"Vážné a bezprostřední" riziko genocidy na Ukrajině

27. 5. 2022

- Španělsko vysílá do předsunuté mise NATO v Lotyšsku baterii raket země-vzduch a přibližně 100 vojáků, kteří se tak připojí k 500 Španělům, kteří již v Pobaltí působí, informoval deník El País.

Španělské ministerstvo obrany "plánuje rozmístit v Lotyšsku baterii raket země-vzduch NASAMS" neboli norský pokročilý raketový systém země-vzduch, uvedl El País v souvislosti s posilováním přítomnosti NATO v Pobaltí v souvislosti s ruskou ofenzivou na Ukrajině.

"Náš závazek vůči NATO je naprostý," uvedla podle agentury Reuters ministryně obrany Margarita Roblesová ve španělské televizi.

"V současné době máme vojáky v Lotyšsku a také v Litvě, máme naše lodě ve Středozemním moři," řekla Roblesová a zdůraznila "maximální připravenost" Madridu zvýšit svůj příspěvek k demonstraci síly západní vojenské aliance, jejímž cílem je odradit potenciální ruské vpády do bývalé sovětské zóny vlivu.


Španělsko se po ruské invazi rovněž zavázalo dodat Ukrajině ofenzivní vojenskou techniku poté, co původně naznačovalo, že vojenskou podporu poskytne pouze jako součást balíčku EU.

"Když bráníme Ukrajinu, bráníme naše demokratické hodnoty," řekl Robles a dodal, že Madrid se tak staví proti krutostem ruského režimu.


- Rusko zrušilo věkový limit pro vojenské rekruty

Ruská tisková agentura Tass uvádí, že prezident země Vladimir Putin v sobotu podepsal zákon, kterým se ruší horní věková hranice pro vojenské rekruty.

Podle Brookings Instiotutu utrpělo Rusko při své tříměsíční invazi na Ukrajinu ohromující ztráty, desítky tisíc vojáků byly zabity nebo zraněny. Britské zpravodajské služby tento měsíc odhadly, že Rusko ztratilo přibližně třetinu svých pozemních sil.

Putin doufá, že zrušení věkového limitu pro vojenské rekruty, které minulou středu schválila Duma (ruský parlament), přiláká zkušené veterány zpět do služby a pomůže zmírnit ztráty. Dříve se občané nemohli přihlásit do armády, když byli starší 40 let a cizinci   30 let.

Mezi další zvažovaná opatření údajně patří prodloužení branné povinnosti a zkrácení doby, kterou rekruti stráví výcvikem před vysláním do první linie.
  - Úřady v Mykolajivu uvádějí, že při ruském ostřelování jihovýchodního přístavního města v sobotu zahynul nejméně jeden člověk.

- Stovky Litevců shromáždily finanční prostředky na nákup moderního vojenského dronu pro Ukrajinu v její válce proti Rusku.

Za tři dny se podařilo vybrat přibližně 4,4 milionu eur  - z potřebných 5 milionů eur.

- Londýnská hostitelka ukrajinské rodiny napsala místní potravinové bance "prosbu o pomoc", protože kvůli rostoucím nákladům na energie si už nemůže dovolit kupovat jídlo pro  své nové hosty.

Ukrajinská rodina, která nyní každý týden přichází do potravinové banky v Eustonu na severu Londýna, patří podle charitativních organizací k rostoucímu počtu nedávno příchozích uprchlíků, kteří jsou odkázáni na almužnu, aby přežili.

Helena Aksentijevicová, vedoucí potravinové banky v Eustonu, uvedla, že jí ukrajinská rodina předala dopis. Byl od hostitelky a stálo v něm, že se hostitelka snaží pokrýt další náklady na výživu dvou žen a dvou dětí a také další náklady na energie.

-  Scholz a Macron požádali Putina o "seriózní přímé jednání" s Volodymyrem Zelenským s cílem najít "diplomatické řešení konfliktu".

