Rusko se pokouší ospravedlnit pakt Molotov-Ribbentrop

23. 8. 2019

čas čtení 2 minuty
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a charge d’affaires německého velvyslanectví v Moskvě společně otevřeli výstavu věnovanou 2. světové válce. Lavrov při té příležitosti prohlásil, že je nesprávné považovat Rusko spolu s Německem za agresory - a že jde pouze o omluvu zemí, které se pokoušely uzavírat s nacistickým Německem vlastní dohody.


Podle ruského ministra to byla polsko-německá deklarace o vyloučení agrese z roku 1934, spolu s politikou sledovanou Paříží a Londýnem, co přinutilo SSSR podepsat 23. srpna 1939 pakt Molotov-Ribbentrop.

Ruská literatura vystavená v expozici zmiňuje "Polsko odmítající sovětské nabídky, jak čelit německé expanzi". To má ospravedlnit narativ, podle nějž Polsko nese díl společné odpovědnosti za začátek 2. světové války.

Polsko nepozvalo ruského prezidenta na připomínku 80. výročí zahájení 2. světové války ve Varšavě, která se koná 1. září. Argumentuje tím, že se Rusko nedávno dopustilo expanzionismu podobného agresi proti Pobaltí a Polsku, která následovala po podepsání paktu Molotov-Ribbentrop.

Podle Łukasze Jasiny z Polského institutu zahraničních věcí není tento ruský narativ ničím novým. Stává se však agresívnějším a obsahuje prvky obviňování Polska z podílu na holokaustu, což má oslabit polské vztahy s Izraelem a USA.

Jasinu nepřesvědčuje ruské tvrzení, že Moskva převzala odpovědnost za vraždu tisíců polských důstojníků v Katyńském lese v roce 1940. Rusko podle něj současně odmítá tento zločin řádně vyšetřit. V Rusku jakákoliv zmínka o sovětské agresi proti Polsku vede ke stíhání za "rehabilitaci nacismu".

Ruský narativ také vyvolal kritiku z Litvy. Podle jejích zpravodajců "Kreml využívá své vítězství ve 2. světové válce k nárokům na postsovětský prostor a obviňuje všechny ty, kdo narativu oponují, z podpory neonacismu a fašismu. Ruský narativ kryje destruktivní akce proti Litvě."

Klíčovým rozdílem mezi jakýmkoliv paktem o zabránění agresi a paktem Molotov-Ribbentrop je fakt, že druhý typ smlouvy předpokládá rozsáhlé územní zisky obou signatářů. V zásadě šlo o agresívní pakt a neobsahoval žádná ustanovení o obraně.

Ruský narativ je vlivný, protože rezonuje v Západní Evropě. Koneckonců, Západ akceptoval SSSR jako osvoboditele Východní a Střední Evropy. Potřeboval SSSR k porážce Hitlera a byl připraven za to zaplatit, zejména pokud cenu platí jiní.

Změny v Evropě po roce 1989 nebyly pro Rusko snadné. Přijalo konec komunismu, ale nikoliv konec impéria. Kvůli ruským ambicím ve Střední Evropě je ruský historický narativ důležitým nástrojem zahraniční politiky.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
7717

Diskuse

Obsah vydání | 27. 8. 2019