Amnesty International: Problematická situace v Turecku a Yekta Uzunoglu

12. 4. 2019


Stanovisko Amnesty International – Turecká republika – MUDr. Yekta Uzunoglu


Amnesty International (AI) dlouhodobě analyzuje stav lidských práv v Turecké republice (Turecko) i v ostatních státech Malé Asie. Stav ochrany lidských práv v Turecku AI pravidelně popisuje ve výročních zprávách1. Lze konstatovat, že stav ochrany a dodržování lidských práv v Turecku není uspokojivý a je v rozporu se mezinárodním právem, jímž je i Turecko vázáno. V souvislosti s extradičním řízením jsou znepokojující především snahy o znovuobnovení trestu smrti v tureckém trestním právu a dále výskyt případů mučení a jiného špatného zacházení a nespravedlivých soudních procesů v zemi původu vyžádaného. Současně dochází k porušování lidských práv, pronásledování menšin a není dodržována svoboda politického a náboženského vyznání.














Tato zpráva je vydávána na základě žádosti pana MUDr. Yekty Uzunogla v souvislosti s jeho možným vydáním k trestnímu stíhání v Turecku. AI nepřísluší posuzovat případnou trestnost skutků pana Yekty Uzunogla. AI podává své stanovisko v souvislosti s možným porušením lidských práv pana Yekty Uzunogla v případném trestním řízení na území Turecka.

AI dlouhodobě pozoruje špatné zacházení v tureckých věznicích. Poslední dosud zveřejněná výroční zpráva informující o podmínkách v tureckých věznicích v letech 2017/18 poukazuje na skutečnost, že i nadále dochází k nárůstu mučení a jinému krutému zacházení ve věznicích na území Turecka, a to i přesto, že Turecko oficiálně podporuje kampaň nulové tolerance mučení.

Občané Turecka jsou za jakýkoliv projev kritiky tamního režimu tvrdě stíháni a jsou proti nim použity prostředky státní moci. Mnoho z nejprominentnějších novinářů a obhájců lidských práv, včetně Tanera Kılıçe, čestného předsedy správní rady Amnesty International Turecko, bylo uvězněno za neopodstatněná obvinění z "terorismu".  Zákony proti terorismu a obvinění spojená s pučem  jsou používány k  umlčení pokojného, legitimního nesouhlasu. Významní novináři, akademičtí pracovníci, obránci lidských práv a další aktéři občanské společnosti jsou vystaveni svévolnému zadržování, trestnímu stíhání, a pokud jsou shledáni vinnými v nespravedlivých procesech, čelí dlouhým trestům.

V únoru 2018 novináři Nazlı Ilıcak, Ahmet Altan a Mehmet Altan  byli odsouzeni na doživotí za "pokus o svržení ústavního řádu" jen proto, že ve své práci kritizovali současný režim. Stejný rozsudek  by mohl být uložen lidskoprávnímu advokátovi Orhanovi Kemalovi Cengizovi za kritické připomínky, které učinil na sociálních médiích, proslovech a ve sloupcích2.

Zpráva Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva velmi silně kritizuje Turecko za vytrvalé porušování lidských práv ve všech oblastech života. Mezi případy porušení lidských práv zahrnul úřad mučení a jiné špatné zacházení, svévolné zadržování, svévolné zbavení práva na práci a svobodu pohybu a útoky na svobodu sdružování a projevu3.

Pokud se týká situace kurdské menšiny, tak ta je již po několik dekád pronásledována a dochází k použití násilí a vojenské síly k potlačení jakýchkoliv aktivit Kurdů.

Při ofenzivě tureckých bezpečnostních sil proti kurdským separatistům na jihovýchodě Turecka byla podle OSN vážně porušena lidská práva. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva ve své zprávě uvádí, že při ofenzivě zemřelo za rok a půl na 2000 lidí, z toho 1200 obyvatel regionu. Až půl milionu lidí muselo kvůli bojům opustit své domovy. Úřad OSN uvádí, že na jihovýchodě Turecka byly zaznamenány případy „hromadného ničení, zabíjení a dalšího vážného porušování lidských práv“4.

