Svatý Štěpán a co je to vlastně ta věčná blaženost

25. 12. 2023 / Boris Cvek

Věčná blaženost sama o sobě je egoistický extrém, popření Boha. Je to fata morgána nejextrémnějšího zisku, který z lidí může dělat zrůdy. Třeba: není lepší uchránit bližní pro věčný život tím, že je ve vhodnou dobu vyvraždíme? Bůh jako mechanismus krutosti, do jehož chřtánu nasypeme bližní, abychom jim vlastně prokázali lásku ve jménu věčné blaženosti. Očistný oheň Svaté Inkvizice.

Proti tomu stojí příběh Vánoc, Velikonoc, příběh celého evangelia, příběh svatého Štěpána. Svatý Štěpán je prvomučedník církve. Jeho svátek slavíme den po Narození Páně, abychom pochopili význam vánoční radosti. Umírá ukamenován za údajné rouhání proti Bohu.

Čím se vlastně rouhal? Tím, že viděl Krista stát po pravici Boží v nebi. Hlásil se ke Kristu, miloval Krista, šel v jeho stopách do nebe. A tady máte odpověď na to, co je to ráj. Štěpán to přece viděl. Ráj je Kristus stojící po Boží pravici.

Jakou blaženost může takový ráj přinést? A komu vlastně? Budete blaženi, když se budete moci potkat s Kristem? To je ta správná otázka. A chcete se setkat s Kristem proto, abyste byli blažení? Pak ho nemilujete a nebudete s ním blažení. Může být někdo blažený, když se setká s Kristem, aniž by v něj kdy věřil nebo ho znal? Samozřejmě může. Jde o to, zda jeho vnitřní život je Kristu blízký, zda s ním najde společnou řeč.

Vždyť právě o tom nám stále dokola vypráví všechna evangelia. Jak ti, kdo se tak hlásili k Bohu (včetně Štěpánových soudců a vrahů), ho nepoznali, když se vtělil, ba poslali ho zemřít v mukách na kříži. A naopak: jak ti, kdo byli pokládáni za špinavé, hnusné, od Boha vzdálené, našli Boha a byli spaseni, ba stali se vzorem skutečné lásky jako Samaritán. Ráj je totiž láska. Ne láska k blaženosti, ale láska nemyslící na svou blaženost, nýbrž pomáhající bližnímu. Tam je Kristus. Ten Kristus, kterého Štěpán viděl v ráji.