Během 80minutového rozhovoru s ruským prezidentem oba vedoucí představitelé EU "trvali na okamžitém příměří a stažení ruských vojsk", uvedl úřad německého kancléře.

Německý kancléř a francouzský prezident rovněž "vyzvali ruského prezidenta, aby zajistil zlepšení humanitární situace civilního obyvatelstva" na Ukrajině.

Ruské superjachty "vypnuly své navigační přístroje", aby se vyhnuly sledovacím systémům.


- Guardian informuje o šéfovi televizního zpravodajství Viktoru Muchnikovi, který zlikvidoval svou sibiřskou televizní stanici a uprchl z Ruska, když novinářům hrozilo vězení za reportáže o Ukrajině.

Devátý den války Vladimira Putina na Ukrajině svolal šéfredaktor Viktor Muchnik zaměstnance televize TV2 na schůzku do jejich malé redakce v sibiřském městě Tomsk.

Nové válečné zákony znamenaly, že celá redakce riskuje vězení za informování o konfliktu, řekl jim Muchnik, a TV2 byla právě oficiálně zablokována ruským úřadem pro dohled nad komunikacemi spolu s mnoha dalšími nezávislými médii.

"Všichni, kdo jsme tu chtěli něco změnit k lepšímu, můžeme v tuto chvíli cítit, že jsme selhali," řekl Muchnik a hořce se zamyslel nad třemi desetiletími své práce v jednom z nejodolnějších ruských médií.

Novináři vypili sklenku vína a téměř všichni plakali. Pak Muchnik podepsal výpověď za celý kolektiv. O několik dní později si s manželkou Viktorií, která pro TV2 pracovala také více než čtvrt století, sbalili pár kufrů a odletěli z Ruska, pravděpodobně navždy.

- Poradce ukrajinského prezidenta a vyjednavač mírových rozhovorů Mychajlo Podoljak uvedl, že jakékoli dohodě s Ruskem nelze věřit a invazi Moskvy lze zastavit pouze silou.

Podoljak napsal na  Telegramu:

    Jakákoli dohoda s Ruskem nemá cenu ani zlámané grešle.

    Je možné vyjednávat se zemí, která vždy cynicky a propagandisticky lže? Rusko prokázalo, že je barbarskou zemí, která ohrožuje světovou bezpečnost. Barbara lze zastavit pouze silou."

Rusko a Ukrajina se vzájemně obviňují poté, co mírové rozhovory uvázly na mrtvém bodě, přičemž poslední známé osobní jednání se uskutečnilo 29. března.

Kreml počátkem tohoto měsíce uvedl, že Ukrajina neprojevuje ochotu pokračovat v mírových rozhovorech, zatímco představitelé Kyjeva obviňují z nedostatečného pokroku Rusko.

V pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že prezident Vladimir Putin je jediným ruským představitelem, s nímž je ochoten se setkat a diskutovat o způsobu ukončení války.


 



Gubernátor ukrajinské Luhanské oblasti Serhij Gajdaj uvedl, že ve východním regionu je asi 10 000 ruských vojáků.

"Jsou to (jednotky), které jsou trvale v Luhanské oblasti, které se snaží útočit a pokoušejí se o zisky v jakémkoli směru," řekl Gajdaj v ukrajinské televizi.


- Ruské síly se pravděpodobně zmocnily většiny města Lyman, a to v rámci pravděpodobné přípravné operace pro další fázi své ofenzivy na Donbasu, uvedlo britské ministerstvo obrany.

Ve své poslední aktualizaci ministerstvo uvedlo, že Lyman je strategicky důležitý železniční uzel a přístupový bod k důležitým železničním a silničním mostům přes řeku Siverskij Doněc.

