Kalifornie: 750 dolarů měsíčně, bez otázek, zlepšilo život bezdomovců

20. 12. 2023

 

U těch, kteří dostávali tyto peníze, byla po šesti měsících menší pravděpodobnost, že nebudou mít střechu nad hlavou, a byli schopni uspokojit více svých základních potřeb než kontrolní skupina, která nedostávala žádné peníze, a o polovinu menší pravděpodobnost, že budou mít epizodu, kdy nebudou mít střechu nad hlavou, než kontrolní skupina.

"První zjištění byla natolik přesvědčivá, že bylo důležité tyto výsledky zveřejnit," řekl Benjamin Henwood, ředitel Centra pro výzkum bezdomovectví, bydlení a zdravotní rovnosti na Dworak-Peck School, který studii vedl.

"Možná to není nic světoborného na tom, že poskytnutí peněz pomůže uspokojit základní potřeby, ale myslím, že to vyvrací mýtus, že lidé budou peníze používat k nezákonným účelům," řekl Henwood. "To jsme v této studii nezjistili."

Asi 2 % z celkové částky šla na výdaje za alkohol, cigarety a drogy - z toho největší část tvořily cigarety, uvedl Henwood.

Účastníci studie předkládají měsíční zprávy o svých výdajích a čtvrtletně jsou dotazováni podrobněji.

Studie vznikla v sanfranciské neziskové organizaci Miracle Messages, která vysílá dobrovolníky do ulic a útulků, aby se spřátelili s lidmi bez domova a pokusili se navázat spojení s jejich blízkými, kteří s nimi ztratili kontakt. Další zakladatel a výkonný ředitel Kevin F. Adler založil společnost Miracle Friends, která páruje lidi bez domova s dobrovolnými telefonními kamarády pro týdenní hovory.

Z toho se vyvinul projekt Miracle Money, když se dobrovolníci začali Adlera ptát, jestli mohou svým kamarádům dát pár dolarů.

"Požádali jste mě, abych byl přítelem tohoto člověka, ale on neví, co bude dnes večer jíst," říkali mu podle Adlera.

Adler si nemyslel, že by dobrovolníci měli rozdávat vlastní peníze. Ale myšlenka peněžní podpory se mu zamlouvala.

Poté, co se pilotní projekt ukázal jako slibný, získal Adler grant na rozšíření do Los Angeles. Najal dva náboráře, kteří obcházeli útulky pro bezdomovce. Získali více než 200 klientů, kteří splňovali kritérium, že jim je alespoň 18 let, jsou bez domova a projevili zájem o telefonního parťáka.

Adler doufal, že se mu nepodaří jen rozdat peníze, ale že se mu podaří zdokumentovat jejich účinek. Spojil se s Henwoodem, který vymyslel řízenou studii. Účastníci byli náhodně rozděleni do dvou skupin. Jedna skupina 103 osob dostávala peníze. Ostatním bylo řečeno, že jsou na čekací listině.

Po šesti měsících pouze 12 % těch, kteří dostávali finanční prostředky, uvedlo, že v předchozím měsíci neměli přístřeší, což je dramatický pokles oproti 30 % na začátku. Osoby na čekací listině také uváděly méně případů bez přístřeší, ale s mnohem menším rozdílem, z 28 % na 23 %.

Příjemci peněz také uvedli, že byli schopni lépe uspokojovat své základní potřeby. Na škále od 1 (zcela) do 5 (vůbec ne) klesl jejich průměrný počet z přibližně 3,75 na něco málo přes 3,25 bodu. U kontrolní skupiny se hodnota 3,75 nezměnila.

Mezi těmi, kteří obdrželi finanční prostředky, si někteří našli trvalé bydlení, přestože peníze nedosahovaly ani zdaleka průměrného nájemného v oblasti, uvedl Henwood.

"Zdá se, že to otevírá možnosti různými způsoby," řekl. "Mohou mít přítele nebo příbuzného, který je možná nebude chtít úplně podporovat, ale pokud mají čím přispět, otevírá se jim prostor."

V jiných případech peníze vytvořily příležitosti i pro lidi, kteří zůstali bez přístřeší.

"Hodně peněz jsem utratil za jídlo na cestě," řekl výzkumníkům jeden z účastníků. "Jednoduché, levné věci jako burrito s fazolemi a sýrem. Jedl jsem na cestě, když jsem jezdil na kole/pracoval pro DoorDash. Také jsem si koupil členství v REI, abych si mohl nechat zdarma opravit kolo."

"Není to jediná cesta vpřed," řekl Henwood. "Je to spousta vynalézavosti a kreativity."