Aktuálně: Čím nás ovládli oligarchové a jak proti tomu bojovat

5. 11. 2020

čas čtení 8 minut
Foto: Hovoří George Monbiot

Myslím, že tohle vám pomůže vysvětlit to, čeho jsme právě svědky, píše George Monbiot. Video níže.


Mnoho lidí obviňuje Corbyna za výsledek nedáývných britských voleb. Mnoho lidí obviňovalo Hillary Clintonovou za výsledek prezidentských voleb, jimiž se dostal k moci Donald Trump. Clintonová a Corbyn jsou protiklady, pokud jde o pokrokovou politiku. Lidi obviňovali opozici v Indii za to, že byl znovu zvolen Narendra Modi. Obviňovali opozici v Austrálii, že tam byl zvolen Scott Morrison. V Brazílii za zvolení Jaira Bolsonara, podobně v Maďarsku, v Turecku, v Polsku a na Filipínách. Ale obviňováním lidí se daleko nedostaneme.

Protože jsme svědky globálního jevu, něco velkého se změnilo.

Oligarchové objevili formuli, jak přesvědčit chudé lidi, aby hlasovali v zájmu superbohatých lidí. A součástí té formule je obrovská míra lhaní a podvádění v bezprecedentním měřítku. Mobilizace sociálních sítí s cílem šířit manipulativní lživou reklamu, memy a konspirační teorie, s cílem změnit názory lidí anebo je úplně odradit od hlasování ve volbách, prosazovat vražedné klauny, jako jsou Johnson, Trump, Modi, Bolsonaro. Kteří udělají všechno, co oligarchové chtějí, ale veřejnosti prezentují vlastně zábavnou tvář, takže se spolu s nimi smějeme, a oni se pak navzájem od sebe poučí. Učí se navzájem, jak to dělat. Velmi často skáčí titíž političtí operativci z jedné politické kampaně do druhé, zlepšují svůj model, zlepšují tu formuli.

 


Takže je chybou zaměřit se na jediného politika, na jedinou politickou stranu a říkat, "Podívejte se, jak zoufale propadli." Ano, jsou to selhání. V Labouristické straně byla spousta vnitřních konfliktů, což zrovna nepomohlo. Bylo v ní spousta zmatku ohledně brexitu a nejasnosti, jaká má být vůči němu vlastně politická strategie. Hodně lidem se líbil labouristický program, takže problémem nebyl předvolební program. A ani si nemyslím, že v první řadě bylo problémem vedení strany. Avšak jakýkoliv labouristický předák, kteří by předložil takovouto strategii, jejímž cílem bylo změnit zemi, by byl démonizován a zničen.

Základním problémem je ta neuvěřitelná moc, kterou nad naší imaginací má stále ještě tisk, vlastněný miliardářskými oligarchy. Spolu s vysoce efektivním a vysoce manipulativním užíváním sociálních sítí.

Je to globální fenomén. Něco velkého se změnilo. Lidé, kteří by před deseti lety absolutně neměli šanci být zvoleni, najednou po celém světě vítězí ve volbách.

Proč je tomu tak? Protože si vypracovali formuli, jak toho dosáhnout.

A jestliže existuje formule, jak toho dosáhnout, musí existovat formule, jak proti tomu bojovat.

V první řadě musíme zajistit, aby si lidi byli daleko více vědomi toho, co je falešné a co je reálné. Černá reklama na sociálních sítích, šířící naprosté lži. Facebook, Google, Twitter, všechny tyto sítě za to nesou hlubokou vinu.

Takže se musíme hájit před lžemi a to znamená digitální gramotnost. Jsou způsoby, jak toho dosáhnout.

V den britských všeobecných voleb zvítězila ve Finsku čtyřiatřicetiletá žena Sanna Mari a stala se premiérkou. Sanna Mari je naprostým protikladem Borise Johnsona.

Finsko dělá už pět let jednu velice důležitou věc. Investuje obrovským způsobem do digitální gramotnosti. Pomáhá lidem, aby pochopili, jak mohou být manipulováni na internetu.

Finsko je zemí s největší rezistencí vůči fake news.

