Válka na Ukrajině není v patové situaci

5. 1. 2024

čas čtení 2 minuty
Loňská protiofenzíva selhala, ale Západ může zabránit ruskému vítězství letos, píše Jack Watling.

Od neúspěchu ofenzívy Ukrajiny i Ruska v roce 2023 se prosazuje narativ, že válka na Ukrajině se dostala do patové situace. Dojem časově neomezeného, ale statického konfliktu vyvolává v hlavních městech ukrajinských partnerů pocit únavy: Pokud ani jedna ze stran pravděpodobně nedosáhne podstatného pokroku, status quo se zdá být stabilní a téměř nevyžaduje naléhavou politickou pozornost.

Toto vnímání patové situace je však hluboce chybné. Moskva i Kyjev se předhánějí v obnově útočné bojové síly. V konfliktu takového rozsahu bude tento proces nějakou dobu trvat. Zatímco první polovina roku 2024 může přinést jen málo změn v kontrole nad ukrajinským územím, materiál, výcvik personálu a ztráty, které každá strana v příštích několika měsících nashromáždí, určí dlouhodobou trajektorii konfliktu. Západ ve skutečnosti právě teď stojí před zásadní volbou: Podpořit Ukrajinu, aby její lídři mohli bránit své území a připravit se na ofenzívu v roce 2025, nebo postoupit Rusku nenávratnou výhodu.

Nejistota ohledně dlouhodobého poskytování pomoci Ukrajině riskuje, že Rusku poskytne nejen výhody na bojišti, ale také Moskvu dále povzbudí. Už to podkopalo cíl dotlačit Rusko k jednacímu stolu, protože Kreml nyní věří, že může opotřebovat vůli Západu. Nebudou-li počátkem roku 2024 přijaty jasné závazky, odhodlání Kremlu se jen utvrdí.

To, co Spojené státy a Evropa udělají v příštích šesti měsících, určí jednu ze dvou budoucností. V jedné může Ukrajina vybudovat své síly, aby obnovila útočné operace a degradovala ruskou vojenskou sílu do té míry, že Kyjev může zahájit jednání s pákou na nastolení trvalého míru. Na druhé straně nedostatek zásob a vycvičeného personálu uvrhne Ukrajinu do opotřebovacího boje, který ji zanechá vyčerpanou a čelící konečnému podrobení.

Mezinárodní partneři Ukrajiny nesmí zapomínat, že první výsledek je žádoucí nejen pro Ukrajince. Je třeba chránit mezinárodní normu, že státy nemění své hranice silou. Mobilizované a povzbuzené Rusko by představovalo trvalou hrozbu pro NATO a vyžadovalo by od Spojených států, aby se na neurčito zaručily za odstrašování v Evropě. To by omezilo schopnost Spojených států nasadit sílu v Indo-Pacifiku a podstatně zvýšilo nebezpečí konfliktu o Tchaj-wan. Západ si může vybrat, jakým směrem se budou dějiny ubírat. Nejprve si však musí uvědomit závažnost rozhodnutí, kterému v současné době čelí.

Celý článek v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
4876

Diskuse

Obsah vydání | 9. 1. 2024