Štědrovečerní kázání z Betléma: Kdyby se měl Ježíš narodit dnes, narodil by se pod sutinami
25. 12. 2023
čas čtení
12 minut
Vidíme Ježíše v každém zabitém dítěti vytaženém zpod trosek
Please listen and feel the words of my good friend Rev. @MuntherIsaac in #Bethlehem. We wish you a peaceful Christmas. pic.twitter.com/o2SnDRmH08
— Husam Zomlot (@hzomlot) December 24, 2023
(Dr.Munther Isaac @MuntherIsaac je palestinský křesťanský teolog. Evangelický luteránský pastor v Betlémě. Akademický děkan Beth Bible College. )
Kristus pod sutinami. Jsme rozzlobení. Jsme zlomení. Místo toho,
aby to byl čas radosti, my truchlíme. Máme strach. Více než 20 000
mrtvých. Stále jsou pod troskami. Téměř 9000 dětí zabito těmi
nejbrutálnějšími způsoby. Den za dnem. 1,9 milionu vysídlených,
statisíce zničených domů. Gaza, jak ji známe, už neexistuje. Je to
vyhlazení. Je to genocida.
Trápí nás mlčení světa. Vůdci takzvaného svobodného světa se řadí jeden za druhým, aby dali zelenou této genocidě na zajatém obyvatelstvu.
Poskytli zástěrku. Nejenže se předem postarali o zaplacení účtu, ale selhali v pravdě a souvislostech, čímž poskytli politické krytí.
A přibyla další vrstva. Teologické krytí. S tím, že do centra pozornosti vstoupila západní církev. Naši drazí přátelé v Jihoafrické republice nás naučili pojmu státní teologie, definované jako teologie. Teologické ospravedlnění statu quo s jeho rasismem, kapitalismem a totalitou.
Činí tak zneužíváním teologických pojmů a biblických textů pro své vlastní politické cíle.
Zde v Palestině je Bible použita jako zbraň proti nám. Náš vlastní posvátný text. A naše terminologie v Palestině hovoří o impériu. Zde čelíme teologii impéria. Je to zástěrka pro nadřazenost, vyvolenost a oprávnění.
Někdy se dává pěkná zástěrka pomocí slov jako misie a evangelizace, naplnění proroctví a šíření svobody a volnosti.
Teologie impéria se stává mocným nástrojem, jak maskovat útlak pod hodinami Boží sankce. Mluví se o zemi. Rozděluje lidi na my a oni, odlidšťuje je a démonizuje. Opět koncept země bez lidí.
I když moc dobře věděli, že tato země má lidi, a to ne ledajaké lidi, jsou to mimořádní lidé.
Teologie impéria vyzývá k vyprázdnění sebe sama. Stejně jako volala po etnických čistkách ve 40. letech 20. století. Nyní vyzývá k tomu, abychom my, Palestinci, odešli do Egypta, možná do Jordánska. Proč ne rovnou do moře?
Myslím na slova učedníků Ježíšoviých, když se chystal vstoupit do Samaří. Pane, chceš, abychom přikázali ohni, aby sestoupil z nebe a pohltil je? Řekli o Samaritánech. To je teologie impéria. Tohle říkají dnes o nás.
Toto slovo, toto slovo nám potvrdilo, že svět nás nevidí jako sobě rovné. Možná je to kvůli barvě naší kůže. Možná je to proto, že stojíme na špatné straně politické rovnice. Ani naše kralování v Kristu nás neochránilo.
Proto se říká, že pokud je třeba zabít stovku Palestinců, aby dostali jediného bojovníka Hamásu, budiž.
V jejich očích nejsme lidé. Ale v Božích očích nám to nikdo nemůže říct.
Pokrytectví a rasismus západního světa je průhledný a děsivý. Slova Palestinců berou vždy s podezřením a výhradami. Ne, s námi nejednají férově.
Na druhou stranu, navzdory jasnému systému dezinformačních lží, jsou jejich slova téměř vždy považována za neomylná.
Našim evropským přátelům. Už nikdy, nikdy nechci slyšet, jak nás poučujete o lidských právech nebo mezinárodním právu. A myslím to vážně. Nejsme bílí. Podle vaší vlastní logiky to pro nás asi neplatí.
