Alternativní energetická koncepce ČR II

5. 11. 2021 / Oldřich Maděra

čas čtení 14 minut


Navazuji na svůj předchozí článek ZDE. Nejprve bych chtěl poděkovat za množství komentářů, podnětů a e-mailů od čtenářů. Rozhodl jsem se na úvod každé další části vždy krátce odpovědět na všechny tyto podněty, protože to asi bude zajímat více lidí. Pak budu pokračovat dále odstavec po odstavci v AEK ČR.

Hodně čtenářů se podivuje, že energetická spotřeba elektromobilu je 6,43 krát nižší než auta se spalovacím motorem. Ověřovali si to na Googlu. Jedno ze srovnání mi poslal jeden z čtenářů ZDE. Další je třeba ZDE a ZDE. Dále proč to nikdo v Čechách neřekl? Na Idnes se to nedočtete (pan Babiš – řepka a řepkový bio olej do motorových paliv), Blesk (pan Křetínský - vlastní na Slovensku hlavní plynovod z Ruska), nelíbí se to ani Shellu, Benzině, ..., ale je to tak.

Můj údaj o bioplynkách by prý znamenal naprostou změnu osevních postupů. Dala by se ale ušetřit minimálně 1/4 ploch po řepce, kterou nyní nebude potřeba ~ 100 000 ha. Energeticky lépe asi vyšly energetické lesy. OK, to ponechám na expertech na bioplyn.

Dále zde byl dotaz, jak čistit bioplyn na biometan. To je velmi pěkně popsáno například ZDE.

Mnoho čtenářů se podivuje, proč neuvádím ve svém energetickém mixu jaderné elektrárny k tomu napíši samostaný bod viz níže.

 

3 Základní principy dotační politiky státu pro obnovitelné zdroje elektrické energie

Zpoždění České republiky za ostatními zeměmi v přechodu k obnovitelným zdrojům je asi 15-20 let. Pokud to chce ČR někdy dohnat, tak nástup obnovitelných zdrojů (OZE) musí být velmi rychlý. Proto je přechod k OZE potřeba rozumně podpořit ze strany státu.

Cena surové elektrické energie je uvedena ZDE na straně 126. Je asi 1,00 Kč/kWh. Cena na burze však nyní dosáhla střední hodnoty asi 40 – 160 /MWh viz např. ZDE. Vezměme tedy optimistickou budoucí hodnotu 80 /MWh, tj. asi 2,0 Kč/kWh. Stát se zavázal dotovat elektrickou energii z jaderných elektráren až do výše 100 /MWh, tj. asi 2,5 Kč/kWh. Reálně nyní distribuční společnosti účtují asi 1,89 Kč/kWh.

Cena přenosu a distribuce je uvedena na stejné straně 126 ZDE. Je velmi vysoká a dala by se do budoucna snížit. Nicméně nyní uvažujme asi 2 Kč/kWh.

3.1 Malé obnovitelné zdroje elektrické energie do 20 kWp

Stát má zájem získat dlouhodobě stabilní cenu elektrické energie, a to v místě její spotřeby, aby se omezily náklady na přenos a distribuci. Z toho vychází dotační cena pro výkup energie z nově zřízených zdrojů na hladině nn jako 100% ceny surové elektrické energie plus 20% ceny z přenosu a distribuce. Fixní cena – 1,90 + 0,40 = 2,30 Kč/kWh pro dodavatele z nově vybudovaných OZE a pro stát by měla být dohodnuta ve smlouvě pro rok 2022 a každoročně pak upravována podle inflace.

Stát by poskytl dotaci 70% na vybudování obnovitelného zdroje do velikosti 20kWp včetně obousměrného elektroměru s dálkovou komunikací podle ceníku určeného státem, který by měl stát možnost ročně upravovat. Ceny solárních panelů se pohybují nyní na hladině asi 0,32 /Wp. Pro instalaci uvažujme asi x1,6. Tj. celková cena asi 0,52 /Wp neboli asi 13,32/Wp neboli 13 320 Kč/kWp. Počáteční výše dotace pro systémy do 20 kWp prok 2022 by byla 9 320 Kč/kWp.

Podmínky smlouvy by byly jednoduché. Smlouva by se uzavřela na prvních deset let s možností prodloužení po deseti letech až do 50 let. Majitel OZE by se zavázal dodat do veřejné sítě zdarma v prvních deseti letech každý rok 40% z vypočteného výkonu OZE, minimálně však 400 kWh/kWp. Tím by za deset let dotaci splatil. Za energii dodanou do veřejné sítě v rozsahu 40-110% kalkulované kapacity OZE by byla majiteli poskytnuta sjednaná, výše uvedená, fixní cena 2,30 Kč/kWh + inflace. Po deseti letech by byla výkupní cena rozšířena na 0-110% kalkulovaného výkonu OZE. Tím by si dále stát zastropoval výkupní cenu energie z OZE.