"V nadcházejících dnech budou ruské jednotky v oblasti pravděpodobně upřednostňovat vynucení přechodu přes řeku. Prozatím hlavní úsilí Ruska pravděpodobně zůstává 40 km východněji, v okolí Severodoněcké kapsy, ale předmostí u Lymanu by Rusku poskytlo výhodu v případné další fázi ofenzívy na Donbasu, kdy se pravděpodobně bude snažit postoupit na klíčová města držená Ukrajinci hlouběji v Doněcké oblasti, Slovjansk a Kramatorsk".

- Zajímavý rozhovor s majorem ve výslužbě Johnem Spencerem, vedoucím studií městských válek na Madison Policy Forum. Pro BBC uvedl, že Rusko má na východě určitou dynamiku, ale Ukrajinci mají schopnost zastavit jeho postup vpřed, pokud by se jim podařilo získat více západních zbraní.

Na otázku, zda jsou ukrajinské síly schopny pokračovat v boji vzhledem k vyčerpání zdrojů a vyčerpání vojáků, Spencer odpověděl, že si myslí, že ano.

"Stále mají to, co Rusko nemá - vůli bojovat, bojují za svou zemi. Mnozí v Rusku stále bojují s morálkou a soudržností, protože si nejsou jisti, za co bojují".

Ohledně zvěstí, že USA poskytnou Ukrajině zbraňové systémy delšího dosahu, řekl, že by to byla "kritická záchranná síla, aby Ukrajina neztrácela další a další části východního Donbasu".


- Donbas bude ukrajinský, říká Zelenskij

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij uznal, že situace v Donbasu je "velmi složitá", a v pátečním večerním projevu řekl, že invazní síly "soustředily do regionu maximum dělostřelectva, maximum rezerv".

"Dochází k raketovým úderům a leteckým útokům - ke všemu," řekl. "Chráníme naši zemi tak, jak nám to naše současné obranné prostředky umožňují. Děláme vše pro to, abychom je zvýšili. A budeme je zvyšovat.

"Jestli si okupanti myslí, že Lyman nebo Sievierodoněck budou jejich, tak se mýlí. Donbas bude ukrajinský."

Prezident Volodymyr Zelenskij v krátkém videoposelství v pátek v noci uvedl, že situace v Donbasu je "velmi obtížná". Sdělil, že ruské síly jsou soustředěny v pobřežní oblasti Ukrajiny a používají "maximální dělostřelecké" rezervy.

"Chráníme naši zemi tak, jak nám to naše současné obranné prostředky umožňují," řekl. "A děláme vše pro to, abychom je posílili."

- Ukrajinští představitelé bijí na poplach: Hrůzy z Mariupolu se rozšíří po celém Donbasu

Ukrajinští představitelé apelují na další pomoc ze Západu, protože v oblasti Donbasu hrozí, že se budou opakovat hrůzy, které jsme v posledních měsících viděli ve městě Mariupol.

Prezident Volodymyr Zelenskij ve svém pátečním nočním projevu rovněž apeloval na poskytnutí dalších sil, protože Moskvou podporovaní separatisté v posledních dnech útočí na tento průmyslový region země.

Řekl, že útoky mohou proměnit města v popel, a obvinil Moskvu, že provádí "zjevnou politiku genocidy" prostřednictvím masových deportací a zabíjení civilistů.

Při diskusi o reakci Evropské unie, kde se nečinně a nekonečně diskutuje o dohodě o vyvolání šestého kola sankcí - které v současné době blokuje Maďarsko, jeden z nejbližších spojenců Moskvy v EU -, nasadil Zelenskij tvrdý tón.

- Rusko v pátek oznámilo, že očekává dodatečné příjmy z energetických zdrojů ve výši 14 miliard dolarů, informuje agentura AFP.

Ruský ministr financí dnes oznámil, že země v letošním roce obdrží 1 bilion rublů dodatečných příjmů z ropy a plynu, a poznamenal, že dodatečné příjmy budou vynaloženy na pokračující ruskou invazi na Ukrajinu.

"Podle prognózy, kterou jsme vypracovali společně s ministerstvem hospodářského rozvoje, očekáváme, že obdržíme až bilion rublů (14,4 mld. USD) dodatečných příjmů z ropy a plynu," uvedl ministr financí Anton Siluanov během vystoupení, které odvysílala ruská státní televize.

