Estonsko získává od Francie pomoc s přípravou na to, "až" Putin zaútočí

13. 12. 2023

Když začne lehce sněžit, jediným zvukem je bzučení dronu Black Hornet.

Měří souřadnice hrozivých obrněných vozidel Griffon francouzské výroby s posádkou invazních jednotek, které byly nuceny zastavit na silnici kvůli provizorní nášlapné mině. Dron žádá o palebnou podporu záložního týmu složeného z estonských a francouzských vojáků.

Je časné mrazivé prosincové ráno a v estonském lese po sobě střílejí nepřátelští vojáci, kteří se prodírají silnou vrstvou sněhu.

Na ostrově Saaremaa v Baltském moři, strategickém území, které v minulém století obsadili Němci i Sověti, je to poprvé, co byla francouzská vojenská jednotka vyslána z Francie, aby se zúčastnila každoročního vojenského cvičení Estonské obranné ligy (EDL).

Jeden tým pomáhá skupině estonských civilistů vycvičených v armádě, zatímco druhý hraje agresivní nepřátelskou sílu.

Cíl: Být připraveni pro případ, že by ruský prezident Vladimir Putin rozšířil své vojenské ambice z Ukrajiny do pobaltských zemí.

"Rusko chce zvýšit svou moc. Podle mého názoru dojde k další invazi. V naší komunitě se neptáme co kdyby, ale kdy," řekl poručík Kristjan Kaup, místní náčelník štábu EDL.

Sousedé Ruska v EU vstřebávají, co se děje na Ukrajině, a připravují se na nejhorší. Od té doby, co Putin v roce 2014 nezákonně anektoval Krym, tři pobaltské státy zvýšily výdaje na obranu a snažily se varovat Západoevropany před nebezpečím, které představuje autoritářský ruský vůdce.

Nyní spojenci NATO naslouchají a posilují východní křídlo vojenské aliance.

Francie od roku 2017 rotuje jednotky v Estonsku v rámci posílené předsunuté přítomnosti NATO se společnou taktickou podskupinou se sídlem v Tapa ve středním Estonsku. Po ruské invazi francouzský prezident Emmanuel Macron posílil takzvanou misi Lynx na 300 vojáků. Operují po boku jednotek z USA a Velké Británie, která vede bojové uskupení NATO v zemi.

Francouzská armáda tam není proto, aby cvičila EDL, ale spíše proto, aby si zvykla na válku vysoké intenzity se spojenci, řekl kapitán Mathieu, který je členem francouzského týmu vyslaného do Estonska speciálně pro toto cvičení (jeho příjmení nemůže být z bezpečnostních důvodů zveřejněno).

"Hlavní výzvou jsou komunikační prostředky, protože používají nezabezpečené mobilní telefony Motorola," vysvětlil.

Strategický ostrov

EDL byla vytvořena v roce 1918, kdy Estonsko získalo nezávislost na rozpadajícím se ruském impériu, a byla obnovena v roce 1990, kdy Estonsko obnovilo svou nezávislost na hroutícím se SSSR. Organizace shromažďuje neplacené dobrovolníky, kteří chtějí bránit svůj okres v případě útoku, s celkovou silou 18 000 pod kontrolou ministerstva obrany. Dobrovolní vojáci mají doma pušky a kulomety a víkendy tráví výcvikem v boji a přežití.

V okrese, který zahrnuje Saaremaa, patří 2 400 ze 43 000 místních obyvatel k EDL, což je nejvyšší poměr v zemi. "Je dobré být připraven a je dobré ukázat, že jsme připraveni," řekl poručík Sander Pielberg, vysoký, vousatý projektový manažer stavby lodí, který se k lize připojil před deseti lety.

Saarema je jedním ze strategické skupiny estonských ostrovů v Baltském moři, které poskytují přístup k Finskému zálivu a nakonec k druhému největšímu městu Ruska Petrohradu.

