Tisková zpráva:

„Dbát na lidská práva je nejen správné, ale taky účelné,“ řekla Gregorová na debatě o rozšiřování EU

29. 10. 2021

čas čtení 3 minuty
Měla by EU přijímat další země? Má současná EU kapacitu absorbovat další členské státy? I to se diskutovalo v rámci Konference o budoucnosti Evropy se zástupci České republiky, Německa a Rakouska. Tématem bylo rozšiřování EU s ohledem na státy Západního Balkánu. Vztahy se západním Balkánem jsou součástí procesu stabilizace a přidružení zahájeného v roce 1999. Týká se zejména Severní Makedonie, Albánie, Bosny a Hercegoviny a Kosova.

Českou republiku a Evropský parlament reprezentovala v debatě tří zemí europoslankyně za Pirátskou stranu Markéta Gregorová. Podle ní je prohlubování vazeb a směřování až k případnému členství oboustranně výhodné. „Tvořit silný ekonomický i solidární blok se zeměmi v takto těsném sousedství přináší všem stranám velké množství benefitů. Postupný proces rozšiřování EU se zeměmi západního Balkánu je tedy třeba principiálně podporovat,“ vysvětlovala Gregorová.

Míč je však podle ní také na straně členských států. EU si musí důkladně promyslet a srozumitelně formulovat, co od takového rozšiřování vlastně očekává. „Taková otázka v sobě zároveň ukrývá i smysl celé Konference o budoucnosti Evropy, neboť se tím de facto ptáme, jakou EU chceme,“ uvažovala Pirátka. „Chceme, aby byla EU společným projektem, z jehož vzájemnosti a solidarity všichni těžíme a sami mu dáváme něco nazpět? Pokud ano, pak takový projekt má smysl rozšiřovat. Anebo chceme jen pragmatické spojení individuálních států, které chtějí ekonomických benefitů EU využívat k svému rozvoji, ale nemají valný zájem odvděčovat se svou solidaritou? Pak se obávám, že by nové členské státy čekalo zklamání, nás rozčarování a EU jako takovou dezintegrace,“ uvažovala europoslankyně.

Gregorová vyjádřila také jisté pochopení pro obavy některých členských států: „Pokud se nyní některé státy dalšího rozšiřování obávají, je to do jisté míry přirozená reakce. Vzpomeňme, že stejné obavy artikulovala i ‚zakládající šestka‘, když bylo na stole první rozšiřování,“ upozorňuje europoslankyně. „A my sami, jako Česká republika, jsme byli při našem vstupu coby součást vlny ‚postsovětských‘ zemí v roce 2004 předmětem podobných obav ze strany starších členských států. Jednání tehdy trvala sedm let,“ dodala.

Debata uskutečnila v rámci probíhající Konference o budoucnosti Evropy, která si klade za cíl otevírat dialogy, ve kterých evropské stát sdílejí své vize budoucí Evropy.

V samotném závěru setkání hosté zodpovídali také otázky od účastnících se občanů, týkající se obecnějších hodnot směřování evropského projektu. Co jsou evropské hodnoty a jak souvisí s ekonomickou spoluprací? „Lidská práva, demokracie, právní stát, svoboda, lidská důstojnost a rovnost. Dbát na tyto hodnoty je přitom nejen správné, ale taky účelné! Pokud zůstaneme v obklopení státy, které na těchto hodnotách nemají zájem, dostaneme se do nevýhodné pozice – sousedi si budou moci dovolit cokoli, zatímco nás budou naše zásady svazovat. Trvat na nich je proto v zájmu lidstva i našem,“ uzavřela Markéta Gregorová.

0
Vytisknout
4695

Diskuse

Obsah vydání | 3. 11. 2021