Plány znovuzalesňování Afriky se mohou zvrtnout

4. 11. 2020

čas čtení 1 minuta
Stav zralých ekosystémů je třeba vzít v úvahu předtím, než začnete s masivními plány znovuzalesňování Subsaharské Afriky, uvádí geoložka Julie Alemanová z katedry geografie Université de Montréal.


S účastí 30 výzkumníků z mnoha zemí, včetně afrických, proběhla studie publikovaná v časopise Proceedings of the National Academy of Science.

Studované biomy jsou navzájem velmi odlišné a zůstávaly stabilní po dobu dvou tisíc let. Znovuzalesňování s použitím druhů z tropických pralesů v oblastech, které jsou více spojeny se savanou, by tedy bylo omylem.

Plány znovuzalesňování zahrnují výsadbu miliard stromů. I když úmysl je dobrý, musejí se země vyhnout snaze vytvořit uměle tropické pralesy tam, kde několik tisíc let převládaly savany.

Navíc rozhodující význam má výběr použitých druhů. Akácie jsou více spojeny s otevřenými prostranstvími, zatímco břestovce jsou specifické pro les. V některých případech se eukalyptové plantáže ukázaly být "ekologickou katastrofou".

Studie vedená Alemanovou vzala v úvahu floristická, environmentální a paleolontologická data, aby lépe pochopila ekologické funkce lesů a savan, čemuž napomohla analýza 753 stanovišť v obou prostředích. Environmentální faktory s největším dopadem na tato prostředí představují srážky a jejích sezónnost, stejně jako teplota.

Na savanách je nejzajímavější frekvence narušení, která je ovlivňují. Kajeput (Melaleuca uncinata) může na některých místech hořet až třikrát ročně. Vlády si občas přejí tyto požáry omezit z důvodu ochrany veřejného zdraví. Tato rozhodnutí jsou legitimní, ale mohou mít významné ekologické dopady.

Důvodem je, že velké stromy zůstávají běžnými sezónními požáry nedotčeny a popel regeneruje půdu.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
6416

Diskuse

Obsah vydání | 10. 11. 2020