Ruské rakety u hranic vzdušného prostoru NATO

10. 2. 2023

čas čtení 18 minut
- "Pro Ukrajinu je jediná mírová formule: Likvidace Ukrajiny jako státu":


Ukrajina oficiálně žádá o nizozemské stíhačky F-16,  Švýcaři rozhodli, že Španělsko nemůže dát Kyjevu protiletadlové zbraně

Rumunsko uvádí, že ruská raketa proletěla 35 km severovýchodně od jeho hranic

- Ukrajina obvinila Rusko z vypálení dvou raket, které před vletem na Ukrajinu překročily moldavský a rumunský vzdušný prostor. Rumunsko je členem NATO. Generál Valerij Zalužnyj, vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil, uvedl, že dvě rakety Kalibr překročily moldavský vzdušný prostor v 10.18 hodin a poté v 10.33 hodin vletěly do Rumunska na křižovatku státní hranice. Poté pokračovaly na západní Ukrajinu, uvedl.

    Moldavské ministerstvo obrany potvrdilo, že raketa překročila jeho vzdušný prostor. Ve svém prohlášení uvedlo:  "V 10.18 hodin překročila raketa vzdušný prostor Moldavské republiky nad městem Mocra v Podněsterské oblasti a později nad městem Cosauți v okrese Soroca a směřovala na Ukrajinu. Ministerstvo obrany spolu s odpovědnými orgány v zemi pečlivě monitoruje situaci v regionu a důrazně odsuzuje narušení vzdušného prostoru Moldavské republiky."

    Rumunské ministerstvo obrany nejprve uvedlo, že nemůže zprávy potvrdit, ale v dalším prohlášení uvedlo, že sledovací systémy zachytily něco, co vypadalo jako střela s plochou dráhou letu odpálená z ruské lodi poblíž Krymu, ale že nepřekročila rumunský vzdušný prostor.

    Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ignat uvedl, že Kyjev měl možnost sestřelit ruské rakety nad Rumunskem a Moldavskem, ale neučinil tak. "Armáda chápala rizika a hrozby pro obyvatelstvo cizího státu, proto to hned neudělala," řekl Ignat.

- Studenti mají hodinu výtvarné výchovy v kyjevském metru, kde se skrývají před ruskými raketami:



 

- Ukrajina oficiálně žádá o stíhačky poté, co Zelenskij vyzval Evropany, aby nám "dali křídla"; Švýcarsko blokuje o reexport zbraní švýcarské výroby

    
- Ukrajina oficiálně požádala o nizozemské stíhačky F-16

Ukrajina oficiálně požádala Nizozemsko o stíhací letouny F-16, uvedlo její letectvo.

 
- Marina Ovsjannikovová, bývalá redaktorka ruské státní televize, která  přerušila živé vysílání na protest proti zahájení války na Ukrajině, popsala svůj "chaotický" útěk z domácího vězení v Moskvě a to, jak utíkala přes celou Evropu a hledala azyl ve Francii.

"Do poslední chvíle jsem nechtěla emigrovat," řekla Ovsjannikovová na pařížské tiskové konferenci novinářské organizace Reportéři bez hranic.

"Rusko je stále moje země, i když tam mají moc váleční zločinci. Ale neměla jsem na výběr - buď vězení, nebo exil. Jsem velmi vděčná Francii, svobodné zemi, že mě přijala."
 
Christophe Deloire, generální tajemník organizace Reportéři bez hranic, která útěk pod krycím jménem "Evelyne" pomáhala organizovat, jej přirovnal k "nejslavnějším přechodům přes berlínskou zeď".

Čtyřiačtyřicetiletá Ovsjannikovová, původem Ukrajinka, si získala mezinárodní pozornost v březnu poté, co během živého vysílání vpadla do studia televizní stanice Channel One, svého tehdejšího zaměstnavatele, a odsoudila válku na Ukrajině.
V ruce držela plakát s nápisem "žádnou válku". Dostala pokutu 30 000 rublů (asi 14 000 Kč) za ignorování zákonů zakazujících protesty.

