Filmař a reportér v Gaze: Máme už všichni psychické problémy

11. 11. 2023

čas čtení 3 minuty

Moderátorka: Už zmínil náš reportér Sekunder Kermani, my nemůžeme do Gazy sami. Ale filmař Yousef Hammash nám posílá silné reportáže očitého svědka toho, co se tam děje. Pracuje také pro Norskou radu pro uprchlíky. Zeptala jsem se ho na situaci v nemocnici al-Šifa.


Filmař: Izraelská armáda je nyní několik metrů od nemocnice al Šifa a  obkličuje nemocnici ze tří oblastí. Od našich kolegů, kteří jsou  v nemocnici al Šifa, jsem pochopil, že se nemohou pohybovat ani uvnitř nemocnice mezi budovami uvnitř, protože je kolem ní spousta odstřelovačů a je, víte, 24 hodin denně sledována drony.

Moderátorka: Vzhledem k situaci s nemocnicemi, co se teď děje, když jsou lidé zranění, když jsou nemocní? No a jakou daň si to vždycky vybírá?

Filmař: Dneska se nám podařilo do nemocnice odvézt jednoho našeho kolegu, když jsme přijeli do nemocnice, tak jsme nemohli najít místo, nemohli jsme najít místo na chodbě pro něj tady, prostě prostě místo, aby pro něj, aby riskoval 5 minut. Nemohli jsme najít žádné místo a bohužel se zranil před 4 dny a představte si, že se mu po zranění nedostalo žádného ošetření až do dnešního dne.


Moderátorka: A všem vám bylo řečeno, abyste se ze severu přesunuli na jih, a viděli jsme ty obrázky na severu, naprostá zkáza. Jak to teď vypadá na jihu? Jaké jsou? Co vidíte kolem sebe?

Filmař: Lidé, kteří dnes přijeli do jižní části, jsem tam byl a kladl jsem otázky ostatním. Kam jdete? To nikdo neví. Prostě jdou, aniž by věděli, kam jdou. Teď se jen snaží zachránit si život. Lidé jsou na ulicích. Je to teď opravdu běžné. Vidíte lidi spát na ulicích.

Moderátorka: Obklopuje vás to zoufalství, zkáza. Smrt. Hrozné scény. Při tom pracujete. A zároveň truchlíte za lidi, které jste ztratili. Zajímalo by mě, jak to zvládáte.

Filmař: Jiná možnost není. To je celá možnost, kterou máme. Máme povinnosti vůči rodině, snažíme se usnadnit si životní podmínky. Nebudeme se stěhovat. Jsme nuceni hledat řešení.

Moderátorka:  Zveřejnil jste velmi smutný tweet, že váš domov byl zničen, a přesto jste napsal, že se do něj chcete vrátit, i kdybyste měl spát v sutinách. Řekněte  nám, co se vám v tu chvíli honilo hlavou.

Filmař: Na jihu není žádná kapacita. Není tam dost místa. Nejsou tam žádná místa. Je to ponižující situace, upřímně řečeno, takže raději spát na sutinách svého domu, než to, co tady doslova vidíme. Myslím, že to nedokážu popsat, ale. Začalo nám být psychicky špatně. Všichni  čelíme psychicky velmi těžkému duševnímu stavu. To, co nás nutí nepadnout, je naše odpovědnost vůči našim dětem a nevím, kdy naše energie skončí a nikdo na této planetě už nezvládne to, co se děje.

Moderátorka: No, když slyšíte například Emmanuela Macrona nebo víte, že Spojené státy svým způsobem kritizují Izrael za rozsah civilních obětí, dává vám to naději, nebo máte pocit, že vás svět nechává svému osudu?

Filmař: To, co řekl Macron, dává Gaze naději. Představte si to. Jak jsou zoufalí. Pokud je to jen prohlášení i proto, že nejsou jiné zprávy.  Nevíme, co se děje.

-1
Vytisknout
3839

Diskuse

Obsah vydání | 14. 11. 2023