Pokud by majitel základní dodávku 40% výkou do sítě nesplnil, tak byl by povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 3,50 Kč za každou nedodanou kilowatthodinu. Pokud by nedodal v jednom roce ani 10% sjednaného výkonu, pak by byl povinnen vrátit celou dotaci a smlouva by byla zrušena.

Stát by si tak dokázal vytvořit maximální fixní cenu nakupované elektrické energie v místě spotřeby na 9 320 Kč/4 000 kW t.j. 2,33 Kč/kWh, t.j. asi 91 /MWh. Pokud by dodavatel prodal státu dalších 60% energie, tak by cena mírně klesla na 90,3 /MWh.

Distribučním společnostem by prudce klesly náklady na přenos a distribuci. Tím by se ušetřilo až 40-70% nákladů na přenos a distribuci. Stát by mohl vybalancovat velmi rychle výrobu elektrické energie se spotřebou množstvím grantů, které by v daných lokalitách poskytl. Tento model byl ověřen s velkým úspěchem např. společností WPD ve Velké Británii a dalšími. Pokračují nyní dále a řídí cenu energie ve špičkách apod.

3.2 Malé obnovitelné zdroje elektrické energie 20 - 100 kWp

Zde bude dotační politika státu odlišná. Stát může poskytnou garanci za 70% úvěru v délce do 10 let od pořízení OZE podle stejného výpočtu viz výše. Výkupní cena energie z OZE bude nižší a to 1,90 Kč/kWh, tj. asi 74,2 /MWh. Bude ročně navyšována o inflaci.

3.3 Střední obnovitelné zdroje elektrické energie 100 kWp - 1 MWp

Zde bude dotační politika státu odlišná. Stát může poskytnou garanci za 60% úvěru v délce do 10 let od pořízení OZE podle stejného výpočtu viz výše. Výkupní cena energie z OZE bude nižší, a to 1,60 Kč/kWh, tj. asi 62,5 /MWh. Bude ročně navyšována o inflaci.

3.3 Velké obnovitelné zdroje elektrické energie nad 1 MWp

Zde bude dotační politika státu opět odlišná. Stát může poskytnou garanci za 50% úvěru v délce do 10 let od pořízení OZE podle stejného výpočtu viz výše. Výkupní cena energie z OZE bude nižší, a to 1,30 Kč/kWh, tj. asi 50,8 /MWh. Bude ročně navyšována o inflaci.

3.4 Hlavní cíle

Tato politika by měla vést k rychlému vybudování celkové nové kapacity OZE s výrobou energií v celkové výši 9 TWh v roce 2022, 20 TWh v roce 2023, 31,5 TWh v roce 2024 a 43 TWh v roce 2025. Průměrná výkupní cena elektrické energie z OZE tak bude zafixována na průměrné hladině asi 1,78 Kč/kWh (79,53 /MWh). To by mělo udržet cenu elektrické energie z tohoto segmentu na hladině nn pod 3,30 Kč/kWh v roce 2022 navyšovanou o inflaci v příštích letech. Všechny OZE zahrnuté do programu budou muset poskytnou roční výkaz celkové vyrobené energie. Na zdroje, které nebudou mít potřebné měřicí zařízení nebude poskytnuta dotace.

Musíme si uvědomit, že tento segment poroste jen tempem asi 3,6% ročně. V první letech povede sice k mírnému zvýšení ceny elektrické energie, pak se s ní vyrovná a pak ji bude dlouhodobě výrazně stabilizovat.

Závěrem pohled ze strany uživatelů nově vybudovaných OZE. Kdo bude aktivní a zaslouží se o vybudování OZE, tak by měl být odměněn a bude odměněn. Pokud tedy například někdo vybuduje 20 kWp solár, přijde ho to celkem asi na 266 400 Kč. Stát na to dá dotaci 186 480 Kč. Majitel doplatí 79 920 Kč. Nový solár vyrobí za prvních deset let asi 200 MWh elektrické energie. Z toho 80 MWh (40%) půjde zdarma do veřejné sítě, tedy do státu a 120 MWh (60%) si ponechá majitel. Majitel tak získá 120 MWh elektrické energie za 79 920 Kč, t.j. za 0,67 Kč/kWh nebo ji může prodat za 2,30 Kč/kWh státu. A ta třešnička na dortu nakonec. V dalších cca 10-40 letech bude mít elektrickou energii za ideální cenu 0,00 Kč/kWh a může ji navíc prodat státu za 2,30 Kč/kWh. To je roční příjem asi 46 000 Kč navyšovaný o inflaci.

Majitel OZE bude mít tedy tři možnosti – energii zdarma nebo roční příjem 46 000 Kč navyšovaný o inflaci a nebo něco mezi tím.

