"Už se tu necítím doma": Němečtí muslimové jsou frustrovaní, že německý stát nekriticky podporuje Izrael
14. 12. 2023
Mnozí říkají, že historická odpovědnost Německa za nacistické zločiny ztěžuje kritiku dnešní izraelské strategie vůči Gaze
Lobna Šammoutová měla o útocích Hamásu na Izrael 7. října zpočátku jen mlhavé povědomí, protože slavila své 40. narozeniny. "Nejnovější zprávy mi zahlcovaly telefon, říkala jsem si 'prosím, dnes ne'," uvedla tato palestinsko-německá občanka. "Když jsem se konečně podívala... každá zpráva byla horší než ta předchozí."
V následujících týdnech, kdy Izrael zahájil totální útok na Gazu jako odvetu za útoky, při nichž zahynulo 1 200 lidí, čekala Šammoutová s napětím na zprávy o svých příbuzných a přátelích v Gaze. Někteří z nich zahynuli, mezi odhadem 15 000 Palestinců, kteří podle ministerstva zdravotnictví v Gaze přišli o život.
Stejně jako mnoho muslimů i ona s rostoucí frustrací sleduje, jak se Německo stáváv Evropě jedním z nejbezvýhradnějších podporovatelů izraelské strategie. Němečtí političtí představitelé země opakovaně a bez zjevného zaváhání hovoří o německém Staatsräsonu neboli státním důvodu, principu, který podporu Izraele staví do centra německé národní identity.)
Šammoutová tomu rozumí. Zároveň však cítí, že kritikům izraelské reakce ponechává jen malý prostor k tomu, aby se mohli vyjádřit nebo se cítit být zastoupeni německou vládou.
"Respektuji německou historii," řekla Šammoutová. "Opravdu chápu podporu Izraele jako státu, jako bezpečného místa pro židy, a říkám 'už nikdy' se nemůže stát holocaust. Je to součást toho, že jsem Němka. Ale když se tato historická odpovědnost používá jako záminka pro ospravedlnění masivního porušování lidských práv, pro porušování mezinárodního práva, pak mě to mrzí a štve a tento takzvaný Staatsräson nepřijímám."
Od útoků Hamásu se Německo nachází ve stavu zvýšeného napětí. Zatímco propalestinské demonstrace byly v mnoha městech zakázány, jiné byly povoleny, ovšem s přísnými pokyny.
Mezitím došlo k prudkému nárůstu zpráv o antisemitských útocích namířených proti přibližně 200 000 židovských obyvatel země. Skupina Rias, která sleduje antisemitismus, uvedla, že v období od 7. října do 9. listopadu zaznamenala 994 incidentů, což je o 320 % více než ve stejném období roku 2022.
Minulý měsíc před dvoudenní výroční konferencí, na které se sešli politici, muslimské skupiny a zástupci křesťanských a židovských komunit, vyzvala ministryně vnitra Nancy Faeserová muslimské skupiny, aby jasně odsoudily útoky Hamásu a distancovaly se od antisemitismu.
Mnozí muslimové, jichž je v Německu 5,5 milionu a jsou součástí druhé největší náboženské skupiny v Německu, však tvrdí, že jsou terčem nespravedlivého útoku. Byl také zaznamenán velký nárůst islamofobních útoků a existuje podezření, že mnoho jich zůstává nenahlášeno.
Scharjil Ahmad Khalid, imám a islámský teolog, uvedl, že v jeho mešitě Khadija v Pankowě na severu Berlína byla zavedena mimořádná bezpečnostní opatření. "Stejně jako rostou antisemitské útoky, roste i nepřátelství vůči muslimům," řekl.
Byly zaznamenány četné útoky na mešity, včetně umísťování spálených koránů, prasečích mrtvol a exkrementů na jejich pozemky nebo do poštovních schránek. V Magdeburgu byly muslimské hroby pomalovány hákovými kříži.
Khalid napsal komentář pro Berliner Zeitung, v němž zdůrazňuje, že za antisemitskými útoky stojí mnohem spíše krajní pravice, která je v Německu na vzestupu zejména v podobě protiimigrační Alternative für Deutschland (AfD), než běžní muslimové. Článek vyvolal na sociálních sítích reakci: proč byl o vyjádření k této otázce požádán imám, ptali se někteří, a jak může někdo s arabským jménem mluvit za Němce?
"Narodil jsem se a vyrostl v Německu," řekl Khalid. "Je to rasistické a hluboce urážlivé."
Jiní komentátoři, například berlínská německo-americká spisovatelka židovského původu Deborah Feldmannová, vyslovili podezření, že konflikt využívá krajní pravice včetně AfD jako záminku, "aby konečně mohla nahlas říct 'pryč s těmi přistěhovalci' ... a to mě děsí, protože to vyvolává vzpomínky na tuto dobu, kdy byli moji prarodiče nuceni utéct," řekla Feldmannová televizní stanici DLF.
Vzestup krajní pravice a neustálý růst podpory AfD byly pro Němce důvodem k tomu, aby si položili otázku, "zda jsme ve Vergangenheitsbewältigung, při zvládání minulosti, skutečně tak dobří, jak jsme si mysleli," říká Derviş Hızarcı, předseda neziskové organizace Kiga, která byla založena za účelem boje proti antisemitismu, ale stále častěji se zabývá i islamofobií,s odkazem na proces vyrovnávání se s minulostí, který byl jedním z hlavních pilířů německé poválečné společnosti.
"Pokud si lidé myslí, že je to především šoa a naše reakce na ni, co nám dává společenskou identitu, je tato identita možná příliš slabá, pokud nám chybí pochopení sebe sama a naší odpovědnosti vůči všem," řekl Hızarcı, syn tureckých rodičů, gastarbeiterů, kteří přišli do Německa v roce 1969.
V listopadu, ještě před zavedením křehkého příměří v Gaze, se účastníci propalestinské demonstrace sešli před berlínským kancléřstvím a požadovali okamžité příměří, což kancléř Olaf Scholz odmítl.
Osmapadesátiletá Nazan, zdravotní sestra narozená v Německu tureckým rodičům, uvedla, že kvůli postoji vlády zvažovala vzdát se německého pasu. "Už se tu necítím doma," řekla.
Je to pocit, který Šammoutová, která má palestinského otce a německou matku a jejíž dědeček byl nucen uprchnout ze svého domova během Nakby v roce 1948, zná až příliš dobře. "Bolí to obě mé strany, palestinskou i německou," řekla.
Šammoutová se v posledních týdnech zúčastnila dvou propalestinských demonstrací a cítí, že její svoboda projevu je jasně omezena. "Není nám dovoleno ... říkat, že chceme svobodnou vlast. Policie nás omezuje v používání pouze určitého počtu vlajek," řekla.
"Nepodporuji Hamás a naprosto odsuzuji útoky, ale vyhrazuji si právo protestovat a truchlit za naše mrtvé."
Šammoutová uvedla, že její přátelé byli zastaveni na ulici a bylo jim řečeno, aby si sundali keffiyeh. Zná palestinskou studentku, které policie řekla, že jí hrozí obvinění z pobuřování a ztráta práva na pobyt, pokud neodstraní palestinskou vlajku ze svého balkonu.
"Vždycky jsem byla hrdá na to, že jsem Němka s palestinskými kořeny," řekla. "Teď začínám o své identitě pochybovat, jako teenager."
Diskuse