakrát větší než standardní munice raketometu HIMARS, které mají ozbrojené síly Ukrajiny k dispozici, umožní ukrajinské armádě zasáhnout i cíle na Krymu – z frontové linie na březích Dněpru. Například vzdálenost z Chersonu do Jevpatorije je 170 km a z Nové Kachovky do Džankoj, důležitého železničního uzlu, 150 km.

Po měsících pochybností a strachu, že by útok na Krym eskaloval, si Bidenova administrativa konečně začíná uvědomovat, že Ukrajina potřebuje prostředky k úderu na poloostrov, který se stal klíčovým logistickým uzlem pro ruskou armádu, uvedli představitelé Bílého domu pro The New York Times.

Schopnost ukrajinské armády ukázat zranitelnost Krymu podle nich posílí pozici Kyjiva v budoucích jednáních. Navíc se podle Spojených států snížila hrozba použití jaderných zbraní, kterou ruští představitelé prezidentovi opakovaně naznačovali.

Prezident Vladimir Putin možná bude potřebovat další "potravu pro děla", aby čelil ofenzivě ozbrojených sil Ukrajiny, která se připravovala za účasti generálů Pentagonu – dalších 200 000 lidí by mohlo být mobilizováno v rámci "druhé vlny" branné povinnosti v nadcházejících měsících, řekly CNN zdroje obeznámené s americkými zpravodajskými službami.

Putin se ještě nerozhodl a podle zdrojů CNN chápe, jak je mobilizace ve společnosti nepopulární. Podzimní vlna vyvolala v některých regionech protesty a zvedla vlnu emigrace, která vyhnala ze země statisíce mladých lidí.

Zdroj v ruštině: ZDE

1
Vytisknout
4790

Diskuse

Obsah vydání | 10. 2. 2023