Ukrajina prosí o zbraně, ruský útok hrozí zvrátit průběh konfliktu

28. 5. 2022

čas čtení 6 minut


Zatímco podpora některých evropských spojenců zřejmě ochabuje, Kyjev žádá o moderní raketové systémy, které by zasáhly ruské zásobovací linie


Ukrajina závodí s časem, aby zachránila východní Donbas, protože neúnavné ruské dělostřelecké a letecké údery hrozí zvrátit průběh války a zdá se, že podpora pokračujícího vzdoru Kyjeva mezi některými západoevropskými spojenci klesá.

Ukrajinští představitelé tvrdí, že k zastavení ruského postupu v Luhansku a Doněcku naléhavě potřebují moderní mobilní raketové systémy s vícenásobným odpalováním raket (MLRS) americké výroby. Tyto rakety by byly schopny zasáhnout ruské palebné pozice, vojenské základny, letiště a zásobovací linie na vzdálenost až 300 km.

"Velmi potřebujeme zbraně, které umožní zasáhnout nepřítele na velkou vzdálenost," uvedl ukrajinský vrchní velitel generál Valerij Zalužnyj. "Cena za zpoždění se měří životy lidí, kteří chrán9 svět před [ruským] fašismem."
 

 
Přetrvávající neshody ve Washingtonu zdržely dodávky MLRS. Někteří poradci prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost se údajně obávají, že by Ukrajina mohla rakety použít k zasažení cílů uvnitř Ruska, což by mohlo vyvolat eskalaci  a zatáhlo by to USA a NATO do války. Kyjev již  podnikl útoky na ruské území.

Moskva, která si je velmi dobře vědoma schopnosti raketových systémů změnit pravidla hry, již vyjádřila silné námitky. "Pokud to Američané udělají, jasně překročí červenou linii," řekla Olga Skabejevová, vlivná moderátorka ruské státní televize, jejíž názory odrážejí názory Kremlu. Varovala, že reakce Ruska by mohla být "velmi tvrdá".

Americké zpravodajské agentury v sobotu informovaly, že Biden souhlasil s poskytnutím některých raketových systémů v rámci nového velkého balíku amerických zbraní pro Ukrajinu, který má být oznámen tento týden. Balík může zahrnovat i další moderní zbraň, dělostřelecký raketový systém s vysokou mobilitou, známý jako Himars.

Rozhodnutí údajně následovalo po rozhovorech mezi americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem a ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou. "Těžké zbraně jsou na vrcholu naší agendy a další se k nám chystají," řekl Kuleba po jednání.

Přetrvávají však pochybnosti o tom, které zbraňové systémy budou poskytnuty, a o načasování amerického kroku. Bílý dům a Pentagon zatím zprávy nepotvrdily.

"Nebudu předbíhat rozhodnutím, která ještě nebyla učiněna," řekl mluvčí Pentagonu John Kirby. I přes zpoždění trval na tom, že na vyslání nových zbraní na Ukrajinu "není pozdě".

Pokud USA neuposlechnou varování Ruska a tento týden raketové systémy pošlou, očekává se, že Velká Británie současně oznámí, že rovněž dodá Ukrajině pokročilé raketové systémy dlouhého doletu. Britská verze MLRS, která dokáže vystřelit 12 raket za méně než minutu, má omezenější dolet 84 km (52 mil). Začátkem tohoto měsíce Británie oznámila další vojenskou podporu ve výši 1,3 miliardy liber.

V pátečním projevu v Praze ministryně zahraničí Liz Trussová uvedla, že je "zcela legitimní", aby země NATO a EU poskytly Ukrajině více zbraní, včetně tanků a letadel, navzdory námitkám Ruska. Stejně jako Boris Johnson i Trussová tvrdí, že musí být zjevné, že Vladimir Putin   válku prohrál. Británie požaduje návrat k hranicím Ukrajiny před rokem 2014.

Nekompromisní postoj Spojeného království nesdílejí přední evropské země otřesené postupem Ruska. Evropské země se stále více soustřeďují na pomyslná mírová jednání. Henry Kissinger, veterán americké diplomacie, tuto debatu minulý týden v Davosu podnítil tím, že navrhl, aby se Kyjev připravil na ústupky, které by se rovnaly možnému faktickému rozdělení země.

Emmanuel Macron a Olaf Scholz vedli s Putinem osmdesátiminutový telefonický rozhovor, během něhož ruského prezidenta vyzvali k "přímému serióznímu jednání" s Volodymyrem Zelenským. Francouzský prezident a německý kancléř vyzvali k "okamžitému příměří a stažení ruských vojsk".

Keir Giles z londýnského thinktanku Chatham House konstatuje, že rychlé ukončení konfliktu se zdá být pro Francii a Německo prioritou.

"Již nyní se objevují znepokojivé náznaky, že nejvstřícnější ze západoevropských partnerů mezi sebou možná diskutují o tom, jak si na Ukrajině vynutit kapitulaci v podobě územních ústupků, aby se boje ukončily ... Je pro ně [Francii a Německo] důležitější ukončit boje než dospět k použitelnému výsledku," uvedl Giles.

Tento zjevný posun rozzlobil východoevropské vlády, například Polsko, jehož prezident obvinil Německo z nedodržení slibu poskytnout těžké zbraně. Poté, co Itálie minulý týden předložila mírový plán, který Kreml odmítl jako "fantazii", lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkevics varoval, že Putinovi v žádném případě nelze věřit, že se bude držet jakékoli dohody.

"Jakákoli dohoda s Ruskem nemá cenu ani zlámané grešle," řekl poradce ukrajinského prezidenta a vyjednavač mírových rozhovorů Mychajlo Podoljak. "Je možné vyjednávat se zemí, která vždy cynicky lže?" ... Rusko prokázalo, že je barbarskou zemí, která ohrožuje světovou bezpečnost. Barbar může být zastaven pouze silou."

Tlak na jednání o míru nebo ústupky živí obavy Ukrajiny, že se nachází v závodě s časem, aby zvrátila svůj osud na bojišti. Kyjevská vláda v sobotu uvedla, že její síly se možná budou muset stáhnout z Luhanska, aby se vyhnuly obklíčení.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že východoukrajinské město Lyman se dostalo pod plnou kontrolu ruských a Ruskem podporovaných sil v regionu. Mezitím skupina nezávislých mezinárodních právních expertů obvinila Rusko ze spáchání genocidy.

Bez ohledu na nedávné ukrajinské neúspěchy Peter Ricketts, bývalý britský poradce pro národní bezpečnost, uvedl, že Západ nyní nesmí ustoupit.

"Poté, co jsme Ukrajinu podpořili a povzbudili ji, aby se postavila ruské agresi v počáteční fázi, máme nyní skutečnou povinnost dotáhnout to do konce v dlouhodobém horizontu," řekl. "Bylo by katastrofální omezit západní podporu poté, co Ukrajina udělala opravdu těžký kus práce, aby čelila Rusům. Musíme se semknout na delší dobu. Vojenská podpora se může časem snížit a pravděpodobně bude důležitější ekonomická podpora, jakmile boje postupně utichnou."

Podrobnosti v angličtině ZDE
 

1
Vytisknout
7534

Diskuse

Obsah vydání | 31. 5. 2022