Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Madrid se připojuje k sociálnímu lynčování transgender lidí

27. 12. 2023 / Fabiano Golgo

čas čtení 7 minut

Až bude lidstvo v budoucnu studovat éru rozšířeného krajně pravicového populismu, možná ji přejmenuje na vhodnější éru antitransexuální nenávisti. Madridská městská rada právě upravila zákony, které chránily komunitu LGBTQIA+, a zrušila koncept rovnosti pohlaví a další antidiskriminační články. Reforma trans práva byla předvolebním slibem prezidentky autonomní oblasti Madrid, konzervativní Isabel Díaz Ayuso z Lidové strany, která měla pro její přijetí podporu krajně pravicového Voxu.

Díaz Ayuso, která je ve funkci od roku 2019, se tělem i duší ponořila do španělských kulturních válek. Na posledním plenárním zasedání parlamentu se jí podařilo prosadit reformu zákona platného od roku 2016, čímž zasadila těžkou ránu LGBTQIA+ lidem. Novela zákona ruší 20 článků a mění znění dalších čtyř, čímž se Madrid stal prvním ze 17 španělských regionů, který práva této menšiny zrušil. Od nynějška nemohou trans lidé o svém těle svobodně rozhodovat. Pro změnu pohlaví v občanském rejstříku je nutná lékařská zpráva. Pojmy "genderová identita" a "trans lidé" budou nahrazeny pojmy "transsexuálové" a "transsexualita" a Mezinárodní den proti homofobii a transfobii byl zrušen.

Zrušena byla také možnost občanů přizpůsobit své regionální doklady své pohlavní identitě. Respektování tělesné podoby trans studentů nebo svobodná volba oblečení, které bylo dříve zaručeno, bude nyní zohledňovat respekt k ostatním studentům a pravidla vzdělávacího centra. Jinými slovy, Madrid se vrátil zpět do minulosti.

Už na základě toho, co nám zanechali Freud a Jung, je snadné diagnostikovat, co tolika lidem vadí na tom, zda se jiné osoby, svobodnější než oni, jejichž identita se neutvrdila stejně jako ta jejich, cítí mít jinou sexuální identitu než tu, kterou určují jejich genitálie. Nicméně lidé budoucnosti možná budou mít ještě lepší znalosti psychologie, možná ještě posílené umělou inteligencí, aby vysvětlili, proč se tolik lidí - kteří se nikdy v reálném životě nesetkali ani nesetkají s transsexuálem - cítí oprávněni upírat jim to, co jim dává pocit celistvosti.

Uznávám, že existují otázky kolem transsexuálů, které jsou sporné, jako například možnost osob, které prodělaly formaci s mužským testosteronem, soutěžit v určitých ženských sportovních kategoriích nebo věk, který je vhodný k tomu, aby člověk mohl nastoupit na hormonální léčbu. Ale stále se zaměřovat na transsexuály, jako by jejich život mohl jakkoli ohrozit naši společnost, je čirá ignorance a krutost.

Někteří lidé se stále domnívají, že by transsexuálové neměli mít možnost používat toalety pro pohlaví, na které se cítí, ale místo toho by měli používat veřejné toalety, které jsou zaměřeny na pohlaví, které jim bylo přiděleno při narození. Docela mě překvapuje, jak krátkozraké a idiotské je takové uvažování, pokud je cílem chránit ty, kteří toalety navštěvují, před sexuálním obtěžováním... Pokud jste se stal ženou, nebudete chodit na toalety se sexuálními touhami po jiné ženě, není to snad jasné? Pokud však transmuž, jinými slovy člověk, který se narodil s mužskými pohlavními orgány, ale cítí se jako žena, jde na pánské toalety, pak takového člověka může někdo sexuálně přitahovat. Právě na mužských toaletách by se nechtělo, aby tam byl transsexuál, který touží právě po mužích!

Pokud existuje nějaké riziko sexuálního kontaktu na veřejných toaletách v přítomnosti transsexuála, nebude to transsexuální žena na dámských toaletách, ale naopak. Totéž platí pro osobu, která se narodila s ženskými pohlavními orgány, ale změnila si pohlaví na mužské. Mimochodem, na ženských toaletách se chodí do soukromých kabinek, na rozdíl od pánského pisoáru, který umožňuje kradmé pohledy nebo dokonce doteky. Kdo zevnitř kabinky ví, jaké genitálie má osoba uvnitř vedlejší kabinky?

Tím vším se trápí jen lidé s vážnými psychickými problémy. A pitomci docházejí k opačnému závěru, jak bránit uživatele veřejných záchodků před nežádoucím sexuálním obtěžováním. Jsou to zřejmě lidé, kteří v sobě skrývají hluboké sexuální problémy.

Transsexuálové jsou obětním beránkem naší doby. Jsou jediným společným univerzálním bodem pro všechny krajně pravicové populisty v dnešní politice, ať už v českých zemích nebo na Filipínách, v Rusku nebo Brazílii, Keni nebo Nizozemsku. Strach z lidí, kteří změnili pohlaví (a řekl bych, že je to konkrétněji strach z mužů, kteří se stanou ženami, než naopak), sjednotil nemocné mysli po celém světě.

Ve skutečnosti jejich existence a způsob života nemá s naší společností nic společného, neohrožují naši existenci, ale populisté vědí, že drtivá většina lidí své sexuální problémy skrývá a pak zneužívají ty potlačené sexuální problémy a tuto nenávist a strach z transsexuality.

Transsexualita existuje od úsvitu civilizace. Zejména muži, kteří se proměnili v ženy, byli viditelní v jakémkoli kmenovém uskupení, ať už to byli šamani v domorodých kmenech nebo muži, kteří se převlékali při karnevalových a jiných pohanských oslavách, které existují ve všech koutech světa. Dokonce i v muslimských kulturách existují různé typy převlékání událostí nebo zvyků, stejně jako v Africe nebo kdekoli na planetě.

Zvědavost stát se na jeden den ženou je přítomná ve všech společnostech a existence crossdresserů na plný úvazek existuje ve většině společností odjakživa. Což znamená, že jde o přirozenou součást lidské existence, nikoli o znamení doby.

Po pravdě řečeno, jejich existence a způsob života nijak neovlivňují naši společnost, neohrožují naši existenci, ale populisté vědí, že naprostá většina lidí skrývá tajný strach z bisexuálních touh nebo ze homosexuální zkušeností v dětství či dospívání, a proto se snaží světu i sobě toto spektrum upřít tím, že hlasitě vyjadřují svůj nesouhlas se sexuální fluiditou nebo transgenderovou identitou.

Žijeme v době podobné 30. létům minulého století, kdy autokraté a populisté shromáždili hlasy s konzervativním odporem proti svobodám chování v předchozím desetiletí, tehdy v letech kolem roku 1920. Poté, co jsme viděli obrovský vývoj ve vnímání homosexuality od konci 20. století, se širokým přijetím gayů a lesbiček v mnoha částech světa, ta neustálé rozšiřování frakcí sexuální identity, které postupně nafukovaly hnutí mnoha písmeny, která většina lidí neví, co znamená, pak když se dostali k písmenu T, pro transsexuála, se objevilo takové velké odmítnutí, které bylo pak zmanipulováno politiky a zlými tzv. influencery.

Transexuálové jsou obětavé bytosti, které se již ve svém každodenním životě potýkají s velmi těžkými problémy. Zbabělost docela zbytečně útočit na tyto lidi, jejichž životy již jsou neustálým emocionálním utrpením, je tristním znakem naší doby.