V protestech proti válce pokračovala i po odchodu z práce na Channel One. Loni v srpnu byla obviněna z šíření nepravdivých informací o ruské armádě za to, že během samostatného protestu na nábřeží řeky Moskvy naproti Kremlu držela plakát s nápisem "Putin je vrah, jeho vojáci jsou fašisté". Následně byla nucena nosit elektronický náramek na kotníku a byla umístěna do domácího vězení v Moskvě, kde měla čekat na soud. V případě prokázání viny jí hrozilo až 10 let vězení.

Ovsjannikovová uvedla, že krátce před soudním jednáním v Moskvě loni v říjnu jí právníci řekli, aby utekla, aby zachránila sebe a svou jedenáctiletou dceru. Řekli jí, že vězení nepřežije a že jí to zlomí.
 
- 35 zemí požaduje zákaz olympijských her v roce 2024 pro Rusko a Bělorusko

Podle litevské ministryně sportu Jurgity Šiugždinienė bude skupina 35 zemí požadovat zákaz účasti ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách v Paříži v roce 2024.

Mezi zeměmi, jejichž ministři se dnes zúčastnili online setkání, na němž se projednávala výzva k zákazu, jsou i USA, Německo a Austrálie, uvedla mluvčí litevského ministerstva.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskj se dnešního hovoru zúčastnil s 35 ministry, uvedl mluvčí. Uvedli, že Zelenského vzkaz účastníkům zněl, že zásady neutrality se nemohou vztahovat na ruskou invazi na Ukrajinu.

Britská ministryně sportu Lucy Frazerová označila setkání za "velmi produktivní" a zopakovala postoj Spojeného království, že Rusko a Bělorusko nesmí být na olympijských hrách zastoupeny.

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) nedávno ustoupil od toho, aby sportovci z Ruska a Běloruska měli úplný zákaz, a zkoumá způsoby, jak by se mohli kvalifikovat na olympijské hry pod neutrální vlajkou.

Ukrajinští sportovci obvinili MOV, že odměňuje agresi Vladimira Putina a stojí "na špatné straně dějin", a Ukrajina pohrozila bojkotem her, pokud se jich zúčastní ruští a běloruští sportovci.

- Rusko pravděpodobně přišlo u Vuhledaru o "nejméně 30" obrněných vozidel, uvádí  Velká Británie
 

Ruské síly pravděpodobně přišly o "nejméně 30" obrněných vozidel při jediném neúspěšném útoku poblíž východoukrajinského města Vuhledar na začátku tohoto týdne, uvedla v pátek britská zpravodajská služba. Vyvolalo to nový hněv mezi prominentními ruskými pro-válečnými kanály na Telegramu kvůli vojenským chybám Moskvy.

"Ruské jednotky pravděpodobně uprchly a opustily nejméně 30 většinou nepoškozených obrněných vozidel při jediném incidentu po neúspěšném útoku," uvedlo britské ministerstvo obrany v každodenním briefingu.

Minulý měsíc Rusko zahájilo nový ruský útok v okolí města Vuhledar na jihu Donbasu, když Moskva zesílila svůj útok na východní frontě.

Ukrajinské ministerstvo obrany v pátek na Twitteru zveřejnilo video, které podle všeho ukazuje několik ruských obrněných vozidel a tanků rozptýlených po bojišti u Vuhledaru.

"Za tuto epizodu jsou jednoznačně otazníky na velení, ztratilo se mnoho techniky... Tanková divize ztratila bojeschopnost," napsal Rybar, proválečný blogger s více než milionem sledujících.

Jiný ruský voják s volacím znakem "13." vyzval k popravě velitelů odpovědných za neúspěšnou ofenzivu.

"Nemám slov... Potřebují zastřelit tucet generálů a pár desítek plukovníků... pak možná začne přemýšlet i zbytek," napsal voják na Telegramu.

