Demokratura fantasmagorií o nedotknutelnosti majetku

12. 4. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty
Jako antikomunista jsem vždy velmi citlivý na to, když se za komunismus prohlašuje ústy našich podivných normalizačních pravičáků něco, co běžně funguje v demokratickém světě, třeba ve Švýcarsku, Bavorsku, Dánsku atd. Jako opak komunismu, reálný a praktický, jsem vždy chápal Západ, nikoli ideologické fantasmagorie např. o nedoktnutelnosti majetku za každou cenu. Ostatně i v našich končinách si s majetkem zdaleka nemůžete dělat, co chcete.

 

Vždy jsem považoval za zhoubné, abychom si dělali demokracii „po našem“, což nakonec ve výsledku tak nějak podezřele moc připomíná „demokracii“ v Rumunsku, Maďarsku, Rusku. Je třeba se naopak dívat na to, co umožnilo reálné demokracii přežít a dosáhnout vyspělosti po desítkách let vývoje, tedy na Západ. Jak se zbavit toho hendikepu, kdy se u nás 40 let nemohla společnost svobodně vyvíjet a kdy jsme byli vrženi na břeh svobody se státem, který byl nastaven tak, aby produkoval mafiánské řízení společnosti. To je případ sociálního bydlení, exekucí, právního státu, efektivity státní správy.

Nemohu se zbavit stále sílícího pocitu, že naši pravicoví ideologové demokracie, nebo spíše demokratury, ve skutečnosti nechtějí, abychom byli na Západě, abychom fungovali jako Západ (a to pomíjím bizarní představy okamurovců, že stačí zavést referenda, a budeme na tom jako Švýcarsko – na Slovensku mají referenda od roku 1994 a topí se v mafiánském státě až po bradu), ale chtějí svou demokraturu pojmout jako ochranu oligarchů a mafiánů proti společenské kontrole a veřejnému zájmu. Podívejme se např. na situaci ohledně kontroly obsazenosti bytů ve Švýcarsku (cituji z článku Milana Smrže v Deníku Referendum):

„Ve Švýcarsku jsou vlastněné byty zdaněny v každém případě, ať jsou pronajaty, bydlí v nich majitel nebo jsou prázdné. Jsou zdaněny podle velikosti fiktivního nájmu. Tato hodnota se vypočítá na základě ceny pozemku a hodnoty budovy a musí činit alespoň 60 procent tržní hodnoty. Tato částka (Mietwertbesteuerung) je připočtena k dalším příjmům a zdaněna.

V největším švýcarském městě Curychu není volný prakticky žádný byt. Ve švýcarských vesnicích je volných od jednoho do 2,5 procenta třípokojových a dvoupokojových bytů, ale v Curychu pouze 0,25 procent. Ve švýcarské demokracii český odpor proti kontrole obsazenosti bytů neexistuje, zato zde mají celkem sedm povolených způsobů, jak tuto skutečnost ověřovat. Mezi ně patří záznam stavu vodoměrů a elektroměrů nebo kontrola, zda je byt inzerován. Díky zdanění nemovitostí se nevyplácí nechávat byt či nemovitost neobsazenou. Zdanění se promíjí pouze v případech, kdy je objekt zřetelně neuživatelný.“

http://denikreferendum.cz/clanek/29406-jak-na-volne-byty-nekolik-prikladu-ze-zapadnich-zemi?fbclid=IwAR3rkSIydu_TZxCbUMYm-EQCBs-N6jOHdRkV7Jq-TVpXkMCdv7M3AZf6SGM

Co na to český pravicový ideolog typu šéfa TOP09? Pukne vzteky? Nedávno mne na ČRo Plus naopak velmi potěšil pravicový novinář Petr Holub, který ačkoli působí v Echo24, tak je vždy velmi věcný a racionální. Podle něj není možné, aby trh vyřešil problém s byty, naopak dává Praze jako vzor Vídeň: „Nutno říci, že se v takových situacích používá tzv. Vídeňský model, který by se musel z pohledu tuzemských liberálů označit jako ultrakomunistický. Vídeň ve 20. letech minulého století čelila hluboké bytové krizi, proto její levicová radnice zdanila vlastníky bytů a pozemky. Spekulace či investice do bydlení se nevyplatily a město mělo najednou dost peněz, aby začalo stavět.

Peníze se najednou utrácely efektivněji a vyřešila se tím nejen aktuální krize, ale byla vytvořena regulace, která zajišťuje dostatečnou a dostupnou nabídku bytů dodnes. Samozřejmě se už nepoužívají tak drsné prostředky, ostatně městské daně už neexistují ani ve Vídni, ovšem otázka zní, jestli na počátku všech regulací není nějaký drsný zásah.“

https://plus.rozhlas.cz/petr-holub-pirati-nas-chteji-vyvlastnit-7891164?fbclid=IwAR36VRcawuI7N0tUbRDywMPjME_Da9Q89qowSTCoZ6LSE4Kxi8IUyFGzoRI

Já jsem antikomunistou, protože chci západní společnost, ve které komunisti nikdy neměli šanci vytvořit systém ovládaný jednou mafiánskou organizací. Představa, že antikomunistická pravice chce budovat mafiánský, oligarchický kapitalismus právě ve šlépějích komunistických mafiánských praktik, slabého státu, ovládaného oligarchy ve jménu nějakých „demokratických hodnot“, to je opravdu něco děsivého.



1
Vytisknout
9134

Diskuse

Obsah vydání | 16. 4. 2019