Siluanov dále upřesnil, že tyto peníze budou použity na "dodatečné platby" důchodcům a rodinám s dětmi a také na pokračování ve vedení "zvláštní operace" na Ukrajině, čímž měl na mysli invazi Moskvy na Ukrajinu.

"By issuing blanket denials of atrocities & by rewarding soldiers suspected of mass killings, as Putin did w the units that were in #Bucha at the time of the mass killings of civilians there, the Kremlin is enabling Russian forces to commit more #WarCrimes"https://t.co/OJ9fFdy3LN

— Lotte Leicht (@LotteLeicht1) May 27, 2022

- Podle první nezávislé zprávy o údajné genocidě páchané ruskými vojsky na Ukrajině existuje dostatek důkazů pro závěr, že Rusko podněcuje genocidu na Ukrajině a páchá zvěrstva, jejichž cílem je zničit ukrajinský lid.

Zprávu, která obviňuje ruský stát z porušení několika článků Úmluvy OSN o genocidě, podepsalo více než 30 předních právních vědců a odborníků na genocidu, uvádí CNN.

Zpráva varuje, že na Ukrajině hrozí vážné a bezprostřední nebezpečí genocidy, a je doplněna dlouhým seznamem důkazů včetně příkladů masového zabíjení civilistů, násilných deportací a dehumanizující protiukrajinské rétoriky používané vrcholnými ruskými představiteli.

Přímo obviňuje ruské vrcholné představitele z organizování podněcování ke genocidě a z vytváření základů pro budoucí genocidu tím, že opakovaně popírají existenci ukrajinské identity.

Jako příklad zpráva uvádí dehumanizující jazyk, který ruští představitelé používají k popisu Ukrajinců, včetně slov jako "bestiální", "podřízený" a "špína", nebo výroky Vladimira Putina, který se domnívá, že Ukrajina nemá právo existovat jako nezávislý stát.

Experti rovněž obvinili ruské síly, že v průběhu invaze prováděly "vzorec soustavných a všudypřítomných zvěrstev vůči ukrajinským civilistům kolektivně".

- Žalobce Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan vyzval Rusko ke spolupráci při vyšetřování údajných válečných zločinů spáchaných na Ukrajině, informuje agentura AFP.

Khan uvedl, že ruští představitelé odmítli spolupracovat s ICC v souvislosti s vyšetřováním válečných zločinů, ale poznamenal, že jeho "dveře jsou otevřené", pokud Rusko chce pomoci.

"Pozvání je na místě. Moje dveře jsou otevřené a já budu také nadále klepat na dveře Ruské federace," řekl Karim Khan v rozhovoru pro agenturu AFP.

"Pokud existuje obvinění, které má Ruská federace, pokud má nějaké informace, pokud vede vlastní vyšetřování nebo trestní stíhání nebo má informace, které jsou relevantní - podělte se s námi o ně," dodal Khan.

Rusko a Ukrajina nejsou členy Mezinárodního trestního soudu, ale Ukrajina s Khanovým úřadem při vyšetřování spolupracovala a jurisdikci soudu přijala.

Zatímco Khan poznamenal, že případní pachatelé válečných zločinů budou postaveni před soud, prokurátor odmítl potvrdit, zda by mohl být Vladimir Putin jmenován podezřelým vzhledem k jeho zapojení do ruské invaze na Ukrajinu.

- Americký prezident Joe Biden během dnešního projevu obvinil Vladimira Putina ze snahy "vyhladit" ukrajinskou kulturu a identitu, informuje Washington Post.

 
- Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) zveřejnil nejnovější údaje o lidských obětech války na Ukrajině.

Z nejnovějších údajů OSN vyplývá, že od 24. února do 26. května zemřelo během ruské invaze na Ukrajinu v důsledku ostřelování a náletů 4 031 civilistů, z toho 261 dětí.

