Goethe jako náboženský člověk

24. 5. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

Měl jsem na Facebooku zajímavou debatu o tom, kam vlastně nábožensky řadit Goetha. Když se podíváme do anglické wikipedie na heslo Johann Wolfgang Goethe, zjistíme, že to vskutku není snadné. Jeho osobní sekretář Eckermann ho považoval za vzorného luterána, literát August Schlegel zase za konvertitu k islámu (asi kvůli sbírce Západovýchodní díván). Goethe sám se hlásil ke Spinozovi (Spinoza byl tehdy mezi průkopníky německého osvícenství oblíbený a je zajímavá otázka, kam takovou recepci Spinzy i Spinozu samotného vlastně zařadit) a Nietzsche v Goethovi viděl šťastného fatalistu.

Goethe nesnášel církve a symbol kříže, byl zednář, nicméně jeho Faust končí katolickou mystikou a mystikem Goethe byl zřejmě ze všeho nejvíce. To, že nesnášel církve a symbol kříže, lze asi velmi dobře pochopit, když si vezmeme reálie běžného křesťanství té doby. Myslím, že sám Ježíš by v té době také nesnášel církve a symbol kříže. Nelze ovšem říci, že by Goethe byl příznivce novověké vědy a jejího přístupu ke světu. Svůj protinewtonovský spis K nauce o barvách považoval za své největší dílo. Fyzikálně jde o nesmysl, ale barvy jako barvy jsou něco prožitkového, estetického, ne fyzikálního, a tak je třeba Goetha číst.

Na konci svého života se Goethe v jednom dopise prohlásil za člena dávné starověké sekty pohanů, hypsistariánů, kteří podle jeho přesvědčení vyznávali to, co jim přišlo při jejich hledání Boha jako nejlepší vědění o Bohu. Bylo by to v souladu s Goethovou celoživotní otevřeností a poctivostí vůči novému poznání a zkušenosti. Není ale právě toto mnohem větší víra, ta abrahámovská víra, než sedění v nějaké škatulce té či oné konfese?

Goethe jako člověk přelomu 18. a 19. století je v mnoha věcech neuvěřitelně současný a pro mne byl vždy rozhodující inspirací od gymnaziálních dob. Aktuální je i to jeho hledačské, otevřené pojetí náboženství, v němž jde o niterný prožitek a poctivost vůči sobě samému, odmítání škatulek, samozřejmého náboženského provozu a pokrytectví. V Goethově náboženské neurčitosti vidím paradoxně skutečný a intimní zájem o Boha, který neumožňuje spočinout na nějaké pozemské definici nebo pozici, který se ostýchá před Bohem hrát divadlo běžné zbožnosti. Goethe byl rozhodně náboženský člověk v tom, že viděl lidský život jako smysluplný, básnický, posvátný a mystický.

1
Vytisknout
5458

Diskuse

Obsah vydání | 26. 5. 2022