Samozřejmě, nemůžeme očekávat, že Johnson, Trump, Modi nebo Bolsonaro zavedou efektivní kampaň pro digitální gramotnost. Protože nechtějí, aby byly odhaleny jejich vlastní lži.

Avšak nemusíte spoléhat na vlády. Takže Demokratická strana v USA nyní vydala příručku, jak bojovat proti lžím na internetu. Vyvíjí tím obrovský tlak na sociální sítě, na Google, na Facebook, na Twitter, aby změnily svůj volný postoj, který dosud zastávaly.

Ze všech pokrokových stran na celém světě musí vzniknout koalice proti fake news.

Když pohlédnete na jediného labouristického předáka, který byl v poslední době úspěšný, na Tonyho Blaira, je to někdo, kdo souhlasil s agendou miliardářského tisku. Velmi se ucházel o přízeň Ruperta Murdocha, potenciálně nejnebezpečnějšího člověka na této planetě. Znepokojující je, že to musel udělat, aby ustoupil miliardářskému tisku a když to labouristický šéf neudělá, nemůže dosáhnout úspěchu. Pokud je to pravda, pak máme velký, strukturní, institucionální problém - média.

Myslím, že teď vzniká opravdu nepříjemná atmosféra, snaha odstranit všechny ty lidi, kteří chtěli jinou zemi. Lidé by měli zkoumat politický systém jako celek. Jak ho můžeme radikálně změnit.

Problém, jemuž nyní čelíme, bez ohledu na to, kdo je u moci, je, že máme velmi hierarchický model politiky z 19. století.

Musíme tento jednoduchý, lineární hierarchický politický model nahradit tím, čemu já říkám politické obnovení divočiny. Systémem, který řídí a vlastní obyčejní lidé. A začínáme vidět opravdu vlivné příklady, kdy lidi dělají v různých zemích světa vlastní politiku. A o tom se ale přesto vůbec v mainstreamové politické teorii nehovoří.

Nemusíme čekat, až to pro nás začnou dělat vlády. Vlády to pro nás neudělají. Začneme to dělat na městské úrovni. Tam, kde jsou vstřícné komunální úřady. Začneme na ně vyvíjet tlak a budeme s nimi spolupracovat, abychom vytvořili tu úplně novou politiku obyčejných lidí. A když pak ten model předvedeme jiným lidem, a to se děje velmi rychle v jiných částech světa, jiní lidé to taky chtějí.

Vidí, že v sousedním městě se děje spousta zajímavých věcí, které oni nemají ve svém vlastním městě. Takže se poptávka po této nové politice začne šířit a začne růst a postupně dokáže proměnit charakter celého národa. A pak bude daleko obtížnější pro oligarchy situaci ovlivňovat.

Musíme také řešit krátkodobou krizi, jíž nyní čelí mnoho lidí v této zemi.

Dítě: "Musíme dávat pozor, nemáme moc jídla, tak se snažíme toho moc nejíst."

Trvalá chudoba. Trvalé vylučování lidí a jejich marginalizace. Vznikne vlna xenofobie a nenávisti. V současnosti je to dokonce strategie ústřední vlády. Budou útočit na Romy a kočovníky. To mají ve volebním programu. Takže první věcí, kterou musíme udělat, je postavit se v solidaritě po bok všech těch, z nichž bude tato vláda dělat oběti. Musíme daleko víc pomáhat lidem, kteří jsou marginalizováni. Máme otevřeně rasistického premiéra. Už od voleb jsme zaznamenali výrazný nárůst rasistických útoků. Nikdo nesmí být ponechán, aby musel čelit důsledkům těchto voleb o samotě. Doufám, že výsledek těchto voleb vyvolá daleko širší diskusi o tom, co se musí změnit. Potřebujeme nejen změnu vlády. Potřebujeme změnu politického systému.

Víme, že stejně jako existuje formule, jejímž prostřednictvím uchvacují oligarchové moc, existuje i formule jak je porazit. A jak zajistit, aby existovala daleko efektivnější, robustnější demokracie, než jakou jsme kdy zažili. A já začínám vidět první rysy toho, co by tato formule mohla být. A myslím si, že je to velmi vzrušující. Ano, tak žijeme v době deprese. Ale je to také doba naděje. 

0
Vytisknout
7587

Diskuse

Obsah vydání | 12. 11. 2020