Ostrovy byly dlouho lákavou kořistí pro nájezdníky.

V roce 1917 zahájili Němci vojenské tažení s cílem oslabit postcarskou ruskou republiku obojživelným vyloděním v Saaremaa – nazvaným Operace Albion. Ostrov poté přešel na nezávislé Estonsko, než byl v roce 1940 okupován Sovětským svazem. O rok později se v rámci operace Beowulf II zmocnilo území nacistické Německo. Rudá armáda ostrov znovu obsadila v roce 1944 a jako součást SSSR strávil Saarema studenou válku jako izolovaná vojenská základna. Cizincům byl odepřen přístup.

"Během dvou světových válek se v Saaremaa událo mnoho věcí. To máme na paměti," řekl velitel Arto Reimma, který se na ostrově narodil. "Musíme být připraveni se bránit a jsme velmi rádi, že naši spojenci jsou zde, aby nás podpořili."

Prosincová válečná hra zahrnovala útočníka vybaveného těžkými zbraněmi a obrněnými vozidly, který dorazil přes jihovýchodní přístav ostrova Mõntu, aby se zmocnil a ovládl poloostrov spojující přístav se zbytkem ostrova. Cvičení se odehrává v lesích a na silnicích ostrova, v blízkosti obydlených domů.

Na druhé straně EDL a její francouzský záložní tým musí zastavit invazi a zničit nepřátelský radar. Vzhledem k tomu, že Estonci nemají vybavení pro noční vidění – a když slunce zapadá uprostřed odpoledne – musí se spoléhat na Francouze, kteří je provedou tmou.

"Máme sofistikovanější zbraně, ale (estonské) místní jednotky znají lépe terén a mají více zpravodajských informací," řekl kapitán Florian, vojenský důstojník z mise Lynx, který velí francouzským falešným útočníkům. Estonci jsou totiž schopni využívat síť kamer na ostrově ke sledování pohybu nepřítele.

Ukotvit Evropu

V příštím roce budou do cvičení EDL nasazeny různé francouzské vojenské jednotky.

Rozšířená přítomnost v Estonsku je součástí posunu ve francouzské obranné politice, kdy se armáda stahuje ze stále nepřátelštějších postkoloniálních afrických zemí a obrací se k Evropě. Začátkem tohoto roku vytvořila francouzská armáda pozemní velitelství pro Evropu.

Francie nedávno poslala další vojenské vybavení pro své jednotky do Estonska, včetně 18 obrněných víceúčelových vozidel Griffon, lehkých obrněných vozidel AMX-10 RC a palebné čety čtyř samohybných houfnic Caesar.

"Partnerství se vyvíjí dobře. Francouzská armáda se dlouhodobě usazuje ve východoevropských zemích," řekl podplukovník Patrick Ponzoni, vysoký francouzský národní představitel v regionu, který také zastupuje pozemní velitelství pro Evropu. "Bylo to naprosto neznámé území pro všechny, pro všechny země, nejen pro Francii," dodal.

Francie a Estonsko mají obranné vazby již od roku 2011. V roce 2018 vyslalo Estonsko vojáky do nešťastné operace Barkhane, vlajkové lodi Francie v oblasti západoafrického Sahelu, aby bojovali proti džihádistům.

Přechod z rozpálených afrických pouští na mrazivé pobřeží Baltského moře vyžaduje po francouzské armádě určité přizpůsobení.

"Naučili jsme se schovávat a žít ve sněhu, spát s omezenými prostředky," řekl kapitán Florian. Armádní vybavení se přizpůsobuje chladu a vojáci dostali nové boty, dodal. Vzhledem k mírnému francouzskému podnebí jsou obvykle pouze alpské jednotky zvyklé operovat v hlubokém sněhu.

"Všichni naši vojáci budou muset být ostřílení," řekl podplukovník Ponzoni. "To je to, co by se stalo, kdyby došlo ke konfliktu: Přišli bychom."

Zdroj v angličtině: ZDE