Šéf diplomacie EU oznámil Putinův záměr vést válku až do úplného vítězství

27. 12. 2023

Podle něj se "Putin nespokojí s kouskem Ukrajiny" a "omezeným územním vítězstvím". "Nevzdá válku, zejména v předvečer amerických voleb, které by mu mohly nabídnout mnohem příznivější scénář. Proto se musíme dlouho připravovat na konflikt vysoké intenzity. Putin se rozhodl vést válku až do úplného vítězství," zdůraznil Borrell.

Podle jeho názoru taková agresivní politika ohrožuje celou Evropu, nejen Ukrajinu, a pokud se kurz rychle nezmění a nezmobilizuje se vše, co je k dispozici, bude existence EU zpochybněna.

Borrell připomněl, že Putin se mýlil při hodnocení potenciálu své armády a schopností ukrajinského odporu a také neočekával takovou reakci Evropské unie a transatlantické aliance na jeho akce, ale je "stále připraven bojovat", protože "nemá cestu zpět".

"Rusko se nikdy nemohlo stát národem – vždy bylo impériem: Za cara, za Sovětů a nyní za Putina. To je konstanta pro Rusko a jeho politickou identitu, v důsledku čehož se tato země stala hrozbou pro své sousedy – zejména pro nás," uzavřel Borrell.

EU se potýká s obtížemi při poskytování pomoci Kyjevu. V prosinci se mu kvůli vetu Maďarska nepodařilo schválit finanční balík pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur. Mimořádný summit k této otázce se bude konat 1. února. Země EU měly navíc do března 2024 poslat Ukrajině 1 milion dělostřeleckých granátů ráže 155 mm, ale slib nesplnily. Nakonec blok poskytne pouze 480 000, sdělily zdroje agentuře Reuters na začátku prosince.

Kreml se domnívá, že na pozadí vleklé války se situace mění ve prospěch Ruska, řekli agentuře Bloomberg informovaní ruští představitelé. Podle nich má Putin dvě možnosti: Buď pokračovat ve vyčerpávání zdrojů Ukrajiny a jejích spojenců, nebo přejít k nové rozsáhlé ofenzivě. Druhá varianta však bude vyžadovat masovou mobilizaci, což by mohlo mít negativní dopad na jeho hodnocení před březnovými volbami.

Den předtím zdroje The New York Times uvedly, že Putin signalizoval západním představitelům, že je připraven na příměří a vyjednávání. Podle účastníků rozhovoru v publikaci ruský prezident již v září diplomatickou cestou sdělil, že by rád uzavřel příměří tak, aby jednotky obou stran zůstaly na svých současných pozicích, to znamená, že téměř 20 % ukrajinského území by přešlo pod kontrolu Ruska.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zase opakovaně prohlásil, že konec války je možný pouze v případě, že budou ruská vojska zcela stažena a území země bude obnoveno v hranicích z roku 1991. Zmrazení konfliktu také označil za nepřijatelné a zdůraznil, že by to dalo prostor Putinovi, který by se vzpamatoval a znovu zaútočil.

Zdroj v angličtině: ZDE