Ruské ministerstvo obrany se k incidentu zatím nevyjádřilo. Začátkem tohoto týdne ministr obrany Sergej Šojgu uvedl, že vojenské operace v okolí Vuhledaru "postupují".
 

- Moldavská prozápadní vláda odstoupila po 18 měsících u moci po sérii hospodářských a politických krizí, které zemi zachvátily po ruské invazi na Ukrajinu.

Premiérka Natalia Gavrilita na páteční tiskové konferenci uvedla, že "nastal čas, abych oznámila svou rezignaci", a dodala, že nikdo nemohl očekávat, že její vláda "zvládne tolik krizí způsobených ruskou agresí". Prezidentka Maia Sanduová rezignaci Gavrility přijala.

O několik hodin dříve vláda uvedla, že ruská raketa narušila moldavský vzdušný prostor, a předvolala si na protest ruského velvyslance.

Moldavská zpravodajská služba ve čtvrtek uvedla, že Rusko jedná s cílem destabilizovat zemi, poté co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij informoval, že Kyjev zachytil plán  ruské rozvědky na zničení Moldavska.

Vedoucí představitelé EU loni přijali Moldavsko jako kandidáta na členství, což byl pro Sandu diplomatický triumf. Rusko však má v moldavském separatistickém regionu Podněstří vojáky a staví se proti jakémukoli kroku ke vstupu Moldavska do EU.

- Zprávy o startu letadel v Bělorusku vyvolaly na Ukrajině nejnovější kolo leteckých poplachů.

Ukrajinský státní rozhlas na Telegramu informuje, že na Ukrajině se opět rozezněl letecký poplach v místech, jako je Kyjev, Oděsa, Lvov a Vinnycja.


- Švýcarsko zamítlo španělskou žádost o reexport protiletadlových zbraní švýcarské výroby

Švýcarsko v pátek uvedlo, že odmítlo žádost Madridu, aby Španělsko povolilo reexport švýcarských protiletadlových děl na Ukrajinu.

Španělsko podalo žádost v lednu, aby mu bylo umožněno poslat na Ukrajinu dvě 35mm protiletadlová děla.

Podle agentury Reuters Švýcarsko již dříve vetovalo žádosti Dánska a Německa, které chtěly poslat obrněná vozidla a munici švýcarské výroby na pomoc Ukrajině ve válce proti Rusku.

Švýcarský zákon o válečném materiálu neumožňuje vývoz válečného materiálu, pokud je cílová země zapojena do vnitřního nebo mezinárodního ozbrojeného konfliktu.


- Italská premiérka Giorgia Meloniová odmítla kritiku svého rozhodnutí pokračovat v zasílání zbraní na Ukrajinu a uvedla, že ti, kdo podporují Kyjev, pracují pro mír.

V projevu na závěr summitu EU Meloniová uvedla, že doufá, že Itálie bude moci v nadcházejících dnech oznámit, že je připravena dodat Ukrajině systém protiraketové obrany SAMP/T, který dodá společně s Francií.

Dodala, že:

    Ti, kdo říkají, že by se Ukrajině nemělo pomáhat, pracují proti suverenitě a svobodě národa.

Meloniová, která stojí v čele pravicově nacionalistické administrativy, zopakovala, že podle jejího názoru udělal francouzský prezident Emmanuel Macron chybu, když v předvečer summitu pozval svého ukrajinského kolegu Volodymyra Zelenského do Paříže na večeři s německým kancléřem Olafem Scholzem.

Francouzská iniciativa nezohlednila význam evropské jednoty, uvedla Meloniová. Dodala, že:  "Co bylo správné a důležité, byla fotografie se všemi 27 členy EU se Zelenským. To je nejsilnější poselství, které můžete dát."