Celkem 4 735 civilistů bylo zraněno. OHCHR odhaduje, že skutečný počet obětí invaze je mnohem vyšší než poskytnuté odhady.

"OHCHR se domnívá, že skutečné počty jsou podstatně vyšší, protože příjem informací z některých míst, kde probíhaly intenzivní boje, se zpozdil a mnoho zpráv stále čeká na potvrzení."

- Ukrajinská pravoslavná církev podporovaná Moskvou v pátek  uvedla, že přerušuje styky s Ruskem kvůli jeho invazi na Ukrajinu, informuje agentura AFP.

Církev vyhlásila "úplnou nezávislost" na Rusku, čímž se vzepřela ruským duchovním autoritám.

"Nesouhlasíme s postojem moskevského patriarchy Kirilla ... k válce," uvedla církev s odkazem na hlavu ruské pravoslavné církve, která je zároveň blízkým spojencem Vladimira Putina.

"Rada odsuzuje válku jako porušení Božího přikázání 'Nezabiješ' a vyjadřuje soustrast všem, kteří ve válce trpí," uvedla církev po zasedání rady zaměřeném na "agresi" Ruska, na kterém ukrajinská pravoslavná církev vyhlásila plnou autonomii na Rusku.


- Ukrajinské síly budou možná nuceny ustoupit z poslední kapsy odporu ve východní Luhanské oblasti, aby se vyhnuly zajetí, uvedl regionální gubernátor Serhij Gajdaj.

V příspěvku na Telegramu se Gajdaj zmínil o téměř obklíčených městech Sievierodoněck a Lysyčansk a napsal:

"Rusům se v nejbližších dnech nepodaří dobýt Luhanskou oblast, jak předpovídali analytici.

    Budeme mít dostatek sil a prostředků, abychom se ubránili. Je však možné, že abychom nebyli obklíčeni, budeme muset ustoupit."

- Rusko "plánuje do podzimu plné vítězství na Ukrajině"

Podle nezávislého zpravodajského webu Meduza zvažuje  Kreml druhý útok na Kyjev, přestože se mu na začátku války nepodařilo ukrajinské hlavní město dobýt.

Zdroje blízké Kremlu a uvnitř Putinovy administrativy uvedly, že do vedení Jednotného Ruska, vládnoucí politické strany v zemi, se rozšířila důvěra, že plnohodnotné vítězství na Ukrajině je možné do konce roku.

Jeden ze zdrojů uvedl: "Rusko je v současné době na vzestupu. Nakonec je [Ukrajince] rozdrtíme. Celá věc pravděpodobně skončí do podzimu."

Ruské vedení má "minimální" a "maximální" hranice pro vyhlášení úspěšné a dokončené "speciální vojenské operace" na Ukrajině, uvedly zdroje.

Minimem potřebným k vyhlášení vítězství je podle zdrojů úplné dobytí Donbasu, zatímco maximálním cílem by bylo dobytí Kyjeva.

Redaktor anglickojazyčného vydání Meduzy Kevin Rothrock uvedl, že zpráva naznačuje, že Ukrajina poprvé od invaze prohrává "informační válku".

- Putin "je připraven jednat s Ukrajinou o výměně zajatců", tvrdí Rakousko

Rakouský kancléř Karl Nehammer uvedl, že mu Vladimir Putin sdělil, že Moskva je připravena jednat s Ukrajinou o výměně vězňů a že "by mělo dojít k pokroku" v této záležitosti.

- Rozhovory mezi tureckými představiteli a delegacemi Švédska a Finska údajně nepřinesly velký pokrok při překonávání odporu Ankary vůči nabídkám těchto zemí na členství v NATO. Vysoce postavený turecký představitel uvedl, že není jasné, kdy se uskuteční další jednání. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu uvedl, že Ankara očekává, že Švédsko a Finsko přestanou podle ní "podporovat terorismus", aby Ankara zrušila svůj odpor.