V této válce se postaralo mnoho křesťanů v západním světě o to, aby impérium mělo potřebnou teologii. Tohle je přece sebeobrana, jak nám bylo řečeno. A já se dál ptám, jak bylo zabití 9000 dětí sebeobranou? Jak bylo vysídlení 1,9 milionu Palestinců sebeobranou?
Ve stínu impéria udělali z kolonizátora oběť. A z kolonizovaného agresora. Zapomněli na to? Že stát, o němž mluvili, ten stát byl vybudován na troskách měst a vesnic těch samých Gazanů? Zapomněli na to?
Překvapuje nás spoluvina církve. Ať je to jasné, přátelé: mlčení je spoluvina. A prázdné výzvy k míru bez příměří a ukončení okupace a plytká slova o empatii bez přímé akce, to vše je pod praporem spoluviny.
Takže zde je mé poselství. Gaza se dnes stala morálním kompasem světa.
Tak tomu bylo už před 7. říjnem a svět mlčel. Měli bychom se divit jejich mlčení nyní?
Pokud nejste zděšeni tím, co se v Gaze děje, pokud nejste otřeseni až do morku kostí, je něco špatně s vaší lidskostí.
A pokud my jako křesťané nejsme pobouřeni genocidou, kterou ospravedlňuje používání Bible jako zbraně, je něco špatně s naším křesťanským svědectvím a ohrožujeme věrohodnost našeho poselství evangelia.
Pokud to nenazvete genocidou, nesete vinu. Je to hřích a temnota, kterou dobrovolně přijímáte. Někteří dokonce ani nevyzvali k příměří. Mluvím o církvích. Je mi vás líto.
Budeme v pořádku. Navzdory obrovskému úderu, který jsme utrpěli. My, Palestinci, se z toho vzpamatujeme. Povstaneme. Znovu povstaneme ze záhuby, jako jsme to jako Palestinci udělali vždycky. I když je to možná zdaleka největší rána, jakou jsme za dlouhou dobu dostali. Ale budeme v pořádku.
Ale těch, kteří jsou spoluviníky, je mi líto. Vzpamatujete se z toho někdy? Vaše dobročinnost a slova šoku po genocidě nic nezmění. A já vím, že tyhle dílenské akcie přijdou. A vím, že lidé budou štědře přispívat na charitu.
Ale vaše slova nic nezmění. A dovolte mi. Nepřijmeme vaši omluvu po genocidě. Co se stalo, stalo se.
Chci, abyste se podívali do zrcadla a zeptali se, kde jsem já byl, když Gaza procházela genocidou?
Chci, abyste se podívali do zrcadla a zeptali se, kde jsem já byl, když Gaza procházela genocidou?
Našim přátelům, kteří jsou tu s námi. Opustili jste své rodiny a církve, abyste tu byli s námi. Ztělesňujete pojem doprovázení. Těžce vykoupenou solidaritu.
Vzpomeňte si na Ježíšova slova. Byli jsme ve vězení a vy jste nás navštívili. Jaký je to výrazný rozdíl. Od toho mlčení. A spoluúčast ostatních na tom, že jste tady. Vaše přítomnost zde je smyslem solidarity. A vaše návštěva už v nás zanechala dojem, který nám vaším prostřednictvím nikdy nikdo nevezme. Bůh k nám promluvil, že nejsme opuštěni.
Jak dnes ráno řekl otec Rami z katolické církve. Přišli jste do Betléma a přinesli jste s sebou dary. Ale dary, které jsou vzácnější než zlato, kadidlo a myrha. Přinesli jste dar lásky a solidarity, kterou cítíme.
To jsme potřebovali. Pro toto období možná víc než cokoli jiného. Trápilo nás Boží mlčení. V těchto posledních dvou měsících. Zvuky nářku se nám staly vzácným společníkem.
Volali jsme. Bože můj, Bože můj, proč jsi opustil Gazu? Proč před námi skrýváš svou tvář? V naší bolesti. Úzkostí a nářkem jsme hledali Boha.
A našli jsme ho pod sutinami v Gaze. Sám Ježíš se stal obětí téhož násilí impéria, když byl v naší zemi, byl mučen, ukřižován, vykrvácel, když se na to ostatní dívali. Byl zabit a křičel bolestí. Můj Bože, kde jsi?