- Ukrajina uvedla, že Rusko zahájilo "masivní" raketové a dronové útoky v pátek, den poté, co prezident Volodymyr Zelenskij navštívil některé evropské země, aby prosadil zbraně dlouhého doletu. V pátek ráno "nepřítel zasáhl města a objekty kritické infrastruktury", uvedlo letectvo a dodalo, že z Azovského moře bylo vypuštěno sedm dronů "kamikadze" íránské výroby a z Černého moře šest řízených střel Kalibr.

- Rusko rovněž provedlo "masivní" útok "až 35 protiletadlovými řízenými střelami", jejichž cílem byla Charkovská oblast na východě a jižní Záporožská oblast. V Charkově byla "cílem kritická a infrastrukturní zařízení", což mělo za následek požáry, které byly "rychle" uhašeny, uvedl gubernátor Oleg Synehubov. Dodal, že nikdo nebyl zraněn, ale některé části města jsou bez proudu. V Záporoží byla poškozena "energetická a průmyslová infrastruktura" a části města zůstaly bez elektřiny, uvedl místní představitel Anatolij Kurtev.

 
- Moldavské ministerstvo obrany   potvrdilo, že ruská raketa dnes narušila jeho vzdušný prostor, a naléhavě si předvolalo ruského velvyslance.


Moldavské ministerstvo uvedlo, že "důrazně odsuzuje narušení vzdušného prostoru", a vyzvalo Moskvu, aby "zastavila vojenskou agresi proti sousední zemi".

- Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak znovu vyzval spojence, aby do Kyjeva poslali rakety dlouhého doletu a stíhačky, "jinak genocidu nelze zastavit".

Podoljakova výzva přišla v době, kdy Rusko dnes ráno použilo  strategické bombardéry, zabijácké drony a rakety v rámci série útoků po celé Ukrajině.




- Rusko "v pátek  vypálilo na Ukrajinu přes 50 raket"


Rusko  v pátek vypálilo na Ukrajinu více než 50 raket, uvedl premiér Denys Šmyhal a dodal, že většina těchto raket byla sestřelena.

Ukrajinský premiér uvedl na Telegramu:

"Rusko se nemůže smířit s neúspěchy, a proto pokračuje v terorizování (ukrajinského) obyvatelstva. Další pokus (v pátek) zničit ukrajinský energetický systém a připravit Ukrajince o světlo, teplo a vodu."

Mezitím ukrajinské letectvo uvedlo, že dnes sestřelilo 61 ze 71 ruských řízených střel. Uvedlo, že Rusko použilo osm strategických bombardérů Tu-95MS a že vypálilo rakety X-101 a X-555 z Kaspického moře a města Volgodonsk v Rusku.

Ukrajinské letectvo na Telegramu uvedlo:

    Od 11:30 odpálil nepřítel 71 raket X-101, X-555 a Kalibr. Síly protivzdušné obrany, letectvo a další složky ukrajinských obranných sil zničily 61 nepřátelských řízených střel.

- Cena ropy stoupla o 2,5 % poté, co Moskva oznámila, že v odvetě za západní sankce po invazi na Ukrajinu sníží její těžbu.

Rusko v březnu sníží těžbu ropy o 500 000 barelů denně, tedy přibližně o 5 % produkce, oznámil vicepremiér Alexander Novak.

Tento krok Kreml naznačoval od chvíle, kdy Evropská unie a skupina G-7 začaly jednat o omezení cen ruské ropy. Koncem prosince prezident Putin zakázal dodávky ropy a ropných produktů do zemí, které tento limit zavedou.

Novak uvedl: "Od dnešního dne plně prodáváme celý objem vytěžené ropy, avšak, jak jsme již dříve uvedli, nebudeme prodávat ropu těm, kteří přímo či nepřímo dodržují zásady 'cenového stropu'".

V této souvislosti Rusko v březnu dobrovolně sníží těžbu o 500 000 barelů denně. To přispěje k obnovení tržních vztahů.

Díky tomu se cena ropy Brent zvýšila o 2 dolary za barel na 86,60 USD. To je nejvyšší hodnota od konce ledna. Vyšší ceny energií by mohly podkopat naděje na výrazné snížení inflace v letošním roce.

