Rusko nemůže najít partnery a peníze na novou raketu a odpalovací komplex na Bajkonuru

15. 12. 2023

Kazachstán mezitím hledá nové partnery pro svůj vesmírný program v Evropské unii a Turecku.

Sojuz-5 (také nazývaný Irtyš) je raketa střední třídy (polotěžká), která má vynášet náklad na nízkou oběžnou dráhu Země. Jedná se o jeden z nejatraktivnějších segmentů vesmírné ekonomiky současnosti: Na takové oběžné dráze se nacházejí zejména komunikační satelity, včetně konstelace Starlink SpaceX Elona Muska. Kazachstán mimochodem již začal používat Starlink k poskytování přístupu k internetu ve venkovských oblastech. Mezitím bylo uvedení Sojuzu-5 do provozu opakovaně odloženo. Například v roce 2019 se očekávalo, že v roce 2022 budou provedeny čtyři starty Sojuzu-5 v rámci projektu Bajterek v programu letových zkoušek.

Nyní je zahájení letových testů naplánováno na rok 2024 a uvedení rakety do komerčního provozu je naplánováno na rok 2025. Ale i kdyby se nové termíny nedodržely, není jasné, co rakety přinesou, protože "hlavním problémem tohoto projektu je nedostatek zákazníků," říká Pavel Luzin, vedoucí vědecký pracovník Jamestown Foundation.

Ve skutečnosti pro tyto rakety neexistuje na světě jediný zákazník.

Problémy má také komplex Bajterek, který je určen k vypouštění kosmických lodí z Bajkonuru do vesmíru ekologickými nosnými raketami (což by měl být Sojuz-5). V březnu Kazachstán na základě rozhodnutí soudu Mezinárodního finančního centra v Astaně zabavil majetek společnosti TsENKI, dceřiné společnosti Roskosmosu. Soud nařídil společnosti TsENKI zaplatit 13,7 miliardy tenge (téměř 30 milionů dolarů) za nedodržení dohody o přípravě dokumentace pro posouzení dopadu Sojuzu-5 na životní prostředí.

Bylo nutné ji připravit již v roce 2021. Ekologická problematika je pro Bajterek principiální záležitostí a není odstraněna z agendy.

Rusko a Kazachstán chtěly také přilákat zahraničního investora na modernizaci odpalovací rampy č. 1 (Gagarinova odpalovací rampa) na Bajkonuru. Jednání se Spojenými arabskými emiráty začala již v roce 2018 a těsně před začátkem války na Ukrajině, v listopadu 2021, byl oznámen návrh dohody. V květnu následujícího roku však kazašská média informovala o pozastavení účasti SAE. V důsledku toho se zahraniční investor rozhodl od projektu upustit.

"Ukázalo se, že náklady a složitosti budou mnohem větší, než jsme předpokládali," řekl agentuře Bloomberg Ibrahim Hamza al-Kásim, zástupce generálního ředitele vesmírné agentury Spojených arabských emirátů. "V tuto chvíli nejsou žádné plány na další účast [v projektu]."

Kazašské úřady, které neuznaly "speciální vojenskou operaci" na Ukrajině, opakovaně vyjádřily přání diverzifikovat ekonomické a politické vazby. Do této strategie zapadá i kosmické odvětví. "Kazachstán pracuje na rozšíření spolupráce v kosmickém průmyslu ve středoasijském regionu v rámci SNS, Organizace turkických států, OSN a dalších mezinárodních organizací," uvedlo ministerstvo digitálního rozvoje, inovací a leteckého průmyslu. V Kazachstánu bude fungovat testovací a montážní komplex pro vojensko-kosmickou divizi Airbusu. A v říjnu 2022 podepsal smlouvu o smlouvě budoucí s Tureckou agenturou obranného průmyslu o spolupráci při vývoji satelitů.

Je to vědomý přístup, říká Kirill Nuržanov, docent v Centru pro arabská a islámská studia na Australské národní univerzitě.

V současné situaci považuje Kazachstán za nutné, pokud je to možné, co nejméně se angažovat v ruských státních programech, včetně vesmírných programů.

Zdroj v angličtině: ZDE