Katalánský podzim
25. 10. 2017
Řekl jsem mu, že nic z toho se nestane. Ale k čemu dojde, a ve skutečnosti už se to děje, je to že jsme vstoupili do krize, která bude zřejmě dlouhá a matoucí, z níž všichni, Katalánci i Španělé, vyjdou jako poražení, kromě toho že budou trpět a bojovat mezi sebou.
Nejen že se Katalánsko nestane nezávislým; vyjde z této krize umenšené a oslabené, s menší vyjednávací silou, až dojde k nevyhnutelnému pokusu obnovit ústavní konsensus. Španělsko také hodně ztratí, zejména pokud jde o jeho obraz, prestiž jeho institucí a atraktivitu brilantního příběhu demokratické obnovy a otevřenosti světu.
Jiný přítel - tentokrát Katalánec - správně doporučil, že bychom si měli zapamatovat životní podmínky a blahobyt, kterému se dnes těšíme, protože se nikdy nevrátí: Pomyslete na firmy, které opustily Katalánsko - dvě velké katalánské banky a 800 dalších společností - staré strany nyní podkopané a zničené, regionální instituce zbavené prestiže a moci, média kdysi sdílená, radost ze života a sociální harmonii v pluralitní společnosti, která nyní zesmutněla a byla rozdělena...
V pouhých několika týdnech se staly věci, které jsme si nikdy nedovedli ani představit. Je těžké vysvětlit vzdáleným přátelům, jak daleko zašla katalánská vláda v populistickém výkladu demokracie bez pravidel, který se řídí pouličními demonstracemi a organizacemi mimo parlament, ale který přesto tvrdí, že zastupuje katalánský lid.
Jak dlouho ještě tato politická porucha potrvá? Jaké budou důsledky aplikace čl. 155 ústavy a intervence do katalánských vnitřních záležitostí? Jaký dopad to bude mít na španělskou demokracii a ekonomiku? Dojde k recentralizující, konzervativní reakci? To jsou další otázky, které mi přítel nepochybně položí. Stále nedokážu odpovědět, ale řekněme, že Katalánsko zasáhl hluboký podzim - a později přijde zima, kdy bude těžce postrádat světlo léta, jež se nikdy nevrátí.
Celý článek ve španělštině: ZDE
Diskuse