Erdoganův obrat: Jak se Turecko a Ázerbájdžán staly spojenci Ukrajiny

26. 7. 2023

Turecko a Ázerbájdžán mají úzké vojenské a politické spojenectví vytvořené po druhé karabašské válce v roce 2020. Obě země jsou kriticky nakloněny vůči Rusku a spojují se s prozápadním táborem: Turecko jako člen NATO a Ázerbájdžán jako nezúčastněná země, která se držela dál od Ruskem vedených euroasijských integračních projektů.

Turecko je domovem milionů krymských Tatarů, kteří se v 19. století přestěhovali do Osmanské říše. Jejich krymská vlast byla v roce 1783 obsazena Ruskou říší, která změnila její etnickou rovnováhu. Krymští Tataři, kteří pozorně sledují vývoj na Ruskem okupovaném Krymu, kde jsou rasismus, islamofobie a politická represe endemické, jsou v Turecku mocnou protiruskou lobby.

Írán se mezitím stal nejvěrnějším spojencem Ruska v boji Kremlu proti unipolárnímu světu ovládanému USA a jeho nahrazení údajně "demokratičtějším" multipolárním světem. Írán buduje zařízení na výrobu bezpilotních letounů Šahíd v Rusku, zatímco Turecko buduje závod na výrobu bezpilotních letounů Bayraktar na Ukrajině.

Západní vlády nesprávně vykreslily prezidenta Erdogana jako někoho, kdo je v posteli s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, a proto se ohledně jeho nedávných kroků mýlily. Během týdne Erdogan propustil ukrajinské válečné zajatce z jarní bitvy o přístav Mariupol, čímž rozzuřil Kreml, protože byli propuštěni z ruského zajetí na základě podmínky, že stráví celou válku v Turecku.

Ale Erdogan šel ještě dál. V předvečer nedávného summitu NATO Erdogan vyjádřil silnou podporu Ukrajině, aby se stala členem NATO. Turecká podpora rozzuřila Kreml, který vyjádřil silný nesouhlas se vstupem Ukrajiny do NATO a EU, protože by to definitivně ukončilo jakoukoli možnost přivést zemi do ruského světa.

Kromě 35 bezpilotních letounů Bayraktar TB2 a 24 průzkumných dronů Mini-Bayraktar posílá Turecko na Ukrajinu další typy vojenského vybavení. Před oznámením USA Turecko uvedlo, že bude dodávat Ukrajině kazetovou munici. Turecko poslalo na Ukrajinu až 200 raket TRLG-230 Rokestan, které mohou být odpáleny z několika raketometů a mají dosah 20 až 70 kilometrů. Turecko také poslalo 200 obrněných transportérů Kirpi odolných proti minám a 20 taktických kolových obrněných vozidel COBRA II 4×4.

Během stejného týdne, kdy se konal summit NATO ve Vilniusu, Turecko uvedlo, že jeho námořnictvo bude doprovázet ukrajinské lodě s obilím přes Černé moře. Turecká nabídka bude testována koncem tohoto měsíce poté, co Rusko odmítlo prodloužit dohodu o obilí zprostředkovanou OSN a Tureckem po 17. červenci. Souboj vůlí s Ruskem bude mít dopad na arogantní pohled Kremlu na Černé moře jako na "ruské jezero".

Strategický význam Ázerbájdžánu pro Ukrajinu je šestinásobný.

Za prvé, Ázerbájdžán je jediným jihokavkazským státem, který úspěšně odolal ruské kontrole nad svými záležitostmi. Se třemi ruskými vojenskými základnami je Arménie dlouhodobým spojencem Ruska od počátku roku 1990 a je členem všech Ruskem vedených integračních projektů v Eurasii. Gruzie byla zajata gruzínsko-ruským oligarchou Bidzinou Ivanišvilim, který poslal bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho, dlouholetého oponenta Putina, do vězení na základě vykonstruovaných obvinění.

Za druhé, Ázerbájdžán je na jižním Kavkaze jediný, kdo neporušuje západní sankce proti Rusku. Arménie a Gruzie jsou aktivně zapojeny do obcházení sankcí jak kvůli korupci na vysoké úrovni, tak proto, že Kreml má vliv na vládnoucí elity obou zemí.

Za třetí, Arménie a Gruzie, ale ne Ázerbájdžán, šíří narativy Kremlu ospravedlňující ruskou takzvanou "zvláštní vojenskou operaci" proti Ukrajině. Gruzínští vůdci papouškují dezinformace Kremlu tím, že z války na Ukrajině obviňují Západ. Gruzínský premiér Irakli Garibašvili v květnu na bezpečnostním fóru GLOBSEC Bratislava řekl, že "jedním z hlavních důvodů" války na Ukrajině "bylo rozšíření NATO... přání Ukrajiny stát se členem NATO." Gruzínská pravoslavná církev se postavila na stranu Ruské pravoslavné církve ohledně Ukrajiny a získala pravoslavnou autokefalitu (nezávislost). Gruzínská pravoslavná církev se připojila ke Kremlu na protest proti ukrajinskému zásahu proti podvratné činnosti a proti spolupráci ruského pravoslavného duchovenstva s ruskými okupačními silami.

Za čtvrté, Ázerbájdžán a Ukrajina podporují územní celistvost států, což neplatí pro irridentistické mocnosti, jako je Rusko a Arménie. Ukrajina poskytla bezvýhradnou podporu Karabachu, který představuje ázerbájdžánské suverénní území. Ázerbájdžán mezitím nepodpořil ruskou invazi a okupaci ukrajinského území během hlasování o kriticky důležitých rezolucích v OSN.

Za páté, dodávky energie Ázerbájdžánu do Evropské unie, spolu s dalšími zeměmi, jako jsou USA a Norsko, odstraňují ruský monopolv oblasti energetických dodávek. Ázerbájdžán je jednou ze strategicky důležitých zemí, které pomáhají Evropě stát se energeticky nezávislou na revanšistickém Rusku.

A konečně, Ázerbájdžán poskytuje Ukrajině bezplatnou energii pro humanitární práci. Od ruské invaze ázerbájdžánská státní energetická společnost SOCAR poskytuje zdarma plyn a benzín vozidlům používaným pro humanitární mise, jako je doručování pomoci vnitřně přesídleným lidem, sanitkám a hasičským vozům. V červnu Ázerbájdžán dodal Ukrajině zdarma dvacet tun paliva jako humanitární pomoc, stejně jako vodovodní potrubí, vodní čerpadla a záchranné vesty v reakci na ruské teroristické zničení přehrady Kachovka.

Ruská invaze na Ukrajinu zdůraznila, že Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci Ukrajiny v celé řadě oblastí. Jakožto druhou největší vojenskou mocnost v NATO je Rusko nuceno brát Turecko vážně, když dodává vojenské vybavení Ukrajině a chrání konvoje obilí plující Černým mořem.

Turecko, Ázerbájdžán a Ukrajina se staví proti ruskému iredentismu v Eurasii a Ruskem vedeným eurasijským integračním projektům; podporují územní celistvost států a Karabach jako ázerbájdžánské svrchované území; a uznávají význam evropské energetické nezávislosti na Rusku. Turecko a Ázerbájdžán stojí za Ukrajinou během hlasování v OSN odsuzujících ruskou invazi a okupaci. Na rozdíl od Gruzie a Arménie Turecko a Ázerbájdžán nerozšiřují ruské dezinformace o příčinách invaze.

Zdroj v angličtině: ZDE