Lidi ze Zemanova kruhu, zbraně, Rusko a Ukrajina

26. 5. 2022 / František Marčík

čas čtení 3 minuty

Jak významně spolupracovali s Kremlem lidé kolem Zemana a Hradu a pomáhali tak Rusku oslabovat Ukrajinu a ukrajinské defenzivní pozice? Na klíčový rozměr této otázky přináší odpověď čerstvý text novináře Jaroslava Kmenty vydaný v magazínu Reportér. Zapamatujme si dvě jména Martin Nejedlý a Jaroslav Strnad. Ještě o nich, zejména tom druhém, uslyšíme. První je notorciký agent FSB, který zařídil Zemanovo zvolení na Hrad a následně si Zemana roky vodil, druhý je významný český zbrojař a podnikatel, největší sponzor Zemanovy prezidentské kampaně, který od r. 2008 nakupoval na Balkáně řadu vojenských skladů, fabrik a zbrojařských závodů.

Když v roce 2014 bouchly Vrbětice, psalo se o tom v českých médiích zhusta. Zejména pak v roce 2021, když vyšlo najevo, že za tím stáli operativci ruské vojenské rozvědky GRU, jejich speciální jednotky 29155. Tato jednotka ovšem stála za řadou dalších incidentů v Evropě, zejména na Balkáně. Například v Bulharsku bouchaly po r. 2014 muniční sklady hned na několika místech. Podobnost čistě náhodná? Nikoliv. A jak to souvisí s osobou Jaroslava Strnada? O tom někdy příště.

Zde klíčové pasáže Kmentova textu:
„Rusko uvažovalo v případě Ukrajiny léta nějak takhle: Víme, že tuto zemi zplanýrujeme. Tak se na to musíme připravit,“ řekl Reportér magazínu Reportér jeden z důstojníků české tajné služby, který se oblastí zabýval. „Než začala v roce 2022 válka, součástí jejich zpravodajsko-vojenské operace bylo zlikvidovat zbraně, které by se na Ukrajinu dovážely. V té úvaze jde jednoduše o to, aby ušetřili co nejvíce životů svých lidí v případné válce, kterou evidentně dlouhodobě připravovali a zamýšleli. Takže Rusové se na konflikt připravovali tak, že chtěli regulovat množství zbraní a munice v regionu. A to i různými druhy sabotáží,“ dodal důstojník tajné služby.
Podle něj nešlo jen o viditelné výbuchy skladů, ale také o různé zpravodajské operace, které poškozovaly dodávky komponentů zbrojovkám, v nichž se opravoval nebo vyráběl vojenský materiál chystaný na vývoz na Ukrajinu. Tyto nevojenské útoky měly například formu finančního ataku, kdy nějaká firma – byť malá, ale důležitá – z dodavatelského řetězce nějaké zbrojovky zkrachovala.

...

Jedna z českých zpravodajských služeb má ovšem verzi, která přináší na věc poněkud jiný pohled. Podle operativní informace, kterou tajná služba získala, se do projektu zapojil jeden ze spolupracovníků prezidenta Miloše Zemana. A vedl tajná jednání, která měla za cíl zablokovat nebo oddálit dodávku modernizované houfnice na Ukrajinu. „Po navýšení nereálné kupní ceny a možnosti dodávek v neurčitém termínu musela Ukrajina od českého partnera nakonec ustoupit,“ stojí ve zprávě jedné z českých zpravodajských služeb."

1
Vytisknout
10143

Diskuse

Obsah vydání | 31. 5. 2022