Čína nyní otřásá základy mezinárodního řádu

26. 4. 2023

Vzrušení nad čínským velvyslancem ve Francii, který Ukrajině a dalším postsovětským státům upřel plnou suverenitu, pokračuje v nezmenšené míře. V dopise francouzské ministryni zahraničí Catherine Colonnové skupina 80 poslanců požadovala, aby Paříž prohlásila pekingského velvyslance Lu Šaje za personu non grata. Vlády Ukrajiny, stejně jako pobaltských států, dříve ostře kritizovaly poznámky, připojil se i šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell.

V rozhovoru pro soukromý zpravodajský kanál Lu zpochybnil status Krymu a všech bývalých sovětských států podle mezinárodního práva – a překroutil fakta.

"Státy Sovětského svazu nemají podle mezinárodního práva skutečný status suverénního státu, protože neexistuje odpovídající mezinárodní dohoda," řekl Lu v pátek večer soukromé zpravodajské stanici LCI. Když moderátor navázal a zeptal se na Krym, Lu řekl: "Tam je příběh. Krym je původně součástí Ruska. Nikita Chruščov ho dal Ukrajině za Sovětského svazu."

Lu zde překrucuje fakta. Koneckonců, nebylo to jen Rusko, kdo v Budapešťském memorandu z roku 1994 uznal suverenitu a hranice Ukrajiny. Čína na rozdíl od Velké Británie a USA nebyla jedním z garantů dohody, ale stejně jako Francie poskytla Ukrajině vlastní záruky v rámci memoranda registrovaného v OSN.

Bývalý diplomat a prezident Mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger ve svém tweetu také upozornil, že Ukrajina na rozdíl od Ruska a Číny byla v roce 1945 jedním ze zakládajících členů OSN. A že Luův nárok na zmenšenou suverenitu by se pak vztahoval i na postsovětské Rusko.

"Veřejná prohlášení čínského velvyslance ve Francii jsou absolutním proviněním a zpochybněním mezinárodního práva," kritizoval předseda zahraničního výboru v Bundestagu Michael Roth.

Zdá se, že Peking se na začátku týdne opatrně distancoval. Vláda se incidentem na pondělní tiskové konferenci přímo nezabývala, dala ale najevo, že má jiné oficiální stanovisko. Čína respektuje "status suverénního státu" zemí bývalého Sovětského svazu, uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning.

"Po rozpadu Sovětského svazu byla Čína jednou z prvních zemí, které navázaly diplomatické vztahy s postiženými zeměmi. Čína vždy dodržovala zásady reciprocity při rozvíjení přátelských a kooperativních bilaterálních vztahů," uvedla mluvčí. Čínská ambasáda ve Francii stáhla z internetu přepis kontroverzního rozhovoru.

Je to všechno jen fasáda?

Luovy komentáře přicházejí v obzvláště špatnou dobu pro Peking. Čína se v posledních měsících snažila zlepšit svůj obraz v Evropě, když deklarovala svou neutralitu ve válce na Ukrajině a zdůraznila svou touhu hrát při jednáních "konstruktivní roli".

Radikální výroky velvyslance a podivný koncept suverenity, který se v nich odráží, nyní vyvolávají otázku, zda se Čína za fasádou nevidí jako revizionistická mocnost, která chce svrhnout mezinárodní řád.

Někteří pozorovatelé tvrdí, že Luovy komentáře také vrhají určité světlo na skutečné ambice Pekingu v oblasti Tichého oceánu. Čína ostatně stále tvrdí, že demokratický ostrovní stát Tchaj-wan je součástí jejího území. Čínský prezident Si Ťin-pching opakovaně oznámil, že jeho země usiluje o "znovusjednocení" s "odtrženou provincií" Tchaj-wan – v případě potřeby i silou.

Jako předzvěst Čína už měsíce provádí vojenská cvičení u pobřeží a ve vzduchu nad Tchaj-wanem. Z tohoto čínského pohledu by byla ruská koloniální válka s cílem obnovit jakýsi Sovětský svaz II srovnatelná s úsilím Pekingu připojit Tchaj-wan.