V Gaze dnes je Bůh pod sutinami. A v tomto vánočním čase. Když hledáme Ježíše. Není k nalezení na straně Říma, ale je na naší straně světa. Je v jeskyni. S obyčejnou rodinou, s okupovanou rodinou. Je zranitelný. Sám sotva a zázrakem přežil masakr. Je mezi uprchlíky, mezi uprchlickou rodinou.
Právě tady se dnes nachází Ježíš. Kdyby se měl Ježíš narodit dnes, narodil by se pod sutinami. Ježíš je pod sutinami.
Kdykoliv se spoléháme na moc, sílu a zbraně. Ježíš je pod sutinami. Když ospravedlňujeme, racionalizujeme a teologizujeme bombardování dětí, Ježíš je pod sutinami. Ježíš je pod sutinami. Toto jsou jeho jesle. On je doma s lidmi na okraji společnosti. S trpícími. Utlačovanými. S vysídlenými. To je jeho hlavní práce.
A já jsem se na tento ikonický obraz díval a přemýšlel o něm. Bůh je s námi právě tímto způsobem, to je jeho vtělení. Zaneřáděná, krvavá chudoba. To je jeho vtělení. A toto dítě. Je naší nadějí a inspirací. Díváme se na něj a vidíme Ježíše v každém zabitém dítěti vytaženém zpod trosek.
A já jsem se na tento ikonický obraz díval a přemýšlel o něm. Bůh je s námi právě tímto způsobem, to je jeho vtělení. Zaneřáděná, krvavá chudoba. To je jeho vtělení. A toto dítě. Je naší nadějí a inspirací. Díváme se na něj a vidíme Ježíše v každém zabitém dítěti vytaženém zpod trosek.
Zatímco svět nadále odmítá děti z Gazy, Ježíš říká: Tak, jako jste to udělali jednomu z těchto mých nejmenších bratří a sester, mně jste to udělali. Udělali jste to mně. Ježíš je nejen nazývá svými, on jimi je. On je dětmi Gazy.
Díváme se na Svatou rodinu. A vidíme je v každé rodině, která je vysídlená a přemýšlí. Nyní bez domova a v zoufalství.
Zatímco svět diskutuje o osudu lidí z Gazy, jako by to byly nechtěné krabice v garáži, Bůh ve vánočním vyprávění sdílí jejich osud. Kráčí s nimi a nazývá je svými. Tyto jesličky jsou tedy o odolnosti. A Ježíšova odolnost je v jeho slabosti, je v jeho slabosti. Stejně jako v jeho zranitelnosti.
Majestát vtělení spočívá v jeho solidaritě s těmi, kdo jsou na okraji společnosti. Odolnost, protože je to právě to dítě, které povstalo zprostřed bolesti, zkázy, temnoty a smrti, aby se postavilo impériím.
Aby vyslovilo pravdu moci a přineslo věčné vítězství nad smrtí a temnotou, to dokázalo právě toto dítě.
Takové jsou dnešní Vánoce v Palestině. A toto je vánoční poselství. Vánoce nejsou o Santovi. Nejsou o stromečcích, dárcích a světýlkách. Panebože, jak jsme překroutili význam Vánoc, jak jsme Vánoce zkomercionalizovali.
Mimochodem, minulý měsíc jsem byl v USA, první pondělí po Dni díkůvzdání, a byl jsem ohromen množstvím vánočních ozdob a světel. A všeho toho komerčního zboží. A nemohl jsem se ubránit myšlence, že nám při oslavě Vánoc a svých zemí poslali bomby. Myslí na Knížete míru a na své země. Zatímco v naší zemi hrají válečné drama.
Vánoce v Betlémě, v místě narození Ježíše, jsou tyto jesličky.
To je naše poselství dnešnímu světu. Je to poselství evangelia. Je to to pravé a autentické vánoční poselství.
O Bohu, který nemlčel. Ale řekl své slovo a jeho slovem byl Ježíš. Narodil se mezi okupovanými a marginalizovanými, je s námi solidární v naší bolesti a zlomenosti.
Toto poselství je naším poselstvím dnešnímu světu.
A je to prostě toto. Tato genocida musí okamžitě skončit. Zopakujme to. Zastavte tuto genocidu. Můžete to teď říct se mnou. Zastavte tuto genocidu. Řekněme to ještě jednou. Zastavte tuto genocidu. To je naše výzva. To je naše prosba. To je naše modlitba. Amen.
4231
Diskuse