Co z toho bude mít stát? Zajistí si fixovanou nákupní cenu elektrické energie 2,33 Kč KWh na minimálně 10 let a na 80 MWh. Dále nebude muset vyrobit a dodat asi 120 MHh elektrické energie, protože ty si majitel soláru vyrobí sám. Kolik je potřeba takových solárů na vypnutí Dukovan? Dukovany vyrobí ročně asi 15 TWh elektrické energie, tj. 15 000 000 MWh. Na vypnutí Dukovan by bylo potřeba asi 75 000 takových solárů. Pokud by se podařilo realizovat tuto koncepci, tak potřebný výkon OZE by měl být vybudován již v roce 2023. Bylo by možné vyrobit 300 TWh energie jen ze soláru? Ano, bylo. Bylo by potřeba asi 1,5 milionu takových 20 kWp instalací. To je plán B tohoto dokumentu. Pokud vše selže, tak solár to nakonec utáhne sám.

Řada lidí mi sdělila, že oni nemohou nic dělat pro OZE proto, že bydlí v bytě a nemají žádné místo na vybudování soláru. Ne, to není pravda. Takový panelový dům má obrovské plochy na solár. Právě počítáme možné přínosy a uvedu je v některé z příštích kapitol.

4 Jaderné elektrárny

Jaderné elektrárny byly ve své době rozhodně pokrokem oproti výrobě elektřiny z kouřících uhelných elektráren. V době, kdy byly budovány, neexistovala žádná jiná alternativa čisté výroby elektrické energie. V té době jsme měli ještě dost vlastního uranu, takže jsme se mohli spolehnout na nízkou cenu jaderného paliva.

Já jsem ten obor vystudoval. Mám zkoušky z jaderných elektráren. Znám principy reaktorů, jaderných paliv, ale i celého vybavení elektrárny od primárního okruhu, přes parogenerátory, parní turbíny, elektrické generátory, čerpadla napájecí vody, kondenzátory, chladicí věže, elektrickou výzbroj, rozváděče, měření a regulaci, řídící sytémy atd. atd. Znám detailně zapojení elektrárny do sítě, systémy ochran atd.

Nejsem příznivcem vypínání pět let starých jaderných elektráren, protože je lepší mít obnovitelné zdroje. Ano, to je, ale pokud se již něco za drahé peníze vybudovalo, tak by se to mělo využít do konce plánované životnosti nebo i mírně za ni.

Je to také ekologické, protože pokud se něco takového, jako je jaderná elektrárna, již vybudovalo, tak je v tom obrovské množství energie a emisí CO2. I proto se to musí řádně využít.

Nyní však přijde první ale. Protože mám všechny ty zkoušky, tak dobře vím, z čeho všeho je jaderná elektrárna postavena. Znám alespoň z literatury její slabá místa. Všechny silové bloky se dají vyměnit, nedají se však vyměnit zkřehlé nádoby reaktorů, zkřehlé trubky primárního okruhu a všechny ostatní komponenty, které jsou dlouhodobě vystaveny radiaci. Nedají se vyměnit všechna těsnění, ložiska, ucpávky, vinutí, elektronické součástky, kabely atd. Výborně je to popsáno profesionálem ZDE. Smekám před tímto dílkem. Tak to je, moje zkušenosti jsou velmi podobné.

Každý výrobek má svou charakteristiku spolehlivosti. Mají ji jistě i jaderné elektrárny. Většina z nich je projektována na základní životnost třicet let. Nikdo není schopen stanovit, kdy se začnou kazit jednotlivé komponenty a jak závažné poruchy to budou. V tom je to nebezpečí. Druhé ale. Musíme ale velmi dobře zvažovat, kam až si můžeme dovolit ve spolehlivosti jaderných elektráren jít. Na 35 let? 40 let? 45 let? Nebo dokonce na 50 let?

Abychom si uvědomili, v jak prekérní situaci ČR je, musíme si prostudovat následující tabulku


Provoz od

30 let

35 let

40 let

45 let?

50 let?

Dukovany 1

1985

2015

2020

2025

2030

2035

Dukovany 2

1986

2016

2021

2026

2031

2036

Dukovany 3

1986

2016

2021

2026

2031

2036

Dukovany 4

1987

2017

2022

2027

2032

2037

Temelín 1

8/2000

8/2030

8/2035

8/2040

8/2045

8/2050

Temelín 2

6/2002

6/2032

6/2037

6/2042

6/2047

6/2052



a tento graf který je uveden na straně 15 zde


Třetí ale. Ale jak jsme na tom s meziskladem jaderného paliva? Do jaké míry je již zavezen? Máme kam uložit trvale vyhořelé palivo?

Čtvrté ale. Ale co cena jaderného paliva? Jak poroste oproti cenám jiných paliv? Jak poroste oproti ceně větru, slunce, vody, biomasy, posečené trávy, prasečí kejdy a kravského hnoje?

Má cenu budovat nové jaderné elektrárny? Podle mého názoru ne, protože existují rychlejší, mnohem bezpečnější a nakonec i levnější metody, jak si vyrobit elektrickou a tepelnou energii.

3
Vytisknout
7352

Diskuse

Obsah vydání | 9. 11. 2021