Likvidace elit v demokratickém Česku? Ano, je to možné

5. 10. 2023 / Bohumil Kartous

čas čtení 4 minuty
Myslíte si, že v současném Česku není možné někoho lidsky a profesně zničit? Pak jste na omylu. Je to snadnější, než si myslíte. Stačí k tomu pár článků nájemného „novináře“. Příběh plukovníka Otakara Foltýna je toho velmi živým důkazem.

Otakar Foltýn byl donedávna náčelníkem Vojenské policie. V bezpečnostních kruzích platí voják a právník Foltýn za elitního odborníka. Má ale také hodně nepřátel.


I když roky působil na velitelství speciálních sil a na generálním štábu, k překvapení mnohých zůstával po dlouhé roky „pouhým“ podplukovníkem. Příčina? Nedostatečná odbornost to zjevně nebyla. Foltýn ovšem veřejně velmi explicitně zastával silné hodnotové postoje, například s předstihem přesně formulovaná varování týkající se hrozeb ze strany Ruska. Jakkoliv jeho vyjádření byla v přísném souladu s platnými bezpečnostními dokumenty ČR, Foltýn zjevně jejich obranou nedržel „hubu a krok“. Nenávist tehdejších hradních lokajů Kremlu a uřvaných českých populistů byla příliš silná.


Pak přišla změna vlády. Po letech zbabělosti přišel okamžik satisfakce. Foltýn byl povýšen a následně jmenován náčelníkem Vojenské policie během období personální reformy v armádě. Zdálo se, že věci nabraly správný směr.

Zdání netrvalo dlouho. Události nabraly rychlý spád zhruba po roce, kdy se najednou z Foltýna stal opět „nechtěný potížista“. Z člověka, který měl plnou důvěru ministryně, se najednou stal člověk určený k profesní likvidaci. Proč? Protože se Foltýn údajně pokoušel sestavit v rámci vojenské policie tým, který bude „vyšetřovat všechno a všechny, aniž by se komukoliv zodpovídal“. K tomu všemu údajně měl zaměstnat bývalou policistku z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.


A jak to vím já? No psali o tom v Ekonomickém deníku! Co to je Ekonomický deník? Taky jsem se divil, když jsem se o jeho existenci dozvěděl. Abych byl upřímný, jediné, co vím o ekonomickém deníku je, že vydává diskreditační bludy nájemného psavce Jana Hrbáčka, člověka, jenž podle české justice píše na objednávku (odkaz vede na článek iDNES.cz o usvědčení pana Hrbáčka).


Kdo by mohl chtít od Hrbáčka sepsat blud, v němž chyběl už jen Harry Potter a vězeň z Azkabanu, netuším. Jisté je, že Inspekce vojenské policie celé podezření prohlásila za absurdní (odkaz vede na článek Seznam Zprávy) a nemíní se jím dále zabývat. Ano, absurdní je to od samého počátku, důvěryhodnost Hrbáčkova článku je totiž nulová. Představa, že by Foltýn dělal cokoliv nelegálního ve spolupráci s kriminalisty Vojenské policie, které dle zjištění inspekce předtím vůbec neznal, je komická. Možná je problém v tom, že záměr objasňování závažné trestné činnosti nechtěl zveřejnit pro potřeby zainteresovaných. To ovšem nejenže není trestné, ale především je to základní předpoklad toho, aby se vůbec něco objasnilo.


Přesto už náčelníkem Vojenské policie není a zřejmě nikdy nebude. Zástupný důvod, že se postavil za svého podřízeného (současné oficiální stanovisko k jeho vynucené rezignaci), je zjevně stejně absurdní jako výše uvedené.

Je to politováníhodné. Nemyslím si, že by armáda, stejně jako další instituce v Česku, oplývala špičkovými odborníky, kteří navíc berou své povinnosti skutečně vážně. A co víc, lidská slušnost dostala pořádný výprask. Tento pokus o osobní a profesní diskreditaci je projevem nejpřízemnějšího jednání, proti němuž v českém prostředí (právním a politickém) zjevně neexistuje dostatečná obrana.


A proč? To úplně přesně z dostupných zdrojů zjistit nelze. Jisté je, že armáda přišla o elitního experta. Zjevně kvůli zájmům, které nejsou veřejné a tedy s nejvyšší pravděpodobností v rozporu s veřejným zájmem. Jinak by neexistoval důvod je tajit. A to je žalostné a znepokojivé.

3
Vytisknout
4437

Diskuse

Obsah vydání | 9. 10. 2023