Max Hastings: Byl jsem šéfem Borise Johnsona. Je pro funkci britského premiéra absolutně nevhodný

25. 6. 2019

čas čtení 4 minuty
 

Max Hastings, bývalý šéfredaktor konzervativního deníku Daily Telegraph, publikoval tento sžíravý a silně čtený útok na Borise Johnsona:

Před šesti lety vydal cambridgeský historik Christopher Clark studii vypuknutí první světové války, pod názvem The Sleepwalkers, Somnambulisté. Mně ten titul přišel nepřesvědčivý. Podle mého názoru byla nejšílenějším rysem roku 1914 skutečnost, že všechny vlády, které se nadšeně vrhaly do války, se samy sebe přesvědčily, že jednají racionálně.

 

Bylo by přehnané srovnávat jmenování Borise Johnsona do funkce britského premiéra s vypuknutím první světové války, avšak ve hře jsou velmi podobné síly. Je možno debatovat o tom, zda je Johnson darebák nebo jen podvodník. Je ale naprosto jasné, bez diskuse, že je Johnson morálně zkorumpovaný a to má zdroj v jeho pohrdání pravdou. Nicméně členská základna Konzervativní strany ho chce prosadit do funkce premiéra.-

Znám Johnsona od osmdesátých let, kdy jsem byl šéfredaktorem Daily Telegraphu a on byl naším extravagantním bruselským korespondentem. Argumentuji už deset let, že i když je Johnson brilantní bavič, je absolutně nevhodný pro významnou politickou funkci, protože se nestará o nic jiného než o svou vlastní slávu a o ukojení svých vlastních vášní.

Poslanci Konzervativní strany zahájili v této zemi experiment s cílem ustavit vládu celebrity, něco takového, co se právě stalo na Ukrajině a v USA. Premiérství Borise Johnsona projeví pohrdání pravidly, precedentem, pořádkem a stabilitou.

Důstojnost je pro vysokou politickou funkci stále ještě důležitá, a Johnson ji nikdy nebude mít. Avšak jeho vážnější neřestí je jeho zbabělost, která se projevuje tím, že je ochoten říci jakémukoliv publiku cokoliv, prostě to, o čem si myslí, že se mu to bude nejvíce líbit, bez ohledu na to, že za hodinu někde jinde bude říkat naprostý opak.

Stejně tak jako mnoho jiných osobností, které usilují o popularitu, je Johnson slabého charakteru. Srovnává se s Winstonem Churchillem, avšak Churchill byl hluboce vážnou osobností. Věděl, že na tom, že Británie stojí r. 1940 osamocena, není nic slavného, a že všechny složité otázky musejí být řešeny v koordinaci se spojenci a partnery.

Churchillova posedlost samým sebou byla omezena jeho obrovskou slitovností pro lidstvo, alespoň tedy pro bělošské lidstvo. Johnson se stará jen o sebe a o svůj prospěch. Je o něm dlouho známo, že je to agresor a násilník, který často levně vyhrožuje. Můj starý přítel Christopher Bland, když byl předsedou rady BBC, mi jednou vylíčil, jak mu Johnson zuřivě telefonoval a nadával BBC, že "hrubě narušila můj osobní život" tím, že informovala o jedné jeho milostné aféře. "Víme toho hodně o vašem osobním životě, a jsem si jist, že byste si o tom nechtěl přečíst v časopise Spectator," vyhrožoval Johnson. Bland Johnsonovi odpověděl: "Borisi, uvědomte si, co jste právě řekl. Je na to slovo a není to hezké slovo." Johnson pak blábolením ustoupil, avšak já sám mám jeho ručně psané dopisy, v nichž mi budoucí britský premiér vyhrožuje, co se mi stane, jestli ho budu dál kritizovat.

Johnson nedokáže poznat pravdu, ani o svém soukromém, ani o svém politickém životě. Nedávno jsem našel citaci z roku 1750 od biskupa Berkeleyho: "Je nemožné, aby člověk, který lže svým přátelům a sousedům, se choval autenticky vůči veřejnosti." Téměř jediní, kdo si myslí, že Johnson je milý člověk, jsou ti, kdo ho vůbec neznají.

Pro mnoho z nás by povýšení Borise Johnsona do funkce premiéra znamenalo, že se Británie vzdala jakéhokoliv nároku na to, že je seriozní zemí. Zastávám názor, že Johnson bude litovat toho, že se stal premiérem, protože to odhalí, jak je pro tu funkci naprosto nevhodný.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
9081

Diskuse

Obsah vydání | 1. 7. 2019