- Jakékoli rozhodnutí o dodávkách stíhaček na Ukrajinu musí vzejít od NATO, prohlásil polský premiér a dodal, že "některé země" na summitu EU v Bruselu nesouhlasily s jeho návrhy ohledně dodávek munice do Kyjeva.

Mateusz Morawiecki v pátek na tiskové konferenci v Bruselu řekl, že jakékoli rozhodnutí o vyslání stíhaček do Kyjeva "by muselo být rozhodnutím ze strany NATO", a dodal:

Polsko se nakonec rozhodne, co udělá, až bude jednoznačné rozhodnutí, že stíhačky mohou být převedeny na Ukrajinu.

Uvedl, že na polský návrh, že "společný nákup a výroba by byly v zájmu všech zemí NATO a EU a v zájmu Ukrajiny", "nebyla ze strany některých zemí pozitivní reakce".

Morawiecki dodal, že Polsko "nevylučuje" uzavření dalších hraničních přechodů s Běloruskem, a to s odkazem na "rostoucí napětí s Běloruskem, které je instrumentalizováno Rusy a Kremlem".

Jeho vyjádření přišlo poté, co Polsko ve čtvrtek uvedlo, že s odvoláním na bezpečnostní obavy uzavře klíčový hraniční přechod do Běloruska v Bobrownikách.

Běloruská vláda toto rozhodnutí o hranicích kritizovala a odsoudila tento krok jako "katastrofální" a hrozící kolapsem na obou stranách hranice.

- Bývalý ruský gubernátor byl za dvojnásobnou vraždu odsouzen k 22 letům vězení s maximální ostrahou.


Soud u Moskvy shledal Sergeje Furgala, který byl gubernátorem dálněvýchodního Chabarovského kraje, vinným z pokusu o vraždu a objednání nájemných vražd obchodních konkurentů.

Dvaapadesátiletý Furgal obvinění, která se týkají údajných zločinů z let 2004 a 2005, kdy byl na ruském Dálném východě významným místním podnikatelem, odmítl.

Furgal, člen ultranacionalistické Liberálnědemokratické strany, byl v roce 2018 zvolen v šokujícím vítězství a s přehledem porazil vládnoucí stranu Jednotné Rusko.

Jeho zadržení v roce 2020 vyvolalo v Chabarovském kraji masové protikremelské protesty, při nichž do ulic vyšly na několik týdnů desetitisíce místních obyvatel. Jeho příznivci tvrdili, že obvinění bylo politicky motivované, aby ho potrestali za to, že zastává příliš nezávislou linii na Moskvě.

Vladimir Putin Furgala několik dní po jeho zatčení v roce 2020 propustil s odvoláním na "ztrátu důvěry" a na jeho místo dosadil více prokremelskou osobnost.

V prohlášení zveřejněném na Telegramu uvedla ruská generální prokuratura:

"Soud zjistil, že Furgal a jeho komplic, vedeni zištnými pohnutkami a snahou zvýšit příjmy jím řízené obchodní organizace, ... vytvořili v roce 2004 organizovanou skupinu, která páchala vraždy konkurentů.

Tři další osoby odsouzené za účast na vraždách spolu s Furgalem dostaly tresty odnětí svobody v rozmezí od devíti a půl do 21 let."

Jeden z právníků Furgalova obhájce Boris Kožemjakin u soudu prohlásil, že rozsudek je "nezákonný" a že se on a jeho kolegové odvolají a budou usilovat o zproštění viny.

Ve své závěrečné řeči před porotou minulý týden Furgal nadále popíral všechna obvinění, která proti němu byla vznesena. Řekl: "Pokud nás, nevinné, odsoudíte, bude to velký hřích, protože ti, kdo jsou skutečně vinni, budou chodit na svobodě, dýchat čerstvý vzduch [a] usmívat se."


Zdroj v angličtině ZDE
 

1
Vytisknout
5004

Diskuse

Obsah vydání | 14. 2. 2023