Při bojích zemřelo za rok a půl na 2000 lidí, z toho 800 členů tureckých bezpečnostních složek a 1200 obyvatel regionu. Zpráva také informuje o „nadměrném používání síly, zabíjení, mizení osob a mučení“. Operace tureckých bezpečnostních sil zasáhly podle zprávy více než 30 obcí, přičemž některé čtvrti byly zcela zničeny. Asi 335 000 až 500 000 osob, převážně Kurdů, muselo opustit své domovy.

Od poloviny srpna 2011 došlo k 457 leteckým útokům na oblasti jižního Kurdistánu, tedy na irácké území, dělostřelectvo pravidelně ostřeluje cíle jak v tureckém, tak iráckém Kurdistánu. Turecká armáda používá pozemní miny, ačkoliv v září roku 2003 Turecko přistoupilo ke smlouvě o jejich zákazu (Ottavská konvence). A od roku 2009 se množí zprávy o použití chemických zbraní proti bojovníkům Kurdské strany pracujících (PKK), kromě jiných z pohraničního města Cukurca v provincii Hakkari.

Po nepovedeném pokusu o státní převrat v Turecku byly provedeny akce a kroky, tak aby se upevnila pozice prezidenta Erdogana. Řada odpůrců oficiální režimu byla propuštěna ze zaměstnání, docházelo k zatýkání, zastrašování lidí, k jejich mučení a věznění5, často ve vykonstruovaných procesech bez řádného dokazování6.

Turecko tedy nelze v současné době vnímat jako zemi, jež by dodržovala základní lidská práva a právní dokumenty/smlouvy/úmluvy v oblasti ochrany lidských práv, jimiž je vázána.

AI nechce ani nemůže zasahovat do nezávislosti a rozhodovací autonomie soudů, ale vzhledem k výše popsaným skutečnost s přihlédnutím ke konkrétním skutkovým okolnostem případu pana Yekty Uzunogla existuje vysoká a důvodná obava, že lidská práva pana Yekty Uzunogla (zejména právo na spravedlivý proces, absence mučení a krutého zacházení), nebudou v případném trestním řízení na území Turecka dodržena. AI se tedy na základě popsaných faktů a důkazů domnívá, že pan Yekta Uzunogla by neměl být vydán k trestnímu řízení na území Turecké republiky.

4 Na nedostatky v oblastech jako je vláda práva, základní práva, soudnictví či v otázkách svobody slova a shromažďování a na pomalé reformy poukazuje i zpráva Evropské komise o připravenosti Turecka na členství v EU.

6 Turecký soud poslal na deset let do vězení váženého soudce a nositele Ceny Václava Havla za lidská práva, kterou uděluje Rada Evropy. Murat Arslan byl odsouzen kvůli údajným vazbám na duchovního Fethullaha Gülena, jehož turecká vláda viní ze zosnování pokusu o převrat v roce 2016. Uvedla to turecká státní agentura Anadolu. Arslan obvinění odmítá. Murat Arslan, který již ve vazbě strávil 22 měsíců, byl shledán vinným z členství v ozbrojené teroristické organizaci. Podle prokuratury totiž používal zakázanou komunikační aplikaci ByLock. Ta umožňuje posílat zakódované zprávy a vyšetřovatelé ji označují za hlavní komunikační nástroj Gülenových přívrženců. Zatýkání lidí označovaných za Gülenovy příznivce kvůli podezření z terorismu, narušení ústavního pořádku či pokusu o převrat je v Turecku od léta 2016 téměř na denním pořádku, celkem už bylo zadrženo na 220 tisíc lidí.


0
Vytisknout
2463

Diskuse

Obsah vydání | 16. 4. 2019