Izraelská armáda přiznává, že izraelští rukojmí, které zabila v Gaze, byli bez košile a mávali bílou vlajkou

16. 12. 2023

čas čtení 11 minut
Foto: Tři izraelští rukojmí, kteří uprchli Hamásu a pak je zabila izraelská armáda
 
Toto zjištění zvyšuje znepokojení nad Netanjahuovým nevybíravým vedením vojenské kampaně a hněv rodin rukojmích

Izraelská armáda zastřelila tři neozbrojené Izraelce v civilních šatech, mávající bílou vlajkou, protože si myslela, že to jsou tři neozbrojení Palestinci v civilních šatech mávající bílou vlajkou:

Že bylo zapotřebí, aby izraelská armáda zmasakrovala tři svá rukojmí, aby lidi se konečně začali ptát na její  chování. To, že usmrcení tisíců palestinských civilistů se omlouvá, hovoří výmluvně o rasismu, který toto všechno umožňuje.




Tři izraelští rukojmí, které Izraelské obranné síly zabily v Gaze, měli podle prvotního vojenského vyšetřování při zastřelení odhalenou hruď a nesli bílou vlajku.

Zabití těchto tří mužů - které Hamás unesl 7. října během svého útoku na jižní Izrael - vyvolalo v Izraeli široký hněv a nedůvěru uprostřed rostoucího pocitu úzkosti o bezpečnost zbývajících rukojmích v Gaze.

Podle zpráv izraelských médií o vyšetřování prováděném izraelskou armádou se tři muži - Yotam Haim, Samer El-Talalka a Alon Shamriz - všichni kolem dvaceti - nějakým způsobem dostali ze zajetí a blížili se k pozici izraelské armády v oblasti Shejaiya ve městě Gaza, kde probíhaly těžké boje.

Jeden z mužů měl u sebe hůl s přivázanou bílou látkou a všichni si svlékli košile. Když však trojici spatřil izraelský voják na střeše, zahájil na muže palbu s výkřikem "Teroristé!".

 

Zatímco dva z rukojmích okamžitě padli k zemi, třetí utekl do nedaleké budovy. Když na místo dorazil velitel jednotky, dostal rozkaz vstoupit do budovy, kde třetího rukojmího zabil, přestože hebrejsky prosil o pomoc.

Vyšlo také najevo, že izraelská armáda identifikovala nedalekou budovu označenou nápisy "SOS" a "Help! Tři rukojmí" o dva dny dříve, ale domnívala se, že se může jednat o past.

Když izraelská armáda v pátek večer, poté, co většina Izraelců začala slavit šabat, židovský den odpočinku, zveřejnila první podrobnosti o těchto vraždách, sešla se narychlo svolaná demonstrace do Kiry, rozlehlého areálu izraelského vojenského velitelství v Tel Avivu.

Skandovali "Hanba", "Není čas" a "Dohodněte se!". - poslední z nich byl požadavek na novou dohodu o příměří s Hamásem a výměnu rukojmích - představují protestující rostoucí nitku hněvu v Izraeli na způsob vedení války, protože situace zbývajících rukojmích v Gaze nabrala v uplynulém týdnu řadu temných obrátek.

Po krátkém optimismu posledního příměří, které skončilo na začátku měsíce a při němž bylo propuštěno více než 100 rukojmích, jsou zprávy pro rodiny rukojmích chmurné.

Série bezútěšných a povrchních oznámení Izraelských obranných sil a dalších představitelů odhalila smrt řady rukojmích, včetně jednoho, Sahara Barucha, zabitého při neúspěšném pokusu o záchranu.

Páteční oznámení, že  izraelská armáda omylem zabila  tři rukojmí, a překvapivé podrobnosti, které se objevily v sobotu, však byly nejvíce šokující.

Zabití těchto tří mužů, které podtrhuje nebezpečné postavení rukojmích, přišlo vzápětí po oznámení armády, že nalezla těla tří dalších rukojmích zabitých Hamásem, poté, co Izrael naznačil, že se domnívá, že přibližně 20 z více než 130 rukojmích, kteří jsou stále drženi v hustě obydleném pobřežním pásmu, je mrtvých.

Omyl při zabíjení rukojmích posílil již tak sílící pocit hněvu, který se prolíná napříč izraelskými politickými stranami kvůli postupu Netanjahuovy vlády při řešení krize s rukojmími.

"Pokud Izrael nedokáže ochránit své občany, proč vůbec existuje?" požadoval demonstrant Ben Aviv, a opakoval tak otázku, která Izraelce trápí již od 7. října.

"Je zřejmé, že tato situace se nevyřeší vojenskou akcí."

"Jsem tady," dodal Jonathan Porat, ekonom, "protože bych chtěl, aby tohle pro mě lidé udělali, kdybych byl na místě rukojmích. Nevěřím, že [vojenská] operace proběhne tak, jak je navrhováno. Chci rukojmí zpět. Byl jsem voják."

A nejen na podobných shromážděních se klade otázka, kam izraelská válka proti Hamásu směřuje - a k jakému smysluplnému konci -.

Po týdnu, kdy Jake Sullivan, poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost, přiletěl na dvoudenní setkání s vysokými izraelskými a palestinskými politickými představiteli, včetně izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse, byla stejná otázka formulována jinak.

Po Bidenových ostrých výrocích z minulého týdne, že Izrael ztrácí mezinárodní podporu kvůli svému "nevybíravému bombardování", američtí představitelé sdělili Izraeli, že se rychle uzavírá jeho okno pro vedení velkých bojových operací v Gaze, a Izrael riskuje ještě větší ztrátupodpory.
 

