Odpověď listu The Kyiv Independent redakční radě New York Times
27. 5. 2022
Nepřímý manifest appeasementu v novinách známých svým hvězdným zpravodajstvím o děsivé ruské invazi mnohé zklamal.
Redakční rada New York Times v úvodníku tvrdí, že je příliš nebezpečné předpokládat, že Ukrajina může vyhrát válku. Říká, že "Rusko je příliš silné", že by Ukrajina měla udělat "bolestný kompromis" a vzdát se některých území. USA musejí pochopit marnost [snah o porážku] a přestat se Rusku "posmívat", říká úvodník. To znamená: Ukrajina stejně prohraje, přestaňte jí pomáhat, ať to skončí rychleji.
Stručně řečeno, redakce se pokouší vydávat appeasement a zradu hodnot svobodného světa za pragmatické uvažování.
Temné časy vždy vrhly světlo na ty, kteří byli ochotni slevit ze svých hodnot, aby si zachovali své každodenní pohodlí. Ani francouzský prezident, německý intelektuál, ani oceňované americké noviny nejsou chráněni před možností omylu.
Jako redakce, která je svědkem války zevnitř Ukrajiny, chceme věc uvést na pravou míru.
Vítězství Ukrajiny ve válce s Ruskem není "nerealistické" nebo dokonce "nepravděpodobné". Pokud chceme, aby byl svět podobný tomu, jaký ho známe, pak je vítězství Ukrajiny jedinou možností.
A západní finanční a vojenská podpora Ukrajině je jediným způsobem, jak nastolit "dlouhodobý mír a bezpečnost na evropském kontinentu", kterému redakce New York Times fandí.
Víra Ukrajiny ve své vítězství není založena na přílišné sebedůvěře. Vychází z nutnosti.
Jakýkoli ústupek Rusku nyní povede dříve nebo později k další válce, zatímco Ukrajinci uvízlí v jakémkoli regionu okupovaném Ruskem budou mučeni, znásilňováni nebo zabíjeni. The New York Times přináší příběh za příběhem o živoucím pekle, kterému Rusko vystavuje ukrajinské civilisty na okupovaná území. Mezitím jeho redakce navrhuje, aby Ukrajina postoupila území Rusku, přičemž by tam nepochybně probíhala další zvěrstva.
Appeasement není hlasem rozumu. Je to strach a krátkozrakost, které věci jen zhorší, což jsme všichni v minulosti viděli příliš mnohokrát.
Umožnit Rusku anektovat Krym povzbudilo Rusko, aby se pokusilo spolknout Donbas. Když v roce 2014 napadl suverénní stát a zabil civilisty, vlažná reakce ostatních světových lídrů způsobila, že ruský krvavý diktátor měl pocit, že je oprávněn udělat víc.
Je zřejmé, že od té doby plánuje rozsáhlou invazi na Ukrajinu. Světoví lídři a analytici často říkali, že jedním z hlavních chybných odhadů Vladimira Putina byl předpoklad, že Západ mu umožní snadno Ukrajinu obsadit. Neudělal to.
Nyní New York Times vyzývá Západ, aby udělal to, co Putin očekával, a vzdal se.
Nenechte se mýlit: Pokud uchlácholíte diktátora, jehož jednotky se pravidelně oddávají válečným zločinům, povede to ke katastrofickému geopolitickému posunu.
Ruské vojenské vítězství by vedlo k záboru půdy a brutálnímu dobývání, které by se stalo novou normou. Umožnění úspěchu fašistické diktatury toužící po moci povzbudí ostatní diktatury, aby to také zkusily.
Vyzývat USA a NATO, aby požádaly Ukrajinu, aby se obětovala pro klamnou naději na "dlouhodobý mír a bezpečnost na evropském kontinentu", je stejné jako naléhat na ně, aby postoupily Tchaj-wan Číně. Je to stejné, jako odvracet oči od znásilňování, mučení a něčeho, co se jeví jako plánovaná genocida spáchaná Rusy na Ukrajině a Číňany v Sin-ťiangu.
