Proč američtí studenti vůbec češtinu studují

23. 8. 2019 / Karen von Kunes

 


Ve srovnání s velkým počtem amerických univerzit,* čeština se učí na velmi málo univerzitách, a to především na velkých státních a velkých soukromých, jako např. University of Nebraska-Lincoln, University of Texas-Austin, Columbia University, University of Chicago, Brown Univerzity a několika dalších. Většinou se na těchto univerzitách čeština nedá studovat jako hlavní nebo vedlejší obor, ale jenom jako jeden z jazykových předmětů.


 

Americký univerzitní systém je částečně odlišný od evropského. Studenti po takzvané high school (což se rovná evropským gymnáziím) začínají undergraduate education—to jest základní vysokoškolské čtyřleté studium na univerzitě (college), které je zakončeno diplomem B.A. nebo BSc. Pokud se studenti chtějí specializovat v určitém oboru, jako jsou např. práva, medicína, byznys (MBA) nebo si chtějí udělat doktorát v humanitních či přírodovědných a jiných vědních oborech (Ph.D.), tak musí studovat další 2-10 let na professional nebo graduate schools.


V době, kdy svět byl rozdělen na východní (komunistické) a západní (kapitalistické) země, čeština se většinou vyučovala na graduate school jako vedlejší jazyk k ruštině, protože studenti v Ph.D. programu museli znát alespoň jeden až dva slovanské jazyky (a jeden až dva západní jazyky). Po sametové revoluci se obnovil zájem o výuku češtiny jako jednoho z (mnoha) dalších jazyků, které velké univerzity nabízejí na úrovni undergraduate studies—systém, který přežívá dodnes. Pokud se čeština vůbec učí, neznamená to, že ji studenti mohou studovat jako hlavní nebo vedlejší obor. Naopak, to je možné jen v některých programech na určitých univerzitách.


Např. Univerzita Yale nabízí studentům výběr z 65 jazyků. Aby mohli absolvovat za čtyři roky, undergraduate studenti se musí zapsat na 3 semestry (rok a půl) na jeden jazyk. Během každého semestru jsou zapsáni i na další 3-4 přednášky, někdy velmi náročné (časově a studijně) a kromě toho jsou aktivní v mnoha tak zvaných extra-curriculum disciplinách (nebo dobrovolnických skupinách), počínaje sportem a konče mezinárodními studentskými debatami. Konkurence získat studenty na češtinu na úkor ostatního možného výběru ze 64 jazyků (jako např. tamilštiny, yoruby, hebrejštiny, atd.) je ohromná. Silná konkurence je v Americe jednou ze základních složek celé společnosti a to se značně odráží i ve vzdělání.


Když se první hodina studentovi nezamlouvá, často zvolí jazyk jiný (němčinu, francouzštinu, italštinu). Největší zájem je o jazyky, které mají z hlediska studentů praktické uplatnění (španělština, čínština, arabština)—tedy dají se uplatnit v jejich budoucím zaměstnání (na vládních místech, v byznysu na Wall Streetu, v mezinárodních bankách, atd.). Z většiny undergraduate studentů se nestanou budoucí jazykoví odborníci: ti v podstatě studují jazyk, aby se trochu dozvěděli o jiné kultuře a jiném jazyku, ale především proto, že je to nezbytná podmínka k získání diplomu. Práci jako takovou s češtinou je téměř nemožné v Americe sehnat. Jinými slovy s češtinou se v USA student s B.A. diplomem neuživí. A univerzitních míst na výuku češtiny a české literatury je pramálo a navíc uchazeč musí mít Ph.D., což obvykle dohromady vyžaduje 10 let studií.


Aby vyučující získal studenty na češtinu, musí umět svůj produkt (češtinu) prodat. V roce 2018-19 na Yalu češtinu studovalo 53 studentů, přestože konkurence je mezi jednotlivými jazyky vyšší než např. na Harvardu, kde celkový počet undergraduate studentů je 6700 (na Yalu je jich 5746) a kde se vyučuje jen 45 jazyků. Univerzita Brown (s celkovým počtem undergraduate studentů 6988) nabízí jen 25 jazyků, takže tam je konkurence ještě nižší a přesto Harvard a Brown mají na češtinu jen pár studentů. Bohužel tento rok 2019-20, počet studentů češtiny i na Yalu bude omezen na 15 (až 18). Někteří z nich jsou velice nadaní (jako student, který byl po roce studia schopen přeložit český román), ale i ti si vyberou profese, kde s největší pravděpodobností češtiny potřeba nebude. V tomto směru se Amerika liší od Evropy, kde čeština jako jeden z oficiálních jazyků Evropské unie má obrovské možnosti uplatnění (tlumočníci, překladatelé, právníci, atd.). Takže aby čeština v Americe jako jeden z univerzitních předmětů nezanikla, je třeba mít pozitivní přístup a uvádět studentům jen to nejzajímavější a nejhezčí z české kultury, včetně učebnic.


______________________

*Statistiky uvádějí 5300 (od nejlepších až po nejhorší). Největší zájem je o přijetí na co nejlepší a nejznámější univerzity.



0
Vytisknout
3945

Diskuse

Obsah vydání | 26. 8. 2019