Čína svůj nárok na Tchaj-wan odvozuje od dynastie Čching, která vládla Číně v letech 1644 až 1912. Během této doby byl Tchaj-wan spravován jako provincie Číny. Nicméně v roce 1895, po porážce Číny v první čínsko-japonské válce, byl Tchaj-wan postoupen Japonsku. Tchaj-wan zůstal pod japonskou kontrolou až do konce 2. světové války, kdy byl vrácen Číně.

Po čínské občanské válce v roce 1949 však Komunistická strana Číny porazila Kuomintang (KMT), který se stáhl na Tchaj-wan. Od té doby Čínská lidová republika opakovaně prohlašovala, že Čínská republika (Tchaj-wan) je součástí jejího území a odmítla uznat suverenitu nebo nezávislost Tchaj-wanu. Čína považuje jakýkoli náznak, že Tchaj-wan je suverénním státem, za porušení své vlastní suverenity.

Nedávno se objevil další znepokojivý trend v čínské zahraniční politice: Peking se pokouší do oblasti mezinárodního práva zavést koncept "legitimních bezpečnostních obav". Zatímco se Čína prezentuje jako obránce principu suverenity, "legitimní obavy o bezpečnost" jsou považovány za výjimky, které mohou legitimizovat použití síly. Zdá se, že tato relativně nová pozice zásadně zpochybňuje Chartu OSN.

Facka pro Macrona

Tento vývoj i Luovy výroky a jeho jasné stranění Moskvě vzbuzují velké pochybnosti o tom, zda může Čína skutečně hrát roli při urovnání války Ruska proti Ukrajině. "Pro případ, že by se někdo stále divil, proč pobaltské státy nedůvěřují Číně, že ‚usiluje o mír na Ukrajině‘, tady je čínský velvyslanec, který argumentuje, že Krym je ruský a hranice našich zemí nemají žádný právní základ," napsal litevský ministr zahraničí. Gabrielius Landsbergis na Twitteru.

Varoval i zahraniční politik CDU Norbert Röttgen. "Zajímalo by mě, jestli Macron & Co. opravdu vědí, po čem volají, když zvou Čínu, aby na Ukrajině přinesla mír. Země, kterou vnímáme jako systémového rivala, by se měla stát součástí evropské bezpečnosti!? Myslím, že je to zásadně špatné a nebezpečné," napsal Röttgen v pondělí na Twitteru.

Luovy komentáře jsou také fackou do tváře francouzskému prezidentovi, který obhajoval roli Pekingu jako prostředníka v konfliktu. Francouzské ministerstvo zahraničí bylo proto prohlášením čínského velvyslance "znepokojeno" a v pondělí si ho předvolalo na ministerstvo zahraničí.

Lu, který je téměř čtyři roky velvyslancem v Paříži, je členem řad diplomatů "vlčího bojovníka", což je termín používaný k označení zastánců tvrdé linie v čínské zahraniční politice. Osmapadesátiletý muž byl nejméně pětkrát předvolán na francouzské ministerstvo zahraničí. Nedávno mluvil o "převýchově" tchaj-wanského lidu, která by byla potřeba, jakmile Čína ovládne ostrov.

Poté, co v roce 2021 veřejně nazval francouzského vědce "ubohým nohsledem" a "fanatickou hyenou", omluvil se v rozhovoru pro deník L'Opinion a představil svou myšlenku diplomacie. Nejde o dobrý obraz Číny, ale uplatňování vlivu. Ve "válce za suverenitu názoru" Čína nepotřebuje velkou podporu ze strany médií a akademiků, pouze od malých skupin, které odvádějí dobrou práci.

Cítí, že titul "vlčí válečník" je poctou, řekl Lu, protože označuje "statečné vojáky", kteří brání svou vlast: "My jsme vojáci, kteří brání Čínu proti fanatickým hyenám." Nyní však vlčí válečník ambicím Pekingu, hrající politickou roli v ukrajinském konfliktu, způsobily značné škody. Protože se opět ukázalo, že Peking se ve skutečnosti nadále považuje za spojence Moskvy a čínští představitelé ochotně šíří narativy ruské propagandy.

Zdroj v němčině: ZDE