Sociální stát - definitivně zavřeno

15. 12. 2023 / Pavel Veleman

čas čtení 4 minuty

Být čokoládou do perníku
to v jistém věku unaví.
Když má člověk navíc kliku
kouká se spíš vytratit…

(“Snad nám naše děti prominou”, text Vladimír Merta, Michal Prokop a Framus Five, 1989)


Rok 2023 ukázal, jak moc jsme se mýlili, když jsme všichni tzv. “sirotci Letné” naskočili na falešný boj totalitář Babiš versus demokratičtí politici pod vedením ODS.

Je to vlastně symptomatické pro tuto zemi - vést neustále vnucené, falešné bitvy oligarchie, které se časem ukazují jako legrační a směšné. A nastává ještě větší deprese.

 

Dnes reálně vidíme, že fakticky zde vládnou stále “Ti samí”, kteří si vodí politiky na špagátku, u Babiše to byl přímý vliv, u pětikoalice treba přes kabinetní schůzky současného šéfa Hospodářské komory pana Zajíčka v režii Blažka, Nejedlého, Beneše, Křetínského, Tykače...

Výsledek je vždy stejný - obrovské bohatnutí promile procenta těch nejbohatších, chudnutí celé střední třídy a propadnutí do chudoby statisíců nejzranitelnějších občanů ČR. A politická budoucnost pro člověka mé typologie je děsivá: Spojení ODS a hnutí ANO v celkové likvidaci sociálního státu, který již teď přesně podle metodiky “Šokové doktríny” likviduje pětikoalice - za operetní komedie odporu Babiše a jeho hnutí Ano (pochopitelně, že s většinou asociálních kroků souhlasí). Definitivní konec nejspíše nastane po příštích parlamentních volbách v režii těchto stran.

Sociální oblast, ve které pracují, se nakonec podřídí každé politické moci, její personální systém je nastaven dlouhodobě k služebnosti systému a plnění příkazů. Vzali jsme na svá ohnutá záda neřešitelné problémy společnosti tzv. sociální prací. Sociální politiku v širším smyslu vlastně již nesledují, natož aby chtěli a bojovali (čest několika stovkám výjimek) o své klienty právě ve změně svého nastavení pouze na individuální případovou práci, která nemá šanci něco změnit. Šanci na úspěch a změnu má pouze kritická sociální škola, která dovolí narovnat páteř většině kolegu a kolegyň. To však v žádném případě nehrozí.

Děje se přesně to, co nastat muselo:

1, odliv klientů od sociálních pracovníků, jelikož oni sami zažívají bezmoc doprovázející osoby a klienti nám to připomínají

2, rezignace velké části sociálních pracovníků na nějaký širší smysl své práce (vše je nastaveno na formální, byrokratickou statistiku, předání letáku, poradenství, případně doprovod a hodinové čekání na úřadech práce, kde stejně nic nevyřešíme)

3, naprostá přetíženost Úřadů práce ČR, kdy MPSV ještě naprosto nesmyslným slučováním menších Úřadů práce ČR - vytváří neřiditelné kolosy ( často i 5000 klientů denně). Zde agresivity různých skupin obyvatel pochopitelně přibývá (jak mezi sebou, tak směrem k pracovníkům)

4, z oboru sociální práce odchází často ti nejlepší, chybí celá jedna generace (střední), která  zejména po několika letech po škole odchází z oboru - zůstávají tak většinou zaměstnanci před důchodem a lidé těsně po škole

5, nejen na ÚP ČR dochází k masivnímu odchodu a také obrovské nemocnosti zaměstnanců, která vychází ze špatného psychosomatického stavu přetížených pracovníků

6, potravinová pomoc a mnohdy naprosto závadné ubytovny se stávají primárním nástrojem sociální práce

Co s tím směrem k budoucnosti, to nikdo z politiků neřeší, každý kritizující současný stav v sociální práci se stává legrační figurkou mimo zájem odborné i laické veřejnosti.

Zavíráme sociální krám, přátelé a přítelkyně! Rok 2024 na tom nic nezmění…Zda se. že karty jsou rozdány definitivně.

2
Vytisknout
4922

Diskuse

Obsah vydání | 19. 12. 2023