Je to dohoda, která je nepřijatelná.
Ani nejsme nuceni ji přijmout. Předpoklad, že Rusko je i přes své kolosální ztráty na bojištích stále supervelmocí se silnou armádou, je lež pěstovaná ruskou propagandou za posledních 15 let.
Je to lež, jíž mnozí na Západě stále věří, navzdory skromnému pokroku Ruska na Ukrajině a jeho ztrátám desítek tisíc vojáků a tisíců vozidel.
Rusko již ztratilo přes 40 % území, která od února napadlo. A přesto si někteří nadále myslí, že ruská armáda je nepřekonatelná.
Realita je taková, že ruská korupce, krádeže, špatné řízení a nedostatek transparentnosti vedly k tomu, že armáda země byla špatně vycvičená a vybavená. Tyto problémy by mohli kompenzovat vysoce motivovaní vojáci. Ale Rusko nemá žádné životaschopné ospravedlnění pro válku, jíž by mohlo nakrmit své demoralizované vojáky, kteří jsou často používáni jako potrava pro děla.
Ruská armáda je slabá, její velitelská struktura je ubohá a může velmi dobře prohrát válku s menšími, ale mnohem více motivovanými ukrajinskými silami ochotnými bránit své domovy, rodiny a zemi až do posledního dechu.
Následování rad New York Times by vedlo v dlouhodobém horizontu k další válce, většímu ničení a větší zátěži pro americký lid.
Ale možná jedním z nejvýraznějších rysů úvodníku je naprosté nepochopení Ukrajiny a Ukrajinců.
Je ironií, že New York Times dělá stejnou chybu, jakou udělali Rusové, když v únoru zaútočili na Ukrajinu. Rusové předpokládali, že je Ukrajinci uvítají nebo se vzdají. Redakce New York Times by to měla vědět lépe, místo aby nyní předkládala podobné domněnky o Ukrajincích.
"Gray Lady" by se spíše měla poučit ze svých chyb, jako když měsíc před invazí tvrdila, jak moderní a smrtící ruská armáda je.
Protože ukrajinská společnost nikdy nebude souhlasit s žádnými ústupky. Kdo nerozumí tomuto prostému faktu, nerozumí Ukrajině vůbec a možná by neměl předkládat své nevzdělané spekulace v jednom z předních světových médií.
Ani prezident Volodymyr Zelenskij, jakkoli je nyní populární, by nedokázal Ukrajince přesvědčit, aby se vzdali. Podle nedávného průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu se 82 % Ukrajinců domnívá, že Ukrajina by se za žádných okolností neměla vzdát území kvůli míru.
Poté, co ukrajinský lid viděl zvěrstva páchaná ruskými jednotkami v Boroďance, Buče a Mariupolu, velmi jasně vidí, že jde o válku o přežití proti fašistickému režimu, který Ukrajincům upírá právo na existenci. Ústupky by byly rychlým rozsudkem smrti pro tisíce Ukrajinců. Redakci New York Times tato skutečnost zřejmě uniká.
Americké noviny však nemusejí chodit daleko, aby do věci vnesly trochu jasnosti.
Jak zdůraznil profesor Timothy Snyder ve své velkolepé eseji, zveřejněné ve stejný den jako kontroverzní úvodník, "dokud se nacistické Německo zdálo silné, Evropané a další byli v pokušení. Teprve na bojištích 2. světové války byl fašismus poražen."
Ukrajina dříve nebo později vyhraje, protože žádný fašistický stát nikdy skutečně nezvítězil nad svobodnou zemí.
Demokratický svět může dosáhnout toho, že toto vítězství přijde dříve a bude méně nákladné pro lid Ukrajiny i pro svět. Může tak učinit zesílením vojenské podpory pro Ukrajinu a tlakem na Rusko.
Ukrajina vede tuto válku jménem svobodného světa – aby se ujistila, že zůstane svobodný. Svobodný svět se musí alespoň pokusit vyrovnat statečnosti Ukrajinců.
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse