Mění se Británie v darebácký stát?

7. 10. 2020

čas čtení 4 minuty
Británie je izolovanější než kdy dříve. Konzervativní vláda Borise Johnsona porušuje mezinárodní smlouvy, ignoruje politické konvence a útočí na lidská práva, píše James Jackson.


"Tohle bude pro Británii fantastický rok," zněla predikce premiéra Borise Johnsona pro rok 2020. Nemohl se více splést.

Po neuspořádaných zimních volbách, měsících parlamentního chaosu a po letech ovládnutí britské politiky brexitem mu mnozí přáli úspěch a podporovali premiérův optimismus ohledně budoucnosti Británie.

S jednou z nejvyšších úmrtností na pandemii a více jak milionem ztracených pracovních míst se jen málokdo cítí tak skvěle. A co je ještě horší, konzervativní vláda se necítí vázána žádnými pravidly.

Johnsonova přívětivá, neohrabaná osobnost je čímsi, co se mnoha Angličanům líbí. Ale ačkoliv živelný přístup a spousta vychloubání mohou být užitečné během kampaně, Britové rychle zjišťují, že tohle není způsob, jak řídit zemi. Mnohé postavy ve vládě nejen že "kavalírsky" vykládají mezinárodní právo, ale neřídí se ani svými vlastními pravidly.

Johnsonův poradce Dominic Cummings je považován za mozek v pozadí vlády a širšího projektu brexitu. Ale když jeho žena vykazovala symptomy COVIDu-19, místo aby se řídil vládními předpisy a sebeizoloval se doma, odvezl rodinu do druhého domu 480 km daleko. Tvrdí, že tam odjel, aby byl s rodiči, protože se bál, že on a jeho žena se nebudou moci starat o děti, pokud oba onemocní. Následně Cummings také vykázal symptomy koronavirové infekce.

Později dodal, že když se cítil lépe, projel oblast "aby otestoval své vidění", čímž překročil hranice uvěřitelnosti.

Navzdory mezinárodnímu pozdvižení ho Johnson odmítl propustit. Nedocenitelná veřejná důvěra v opatření sociálního distancování byla ztracena, když občané viděli, že existuje jedno pravidlo pro vládce a jiné pravidlo pro ně.

Johnsonova parlamentní většina zválcovala nesouhlasící a prohlasovala dohodu o brexitu bez záložních plánů pro Severní Irsko.

Johnsonovo kampaňové heslo znělo "get Brexit done", což k němu přitáhlo voliče napříč politickým spektrem, stejně jako ty, kdo měli dost parlamentního chaosu.

Avšak o devět měsíců později se jeho dohoda o brexitu jeví jako zdaleka ne jednoduchá záležitost. Nový zákon Internal Market Bill podle ministra odporuje právu "konkrétním a omezeným způsobem". Zkuste tuhle výmluvu použít příště, až budete řídit opilí. Tohle by nemělo být chování země, která se pyšní rolí jednoho ze zakladatelů poválečného mezinárodního řádu.

Viděli jsme známky tohoto trumpovského přístupu k zákonům a konvencím v Johnsonových hrozbách brexitem bez dohody a když přerušil jednání parlamentu, aby zabránil přezkoumání dohody o vystoupení z EU. Ve skutečnosti o ní hlasoval parlament jenom díky nálezu nejvyššího soudu, na nějž pravicový tisk útočil a označil ho za "nepřítele lidu".

Vláda ale neprosazuje jen ilegální změny zákonů o brexitu, za něž vedla kampaň před pouhým rokem. Ještě hrozivější je zákon "Overseas Operations Bill", který ve svém důsledku dekriminalizuje mučení britskými vojáky, pokud nejsou stíháni do pěti let.

Pohrdání lidskými právy a mezinárodním právem není pro konzervativce nové. Johnsonova předchůdkyně Theresa Mayová vykazovala posedlost opouštěním jurisdikce Evropského soudu pro lidská práva a útoky na právníky, ale nedisponovala politickým kapitálem, aby s tím prorazila.

Někteří budou poukazovat na fakt, že porušování zákonů není v Británii ničím novým. Od kolonialismu až po válku v Iráku a válku s terorismem, vztah Británie k mezinárodnímu právu byl vždycky kalnější, než se předpokládalo. Ale v minulosti byla země vázána úmluvami, dohodami a aliancemi, kterých se nyní ochotně zbavuje. Dokonce i vysoce postavení američtí politici vyjádřili obavy nad důsledky zákona o brexitu pro mírové uspořádání v Severním Irsku. Tato nová izolace a bezzákonnost kombinované s politickou silou vlády z ní činí hráče mnohem nepředvídatelnějšího, než kdy dříve.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
9887

Diskuse

Obsah vydání | 13. 10. 2020