Skutečnost je taková, že události posledních dnů kolem otázky rukojmích a na diplomatické scéně vrhly světlo na klíčové nevyřešené napětí v centru izraelské války proti Hamásu, které se týká dvou nejjasněji formulovaných válečných cílů: jak zlikvidovat hrozbu Hamásu v Gaze a zároveň zajistit propuštění zajatých osob.

A přestože se izraelští představitelé snažili uzavřít kruh a tvrdili, že právě intenzivní vojenský tlak na Hamás vedl minulý měsíc k příměří a dohodě o rukojmích, úmrtí rukojmích v posledních dnech - přestože Hamás prohlásil, že dokud budou boje pokračovat, nebudou propuštěni žádní další - vede k rostoucím otázkám ohledně této strategie.

Křížení těchto dvou soupeřících válečných cílů podtrhly výroky, které před týdnem pronesl izraelský poradce pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi. Na hypotetickou otázku, co by Izrael udělal, kdyby našel vůdce Hamásu v Gaze Jahjá Sinvara obklopeného rukojmími, Hanegbiho odpověď rozzuřila rodiny rukojmích.

"Bylo by to srdceryvné dilema," odpověděl Hanegbi.

Vyvolalo  to znepokojení, které jen umocnily zprávy z pozdějšího týdne, že Netanjahu zablokoval Davidu Barneovi, šéfovi izraelské zahraniční zpravodajské služby Mossad, cestu do Kataru, aby zahájil vyjednávání. Toto znepokojení bylo bez obalu vyjádřeno v prohlášení Fóra rodin rukojmích a pohřešovaných.

"Máme pocit, že každý večer se hraje [ruská ruleta], při níž jsou rodiny informovány o smrti svých dětí v zajetí."

Pro Palestince v Gaze je pokračování dvouměsíční izraelské ofenzivy ve znamení každodenních úmrtí a utrpení, které se projevuje rostoucím hladem a nemocemi.

Podle ministerstva zdravotnictví, které v pobřežním pásmu řídí Hamás, je počet mrtvých - civilistů i bojovníků - již téměř 19 000. Celé čtvrti jsou z velké části v troskách a 1,8 milionu z 2,3 milionu obyvatel pásma je vnitřně vysídleno.

To vše vyvolalo eskalaci humanitární krize, která vyvolává širší mezinárodní kritiku, v neposlední řadě ve Washingtonu, nejbližším spojenci Izraele.

I když vysocí izraelští představitelé trvali na tom, že potřebují další měsíce na dokončení bojů proti Hamásu, Bidenův vzkaz - přednesený Sullivanem - byl jasný.

Jak uvedl jeden z amerických představitelů po schůzce, diskuse se zaměřily na "přesun důrazu z vysoce intenzivních operací, které nyní probíhají, na nižší intenzitu zaměřenou na vysoce hodnotné cíle, na nálety řízené zpravodajskými službami a na tyto druhy užších, chirurgických vojenských cílů".

Ačkoli američtí představitelé veřejně prohlásili, že nechtějí stanovit časový plán tohoto přechodu, v soukromí je zřejmé, že Bidenova administrativa prosazuje ukončení hlavních bojových operací do konce prosince, neboť je přesvědčena, že intenzivní bombardovací kampaň Izraele je z vojenského hlediska zbytečná.

Bílý dům také zneklidňuje Netanjahuovo odmítání diskutovat o smysluplných představách o takzvaném "dni poté" - o tom, kdo a jak bude vládnout v Gaze a o rozsahu rekonstrukce, a to v situaci, kdy izraelský premiér veřejně odmítá myšlenku, že by se na ní měla podílet oživená palestinská samospráva, která vládne na Západním břehu Jordánu.

Navzdory bojovnému vyjadřování Netanjahua a dalších vysokých představitelů, kteří trvají na tom, že válka bude pokračovat tak dlouho, jak Izrael uzná za nutné pro "absolutní vítězství", sílí pocit, že už Izraael nemá další čas.

"Přestože Netanjahu, [ministr obrany Yoav] Gallant a bezpečnostní establishment veřejně mluví, jako by měli všechen čas na světě," napsal Yossi Melman v levicovém izraelském deníku Ha'aretz, "i jim je jasné, že čas, který má Izrael na pokračování války, se krátí."

A přestože se Netanjahu snažil vytěžit politický kapitál ze svého veřejného projevu vzdoru vůči Bidenovi, není to postoj, který by se setkal se souhlasem izraelské veřejnosti.

Jedním ze signálů, že Netanjahu možná zmírňuje svůj postoj, však byla sobotní zpráva deníku Wall Street Journal, že šéf Mossadu o víkendu odcestoval do Osla, aby se setkal s katarskými představiteli ohledně podoby nové dohody o příměří za rukojmí, což je klíčový požadavek protestujících.

V sobotu však nic nenasvědčovalo tomu, že by válka mohla směřovat k méně intenzivní fázi nebo k druhému příměří.

Palestinská média informovala, že při úderech, které zasáhly dva domy na ulici Stará Gaza v Džabalíji, bylo zabito nejméně 14 lidí, zatímco další desítky lidí byly zabity při úderu, který zasáhl jiný dům ve stejné oblasti.

"Každý den opouštím místo, kam jsme se uchýlili," řekla Israa Zahr, lékařka pracující v útulku Unrwa, která přežila izraelský nálet na svůj dům, při němž zahynula její matka, bratr a synovec.

"Když jdu do práce, loučím se s nimi, jako by to bylo poslední rozloučení. Bojím se, že už se nevrátím. Bojím se, že se vrátím a nikoho tam nenajdu."

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2609

Diskuse

Obsah vydání | 19. 12. 2023